Počet komentářů: 1
Nový komentář

Blog redakce i-divadla

Pro napsání nového článku se, prosím, přihlaste.
Tak kdo skóroval?
Lukáš Holubec, 17.3.2017

Jakub Čermák a jeho depresivní děti se tentokráte podívali pod pokličku virtuálním seznamkám, a sice postupům, kterak získat konkrétní ženu s jediným úmyslem aneb koitus je cílovou metou. Celkové pojetí je i přes délku představení svižné a především vtipné, čemuž nahrává samotné téma, jež je zpracováno s naléhavou aktuálností.

Pětice mužů oděných do různých zvířecích převleků si na internetové seznamce vyhlédla jednu ženu a po vzájemné domluvě ji oslovila. Každý zvlášť a postupně. Začíná tak vydatný lov samců a vy jako diváci můžete sledovat, kdo se dostane dál, co zabírá, co komu ona žena prozradí. Můžete si i vybrat svého favorita a fandit medvědovi, jelenovi, býkovi, netopýrovi nebo křehkému motýlkovi. A přát dotyčnému, aby se dostal co nejdál a zaskóroval, jak se mezi děvkaři říká.

Hra ani chvíli nenudí, protože samotné postupy dvoření či výpovědi z proběhlých schůzek, které jsou v jedné části představení vtipně zobrazeny jako talk show, nabízejí dostatečné množství informací. Jde o to, jak je divákům sdělit a udržet koncept inscenace. A to se právě všem účinkujícím pod vedením Jakuba Čermáka podařilo. K tomu je potřeba přičíst velmi dobrou souhru, ze které možná trochu vyčníval medvěd v podání Richarda Němce, ale dost možná jsem mu jen i já přál, aby to ze všech chlapů na lovu dotáhl nejdál.

Rozhodně tedy mohu doporučit ke zhlédnutí a to nejen těm, kteří si prošli seznamkou či seznamováním, ale také těm, kteří rádi studují lidskou duši a povahu. Jedná se o zobrazení současné generace, jež mnohdy citově a vztahově tápe, a ve které je jistým fenoménem i život singl.

A závěrem bych se ještě podělil o nechtěný efekt, který nastal v mnou viděné repríze, a donutil mne tak zamyslet se i nad celkovým sdělením této inscenace. Přestože se jedná chvílemi o interaktivní divadlo, pomyslná čtvrtá stěna zde byla stržena hned v úvodu. Jistě sehrál nemalou roli i alkohol, ale v poslední době zdá se mi narůstá potřeba diváka nutně se vyjádřit k právě sledovanému dění. A to co se dříve považovalo leckdy za příjemné zpestření večera, dnes dosahuje někdy intenzity takové, že je ohrožen osud celého představení, o zkažení zážitku ostatním divákům nemluvě. Mnou viděná repríza byla, především kvůli jisté slečně, na pokraji předčasného ukončení, a alespoň zákrok Jakuba Čermáka situaci trochu zklidnil, ale když pak byla dotyčná dívka i pozvána na jeviště, kde sdělila neskutečný blábol, uvědomil jsem si, že je to představení vlastně o ní. O ní a jí ztělesněním právě fenoménu singl žen 30 +, kterým do jednoho ucha našeptávají biologické hodiny, a do druhého nabubřelé ego, jež utvrzuje, že je mistryně světa a její názor je potřeba kdykoliv a komukoliv sdělit. I v divadle, kde se jí na to skutečně nikdo neptal. Nerad bych, aby to vyznělo proti ženám, beru to jako názornou ukázku zobrazení současné mladé generace, které víc než co jiné chybí pokora.


Tento blog vyjadřuje stanovisko jeho autora, nikoli celé redakce.

Další články tohoto redaktora na blogu


Komentáře k tématu bloguPřidat komentář

Přidat komentář

Lumikus (27.3.2017, 21:10:05)  reagovat
Jo
Čus Mongi, napsal si to uplne skvěle, neuděláš nic a taky nechápu proč ty holky 30+ jsou taky zlý