Blogy
Mouser
Pro napsání nového článku se musíte přihlásit.
(8.9.2011)
Mnoho let pražská soukromá muzikálová produkce plodí žánrové zmetky. Nikomu to ani tak nevadí a producenti si stejně mnou ruce, protože ve většině případů silný marketing najde spokojenou cílovku, jíž stačí málo. Známá tvář na jevišti, jednoduché téma, písničkálov...
(7.9.2011)
Často lamentujeme, usínajíce v hledištích divadel, když pietní přístup tvůrců se vzdá čehokoli, co by mohlo klasické dílo v moderním divadle učinit životaschopným, přesněji vzrušujícím. S Čechovem toho moc dělat nemusíte, jen je dobré si definovat, jak ho hrát. Kdo půjd...
(25.6.2011)
Boďák nachází vysoko v portálu malé okénko a za ním zapšklý, útočný, jízlivý hlas. První tóny inscenace dávají tušit, kdo bude terčem sprchy slov. Všichni ti bezvýznamní, směšní, ne-li dokonce oškliví okolo. Muž sjíždí výtahem dolů, vstupuje do podzemní dráhy a p...
(20.6.2011)
Trošku budu působit, jako že jsem byl na jiném přestavení, čímž narážím na recenze poukazující na průměr a ohlasy, ve kterých nějaká ta výtka také padla. Na Román pro ženy, který je uváděn v rámci letní přehlídky nazvané Báječné léto s Michalem Vieweghem (to je mar...
(24.5.2011)
Divadlo Letí, resp. Centrum současné dramatiky, se pomalu ale jistě etabluje mezi progresivními proudy českého divadla. Programově přibližuje současné texty jak formou scénických čtení, tak sem tam i regulérní inscenací. Cvrch (rozuměj Cvrččí vrch) mladého rakouského dramati...
(21.5.2011)
Je jasné, že tato inscenace předem vzbuzovala zájem i napětí, vždyť k režii byl přizván držitel radokovského ocenění Štěpán Pácl. Některé jeho předcházející práce rozhodně měly určitý potenciál, nebo minimálně byly zajímavé. Hrubínova Křišťálová noc je drama...
(11.5.2011)
Velký malý Arnošt Goldflam střihl svou hru Vratká prkna na vynikající ypsilonské herce Jiřího Lábuse a Jaroslavy Kretschmerové, sehranou dvojici, která už patnáct let exceluje v Hlavě medúzy, a k tomu též na nadějné ypsilonské mládí, Petra Vrška, Jakuba Slacha a Barboru Sko...
(9.5.2011)
Kdo mě znáte, víte, že tvorbu Studia Ypsilon (rád) sleduju již přes dvacet let. Od prostého studentského nadšení z poetiky tohoto divadla až po hlubší zájem, který logicky přišel později. Ypsilonka často zabíhala k „hrám nehratelným“, tématům překvapivým, inscenace kon...
(2.5.2011)
Přiznám se, že jsem si naběhnul. Vidím-li v názvu inscenace jméno slavného českého dobrodruha a podivína, který to za polárním kruhem dotáhl až na eskymáckého náčelníka (mimo jiné!), očekával bych vyprávění přibližující jeho osud. Nebo časovou výseč z jeho života...
(13.4.2011)
Inscenace aspirující na událost sezony a přední příčky naší velké výroční ankety. Polední úděl není stravitelným kouskem pro každého diváka, je pro ty, kteří se nebojí, že je z bezprostřední blízkosti ovane silný patos, jaký jen může přinést strhující konfrontace...
(9.4.2011)
Líbí se mi, když divadla objevují a troufají si na něco, co by jinde bylo téměř nehratelné. Neúnavný pracant Jan Šotkovský přišel s knížkou, která v originále se jmenuje Kniha beze jména a ještě k tomu její autor se skrývá pod záhadným pseudonymem Bourbon Kid – ve sv...
