Nezahrávejte si s britským sociálním systémem. On vám to vrátí.

Na první pohled idylka. Eric Swan má půvabnou manželku Lindu, krásný dům, v něm lehce insolventního podnájemníka Normana a problém - peníze, kterých se potřebuje zbavit. Říkáte si, že jeho starosti byste chtěli mít? No když myslíte...

Eric totiž nenabyl peníze zcela legálním způsobem, ale díky celé dlouhé (hodně, hodně dlouhé) řadě podvodů páchaných průběžně na systému sociální podpory. S elegancí stvořitele vyrobil nespočet lidí takříkajíc v osobním vlastnictví, opatřil je spoustou neduhů a životních komplikací a vesele pobíral jejich sociální dávky. Rád by ovšem už svou kariéru podvodníka ukončil, ale co systém jednou schvátí... Likvidace imaginárních nájemníků se ukáže být mnohem náročnější než jejich tvorba.

A pak to přijde. Jeden úředník a jeden podpis. A komplikace. Nekonečně dlouhá takřka nezastavitelná řada neskutečných komplikací.

Michael Cooney napsal hru britskou jako fish'n'chips, ale to samozřejmě neznamená, že se budou bavit pouze ostrované. Naopak, britský humor je jedním z nejúspěšnějších vývozních artiklů. Mohlo by se ovšem zdát, že nebude snadné najít správnou sestavu představitelů do hry, kam autor zasadil hlášky typu "maminka ze žalu pojídá tapety". Jednoduše bylo třeba sehnat šílence - díkybohu v ostravských hereckých souborech problém celkem snadno řešitelný.

Kdyby se autor náhodou domníval, že sepsal do hry spletitostí a bláznivin ažaž, tak by se mýlil, protože obsazení mu spolu s režií v tvorbě ptákovin vydatně konkuruje. Mimochodem režisér Roman Groszmann nyní alternuje jednu z rolí, takže teď musí předvádět, co si navymýšlel. Boží mlýny melou.

Hlavní roli Erica Swana hraje Vladimír Polák. Navzdory příjmení působí, že ho britské ostrovy vyvrhly přímo do Ostravy. Nenechá diváctvo ani chvíli v klidu a likviduje smíchem všechno, co mu přijde do cesty, v hledišti nebo na jevišti, padni komu padni. Výrazem, hlasem, pohybem, používá všechno. Tedy skoro všechno. Viz odkaz na jinou divadlení hru NDM, na nic se mě neptejte a běžte se podívat.

Dámská část ansámblu se rozhodně nenechává zahanbit, ať už kontrastně křehká Pavlína Kafková v roli Ericovy manželky Lindy nebo Lada Bělašková jako natvrdle dobrotivá úřednice Sally. Neodolatelná je i Veronika Forejtová coby slečna Cowperová ex machina neboli kam čert nemůže, tam nastrčí vedoucí sociálního úřadu.

A nebyla by to pochopitelně pravá britská komedie, kdyby v ní nefiguroval aspoň jeden transvestita, neboť převlékání do dámských šatů je na ostrovech populární národní sport. V Ostravě si ho střihl (nevím, jestli na míru) Miroslav Rataj.

Sto procent, a to nemám záměnové komedie ráda. Ale tahle geniální smršť blbin, hlášek a smíchu už snad ani záměnová komedie není. To je šílený bordel.

Ne, pardon.

Tohle je sociální systém.