Většinou se člověku na každém festivalu stane, že najde představení, se kterým se zkrátka "nepotká". V mém případě to letos v Hradci byl antimuzikál Švandova divadla Popeláři.

Švandovo divadlo je sympatické tím, že jde svou vlastní cestou a nebojí se experimentovat. Jako jedno z mála uvádí i nové české texty (Vladimírova děvka, Dům bez Boha), podporuje malé scénické projekty ve Studiu a herci se nebojí ani extrémního naturalismu (Idioti). Jenže všechno to zkoušení a hledání nových cest zkrátka někdy nevyjde a pro mě jsou tímto nepovedeným kusem právě Popeláři.

Pohrávání si s žánrem muzikálu není vůbec špatný nápad. Hudba Romana Holého je stylově různorodá a v rámci inscenace celkem funguje, ovšem jakýkoliv zapamatovatelný motiv chybí. Režisér Dodo Gombár se snaží dávat na odiv, že divák musí všechno brát s velkou mírou nadsázky, nicméně nerezignuje ani na nějakou hlubší výpověď.

Potud vše relativně v pořádku, problémem je ale velmi slabé libreto. Ať zdůrazníte nadsázku a absurditu sebevíc, nezakryje to, že scénář se zhusta skládá z těch nejprvoplánovějších fórků, kterými si ale dozajista získá značnou část publika. Ne nadarmo asi zdaleka největší aplaus provází zcela zbytečnou striptýzovou scénu P.Děrgela. Občas zafunguje slovní komika, ale jsou to spíše výjimky.

Bohužel ty vážnější momenty nedopadají o nic líp. Satira na dravý kapitalismus je spíše bezzubá. Tvůrci si berou inspiraci ze středověkých miráklů neboli hrách o zázraku. Jenže scéna s dítětem nalezeným v popelnici, ve které si popeláři uvědomí, že i když jsou vlastně "hovna", tak jsou pořád ještě lidi, přetéká banalitou.

Co Popeláře zachraňuje je velmi dobře disponovaný herecký soubor Švandova divadla. Zdá se, že většina účinkujících textu Romana Sikora a Dodo Gombára věří, a tak se jim daří svými kreacemi kus notně vylepšit. Asi nejlepší jsou Robert Jašków a Patrik Děrgel.

Spojit vysoké s nízkým, pohrát si s různými divadelními žánry a tak trochu si zamudrovat nad dnešní uspěchanou dobou, ve které se většina věcí mění na odpad dřív, než bychom si přáli... To vůbec nezní jako špatný námět na inscenaci, nicméně sdělení, které Popeláři přináší, ke mně nedoputovalo.