(1.4.2011)
Přiznejme si, jak dílo Karla Čapka neznáme. Asi každý po chvilce přemýšlení ze sebe vysype názvy několika jeho utopických románů či dramat, jimiž vytvořil slušný základ pro budoucí rozvoj sci-fi literatury, vzpomene si na Dášeňku, společné dílo bratří Čapků, vzpomínk...
(26.3.2011)
Autorské duo Jiří Janků a Petr Svojtka jsou už vyzrálí divadelníci s bohatými zkušenostmi a kdekdo – včetně mě – měl za to, že už s nimi tvůrčí puberta, tak jako za starých dobrých časů CD94, nemlátí. Chyba! Jakmile přichází nápad na téma, stávají se z nich recesi...
(18.3.2011)
V Pardubicích se začíná dařit, alespoň co do ohlasů diváků, žánru malých muzikálků. Inscenace nazvaná Benny Rock´n´Roll je skutečně celá taková mile kapesní, ačkoliv se trojice reprezentantů alternativní Akademie hudebních věd (doplněná Josefem Vránou a kapelou Na tahy...
(13.3.2011)
Zlatovláska Divadla Minor překvapí hned dvojím způsobem: jednak tím, že styl inscenace mišmašovitě čerpá inspiraci z různých divadelních směrů (např. komedie dell´arte, čínského divadla...), a také tím, že děti na zlatovlasou princeznu čekají marně. Zlatovláska je nakon...
(24.2.2011)
Progresivní divadelní proudy již daly vzniknout mnoha etablovaným scénám, kde jsou pěstovány takové ty onačejší formy divadla. Více či méně sdělné, nezřídka častované jako intelektuálština, přijímané s frenetickým nadšením (když tvoří lidé, kteří skutečně pat...
(26.1.2011)
Pro Divadla Rity Jasinské jsem adept na zbanování už doby, kdy jsem zůstal solitérem uprostřed nadšeného premiérového publika komedie Je důležité být (s) Filipem!?. Podobně se mi vedlo u hrůzně zrežírovaného Richarda III. a po Uchu, které podle mého soudu ztroskotalo na hereck...
(23.1.2011)
Přiznám se, že jsem od autorské inscenace, která metodou „teamplayer“ progresivně analyzuje život up-side potential young managementu, a tak vůbec..., čekal něco trochu jiného. Sondu do života mladých manažerů, kteří se na dráhu štvanců vydali z části proto, že neumí napl...
(15.1.2011)
Disponujeme-li takovým národním charakterem, jak nám ukazuje poměrně překvapující koncepce Našich furiantů v provedení herců Divadla v Dlouhé, tak potěš koště. Na jeviště nastoupí společnost jelimanů, vykutálených podšívek či pazdrátů a odprezentují přehlídku takov...
(20.11.2010)
Mary Poppins na scéně Městského divadla Brno je superkalifradžilistikexpijalidózní!!! Ne pro efekty a dokonalé uspokojení muzikálových chutí, ale za znamenitou režijní práci s emocemi, které jsou nakonec tím určujícím pro náladu a sdělení pohádkového příběhu.
Ze všeho...
(11.11.2010)
Tak se nám legenda vrátila. Myslím, že nebude žádného příznivce muzikálového divadla, který by nepřivítal nové pražské nastudování muzikálu Jesus Christ Superstar. Zatímco dramaturgie hudebních divadel po Evropě či po světě by po něčem takovém pravděpodobně už nesáhl...
(6.11.2010)
Inscenace, která se vysmívá podvodníčkům a zlodějům, jakož i všem naivním důvěřivcům. Komedie z renesanční doby pochopitelně nedisponuje bůhvíjak zamotanou zápletkou a samozřejmě pointou příběhu samozvaného astrologa Abu Mašara je, že podvedeným zůstane nakonec i on s...
(1.11.2010)
Inscenací Úl malé A studio Rubín expandovalo do velkého prostoru Nové scény. Divákům zapadlým v koženkových křeslech nabídlo nekonzistentní, blábolivou, infantilní a drzou inscenaci, která útržkovitě skládá obraz bzučícího úlu – naší společnosti a našeho stylu život...
