Počet komentářů: 0
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Sex, půjčky a Ema
Lukáš Dubský, 1.6.2017

Nová inscenace Divadla pod Palmovkou Paní Bovaryová se dočkala celkem kontroverzních reakcí. Viděl jsem první veřejnou generálku, takže bych nechtěl podrobně hodnotit věci, které se ještě mohly do premiéry změnit. Nicméně koncepce a pojetí jednotlivých charakterů nejspíš zůstaly stejné.

Román Paní Bovaryová je do dnešní doby celkem lehce převoditelný, jelikož jeho témata takřka nezestárla. Libeňská adaptace překvapí tím, že nejde očekávanou cestou. Na prvním pohled patrným a aktuálním tématem je nudící se člověk obklopený nepřeberným množstvím možností, z nichž si ale nemůže vybrat - nežije, jen přežívá. Takovou cestou šla třeba povedená dramatizace Ivana Buraje v HaDivadle. Pod Palmovkou se do těchto vod vůbec nevydávají, ale vykreslují Emu Bovaryovou hodně jinak. Zpočátku mi to přišlo zvláštní, nakonec jsem ale byl za jiný pohled na klasické dílo docela rád.

Velká část kritiky této inscenace spočívá v pojetí titulní postavy, které mně ovšem vůbec nevadilo. Ema Bovaryová není v Langově inscenaci nonšalantní a okouzlující dámou. Tak možná na venkovské prostředí působí jen v okamžiku svého příjezdu, ale brzy odkrývá svou pravou tvář. Lucie Štěpánková ji hraje jako psychicky velmi labilní ženu, u které se střídají hyperaktivní stavy s okamžiky naprosté netečnosti a zoufalství. Dnes bychom snad řekli, že trpí nějakým psychickým onemocněním na způsob bipolární poruchy. V Libni také Emě přisoudili velký sexuální apetit, který nedokáže její manžel a nakonec ani někteří milenci ukojit.

Takový výklad se může zdát zplošťující, v první polovině představení není jasné, kam to celé směřuje. Objasňuje to až druhá část, která se točí především kolem dluhů, jež Ema nadělala svými nepromyšlenými půjčkami. V ten okamžik divák pochopí, proč byla paní Bovaryová vykreslena jako téměř nesvéprávná žena - přesně na takových lidech přece i dnes vydělávají novodobí lichváři. Inscenace přesně ukazuje, jak jednoduché je dostat se do dluhové pasti - Ema si nejprve půjčí malou částku, kterou není schopná splatit v termínu, a tak si půjčí, aby splatila půjčku. Úvěry se vrší jeden vedle druhého, úroky z nich už není nikdo schopen spočítat a je nabíledni, že to skončí zásahem exekutora a zničenými životy...

Langově inscenaci lze vyčítat přílišnou délku, dramaturgie měla být razantnější a hlavně v první části výrazněji krátit. Veřejná generálka trvala přes tři a půl hodiny, nakonec se nejspíš podařilo ještě hru o nějakých dvacet minut zkrátit, přesto je to na hraně únosnosti. Líbila se mi scéna Jana Duška, kostýmy Małgorzaty Matery byly poněkud překvapivě spíš dobové, i když inscenace jako celek působila moderněji.

Herecké výkony jsou nevyrovnané. Lucie Štěpánková zvládla zvolenou stylizaci s přehledem, výborná je především v závěru, kdy se zoufale snaží získat peníze rozprodáváním cetek z vlastního domu. Martin Hruška v roli jejího manžela měl nevděčnou úlohu, jelikož jeho postava byla dramatizací Ivy Klestilové redukována na blbečka, který nic nevidí a nic neřeší. Závěrečné vystoupení z role se také nezdálo jako ideální pointa, když v předchozím průběhu večera na žádné podobné zcizování nedošlo.

Asi nejzajímavější je Radek Valenta jako upovídaný lékárník Homais, který zpočátku působí jako neškodný podivín, aby se nakonec ukázaly všechny jeho záporné vlastnosti. Potěší také Jan Teplý, který je jako lichvář Lheureux nebezpečným svůdcem. Je přátelský, zdá se, že půjčka od něho je bezpečná, ale právě tím, že své věřitele ukolébá, působí jim největší škody. Je schopen na své peníze čekat dlouho, ale když už se rozhodne, že s půjčováním skončil, znamená to pro postiženou osobu katastrofu. Slušnou práci v úloze zemité hostinské odvádí také Zuzana Slavíková nebo Marie Málková jako Karlova matka.

Příliš se bohužel nedaří Eminým milencům - Jan Hušek a především Ondřej Veselý nedokázali vystavět zajímavé charaktery, charisma jejich postav je mdlé, možná za to trochu může i režie, která dodává většině jejich scén s Emou sexuální podtext, čímž hercům znesnadňuje nějakou detailnější práci na postavě.

I přes všechny zmíněné výtky mě nakonec Paní Bovaryová (hlavně její druhá část) docela bavila a myslím, že se Langovi povedlo dát klasickému Flaubertovu dílu současný výklad.

 


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Zatím zde není žádný komentář.