(24.10.2010)
Jako divák čekám s nadějí na rok 2011, kdy snad Alfred ve dvoře dostane jasnější dramaturgický směr, který se neomezí jen na to, že je produkčním domem pro cokoliv. A to vůbec nemluvím o hodně nevyrovnané úrovni jednotlivých inscenací. Přál bych si zde vidět tematickou labo...
(8.10.2010)
Je již nepsanou tradicí, že sezonu v Městském divadle Brno zahajuje premiéra, kterou zde pohostinsky připraví režisérka Hana Burešová. Když jsem se dověděl, že tentokrát opráší svou dávnověkou inscenaci Škola základ života, měl i neměl jsem z toho dobré pocity. Sázka na...
(6.10.2010)
Tato produkce patřila na festivalu ...příští vlna/next wave... mezi nejočekávanější. Texty René Levínského jsou obvykle neobyčejně vtipné a přitom závažné, vypovídající o něčem, co se poslouchá s nevolí. Ve hře (je to to, co uvádí Západočeské divadlo v Chebu pod náz...
(5.10.2010)
Byl jednou jeden domeček a v tom domečku stoleček... V ratejně sálu vinohradského paláce Casa Gelmi stál velký vojenský stan Divadla Líšeň a ve stanu pár židliček a variabilní „vychytaný“ stůl s šuplíky. Těšil jsem na dýchatelný prostor, zatáhli nás do stanu...
Logika...
(3.10.2010)
Nejdřív jsem se zděsil, co to v Minoru začalo lézt po jevišti a na důmyslné konstrukci...a posléze i kolem diváků. Jednak to nebyli sladcí a tupě poslušní broučci pana Karafiáta a jednak pro akční loutkové panoptikum na paloučku pod jalovcem tvůrci využili poněkud ulítlé ma...
(21.9.2010)
Letí stylově konečně na letišti, ale už coby produkční značka pro projekty, které vznikají pod hlavičkou Centra moderní dramatiky. Jelikož to sídlí v Divadle na zábradlí, došlo i symbiózu s herci tohoto divadla. Vedle odehrání premiérové série představení na letišti Ruzyn...
(18.9.2010)
Začínám mít pocit, že již téměř není pohádky, kterou by Docela velké divadlo nezpracovalo. Je to samozřejmě špatný pocit, daný vzdálením se od dětského věku na světelné roky. Studnice moudrých pohádek je naštěstí nevyčerpatelná. Šípková Růženka je pohádkou, kter...
(11.9.2010)
V některých recenzích se píše, že tento Lear přináší nudu. Nevěřte tomu. Síla témat ve hře obsažených je taková, že zbystříte, aniž třeba chcete. Inscenace také neobtěžuje efekty nebo košatostí výpravy. Soustředí se na témata a hereckou interpretaci.
Jestliže trag...
(25.6.2010)
Shakespeare se dá hrát na tisíc způsobů. Jaký zvolil Jan Mikulášek, režisér, jehož práce v moravských divadlech budí zaslouženou pozornost? U Macbetha eliminuje nadpřirozenou rovinu hry a zpochybňuje černobílé vidění figur z této „krvavé“ tragédie. Vychází z nadčasovo...
(24.6.2010)
Je příjemné zjistit, že Studio Dva pro METROpolitní léto hereckých osobností (hrdé označení, jen co je pravda) nenasazuje jenom taháky a trháky. Letos vedle komerční masáže s Hello, Dolly! se jako další premiéra objevil původní český text novinářky Michaely Gübelové. Pod...
(21.6.2010)
Začínám mít pocit, že jsem vůči stylu Divadla AHA! nějak zaujatý. Ptám se, jestli je chyba ve mně, chci-li od něčeho, co je veřejnou profesionální produkcí, příliš, a neumím se svézt s vlnou radosti, která z jeviště vůči publiku při Cestě kolem světa šla. Na férovku p...
(20.6.2010)
Žánr road-movie i na divadle se objevuje často, obvykle je spojen s příběhem a zažitým dobrodružstvím postav, které na cestě sledujeme. V tomto případě jde o dvě ženy, jedna je řekněme moudrá svérázná dáma v letech, druhá má nakročeno za horizont středního věku, i kdy...
(18.6.2010)
Slavný film Martina Friče Pytlákova schovanka z roku 1949 se stal průkopníkem filmové parodie u nás, v tomto případě parodie na kýč. Svéráznou divadelní adaptaci připravilo Divadlo Aqualung jako svůj další počin vycházející z obdivu ke starým časům. V rámci daného žánru...
(30.5.2010)
Drábkovy Hračky jsou mnohem mnohem ulítlejší, než jsem čekal. Rozhodně bláznivější než jiná inscenace Davida Drábka Sněhurka – nová generace. Chvílemi jsem přestával mít pocit, že je to pro děti. Méně chaosu v dění by neškodilo, ale oceňuju, že to byla docela sranda a...
(1.5.2010)
Dlouho očekávaná inscenace Městských divadel pražských Saturnin nabalila na sebe velké (i nevyslovené) ambice už jen proto, že očekávání bylo prostě značné. Jirka Hána v titulní roli ještě k tomu! Výsledek? Publikum po skončení šílí nadšením a málokdo po sobě hodí po...
(27.4.2010)
V nové inscenaci Městských divadel pražských sledujeme osudové okamžiky člověka – váženého lékaře na vrcholu kariéry, jemuž se během kratičkého časového úseku zhroutí celý život. Za vcelku banálních okolností, jimiž jsou nevěra jeho mladé manželky a k tomu spletenec...
(24.4.2010)
Při čtení Žáčkova básnického přepisu Aristofanových Ptáků mi pusa často míří od ucha k uchu (pokud tedy rovnou nevyprsknu smíchy z dobře trefené narážky na věčně oscilující absurdity „politického charakteru“ kolem nás). Je to krásný, hravý a aktuální text. Prezen...
(16.4.2010)
Není to překlep či mýlka, ačkoliv se od známého baletu na libreto V. P. Begičeva a V. F. Gelcera zas tak moc inscenace Docela velkého divadla nevzdaluje. Drsný osud princezny z Labutího jezera Docela velké divadlo už před lety pro potřeby inscenace určené dětem přetavilo do romant...
(28.3.2010)
Navštívil jsem inscenaci Moje první encyklopedie proto, abych si znovuosvojil základní vědomosti a také návyky, které jsem dávno zapomněl. Didaktické divadlo, které hravou formou působí na hlavičky dětiček (idea projektu, prosím vás, se ale zdaleka vyhýbá suplování výchovn...
(16.3.2010)
Dramaturgickou volbu Divadla v Dlouhé inscenovat Feydeaua budou mnozí pokládat za scestnou. Na ambici udělat také nějakou taškařici nevidím nic špatného, má-li potenciál něco pojmenovat, na něco ukázat, ale také – jako v tomto případě – představit texty, které nikdo u nás...
(5.3.2010)
Jako bych už to slyšel dopředu, co si to Divadlo pod Palmovkou dovoluje pouštět se do inscenování divadelní adaptace slavného filmu, jak si tím akorát pojistí divácký zájem nebo jak to na jevišti proti filmu nějak není ono. Škarohlídi a zastánci divadelní ryzosti, která jedin...
(28.2.2010)
Fotbalový nároďák se neprobojoval na mistrovství světa. Celé Česko tuto prohru těžce nese a dává to fotbalovým primadonám silně najevo. Ti se k neúspěchu staví jinak, než by kdokoli asi čekal, a jdou se odreagovat s kurvama. Přichází průser, trenér soptí, konečná s kari...
(20.2.2010)
Máme zpytovat svědomí, jak jsme, kurva, netolerantní?
Baví mě inscenace, které střílí do publika šípy naléhavých otázek. Svět nějak zplacatěl, zpohodlněl, navykl si třídit postoje a názory na základě vlastních principů, které ale jsou jen distribuovány skrze postoje okol...
(15.2.2010)
Sledování Krvavé svatby jsem si rozšířil na zodpovězení otázky, která padla na tiskovce k inscenaci: zdali je to o lásce, nebo o vášni. Souhlasil bych více s Alešem Procházkou, který se přiklonil k vášni. Názoru režiséra Ondřeje Zajíce je zas bližší, že nevědomým hybat...
(6.2.2010)
Mít na repertoáru Hello, Dolly! je zárukou kasaštyku. Bude to znít divně, ale pokud tohle režisér vyloženě nezvorá, je z toho vždy úspěšná inscenace. Dojemný příběh o lidech, kteří se dokáží zvednout z prachu životní cesty a jít si za svým cílem, bude divákům vždy bl...
(15.1.2010)
Ludvík, toť vystrašené politické monstrum, muž, jemuž neblikají varovné kontrolky před zkázou, přesto sahá po moci, i když se mu říká, nesahej na ta rozpálená kamna. Tento čecháčkovský nohsled nevědomky zvolil strategii permanentně plných kalhot ve jménu osobních cíl...
(22.12.2009)
Zavalen přívalem nostalgie s jevem ne nepodobným předsudkům, jak úžasné to tehdy bylo, jsem po mnoha letech zašel na Vánoční večery v Ypsilonce. Základní poznatek je, že ovečky nyní jsou daleko zlobivější, vyvádějí daleko více nepřístojných vylomenin a káravý prst Jana...
(21.12.2009)
Hop hop hop. Veselé skoky skákají počtvrté. V projektu, který slibuje poněkud hororový námět. Tak hororový, že ze smíchu nevyjdete. Edgar Allan Pú a jeho Havran posloužil jako inspirace pro ztvárnění zcela jiného konsekventního vzorce, na který se dá aplikovat ono drásavě d...
(5.12.2009)
4. prosince 2009 tomu bylo na den přesně, kdy se poprvé v prostoru, v němž posledních třináct let působí soubor Divadla v Dlouhé, hrálo divadlo. Večer to byl báječný a milý. Divadlo v Dlouhé slavilo prací aneb premiérou nové inscenace U Hitlerů v kuchyni. Autor této hry Arno...
(4.12.2009)
Hra U Hitlerů v kuchyni je ze strany jejího autora silně poťouchlá, směje se do očí těm, kteří si to zaslouží a proti jejichž malosti a mozkové nedostatečnosti je vtip účinná zbraň. Vysmívá se všem těm malým Hitlerům kolem nás a v šesti povídkách ukazuje vývoj člověk...
(1.12.2009)
Dorazil jsem do Dlouhé na jedno z posledních uvedení scénické skici Ja malkáč podle „smutno-srandovinového“ románu slovenského autora Ľubo Dobrovody. Po zhlédnutí řádění „slovenské sekce DvD“ nechápu (i s přihlédnutím k zájmu, který inscenaci provází), proč se Diva...
(27.11.2009)
Eric Emmanuel Schmitt dal své hře Záhada (Enigma) opravdu rafinovanou kompozici. Opuštěný ostrov v Norském moři je svědkem existenciálního setkání dvou lidí, jejichž osudy jsou konfrontovány s dálavou vln a měkkého světla, jež mizí za obzorem. V domě na břehu jsou rozehráv...
(21.11.2009)
Muzikál Spring Awakening (podle Wedekindova dramatu Procitnutí jara) v Městském divadle Brno má hodně zvláštní strukturu. Příběh se neodvíjí, děj uzavřený v kleci je demonstrován jako veřejný proces, herci demonstrují své postavy, jejich nevědomost, jejich štěstí, jejich tr...
(15.11.2009)
Minor se stal didaktickým divadlem. Hledá a určí téma pro vybranou cílovou skupinu dětského publika a divadelními prostředky zaútočí na případnou nevědomost malých hlaviček. Útočí rafinovaně. Nesupluje paní učitelku, která nestihla se svým rámcákem dojet v dějepisu až d...
(14.11.2009)
Když Městská divadla pražská uvedla Benefici Lubomíra Lipského, překvapila mě koncepce toho večera. Byla plná divadelní hravosti, graciézní nadsázky a vtipu, jež neznají slovo sentiment. Žádné vzpomínání u stolku. Nyní benefiční představení patří Květě Fialové, šarm...
(14.10.2009)
Čím to, že obehraná naivistická crazy komedie Sugar aneb Někdo to rád horké neustále baví diváky? Snad proto, že travesty exhibice dvou hlavních hrdinů nepřekročuje hranici vkusu, děj balancuje na hranici reálné fabulace, zápletku košatí akční gangsterské výstupy a divák n...
(8.10.2009)
Setkání s performery ze skupiny Décalages slibovalo další pěknou směsku závěsné akrobacie, výrazového pohybu a tak trochu i činohry v něžném poetickém balení, ačkoli pro Seiline Vallée a Libora Kubeše je celé představení asi dost dřina. V NoDu jsme svědky zajímavého divad...
(7.10.2009)
Raději rovnou napíšu, že nesdílím až takové nadšení z tolik oslavované La Putyky, projektu, který vstoupil v život nenápadně, zato teď publikum po vstupenkách doslova šílí. La Putyka všeuměla Rosti Nováka je průrazný počin prvního řádu, o tom žádná. Je originální a...
(4.10.2009)
Kdyby to byla biografie W. A. Mozarta s rokokovými kudrlinkami, zíval bych nudou. Pokud by se k tomu z orchestřiště přidaly nadpozemsky poskládané tóny, málem bych opět dramaturgii Městského divadla Brno podezříval z podbízivosti a vytvoření komerčně vábivého magnetu. Muzikál...
(17.9.2009)
Měl jsem za to, že Polské krvi se toho mnoho pokazit nedá. Vedle veselé zápletky jsou tu krásné a chytlavé operetní melodie, které se právem řadí mezi klenoty klasického hudebního divadla. Rozjezd vypadá slibně. Tak slibně, až to ve mně vzbudilo podezření, že Hudební divadlo...
(14.9.2009)
Do pražského muzikálového života se vrátila Johanka z Arku. Na remake či obnovená nastudování muzikálů obvykle tvrdě dopadá okřídlená věta Herakleita z Efezu o tom, že nelze dvakrát vstoupit do téže řeky. Proto jsem potěšen a říkám, obnovená Johanka se povedla, je to slu...
(12.9.2009)
Britský televizní stejnojmenný sitcom slavil u českých diváků mimořádný úspěch i kvůli vynikajícímu dabingu Viktora Preisse a Františka Němce. Díky jejich hlasům k českým divákům promlouvaly postavy ministra pro administrativní záležitosti Jamese Hackera a stálého tajemn...
(12.9.2009)
První velké zklamání sezony. Vím, kolik času a práce tahle inscenace stála. Znám pohnutky divadla, proč uvést takový náročný projekt. Není tajemstvím, jaké úsilí znamenalo uhlídat už jen samotný „logistický“ průběh inscenace. Třetinu zkoušecího času zabral nácvik b...
(1.9.2009)
Čechov se dá dělat na tisíc způsobů, protože to přece každý už zná. Režisér Vladimír Morávek rád aranžuje, dělá si svou verzi – a myslete si o tom, co chcete, jako by vzkazoval divákům. V Divadle na Vinohradech jde o pohled tvrdě karikaturní. Morávek prezentuje oprýskan...
(21.6.2009)
Patologické pijanství budí silný odpor a znechucení a teď si představte, že máte dvě a půl hodiny sledovat hru o člověku s permanentní opicí na krku a ještě k tomu poslouchat jeho žvásty limitně se kolem chlastu neustále pohybující. „Antihrdina“ také často zpytuje svědo...
(9.6.2009)
Obtížně chápu, proč musela se dělat pirueta o 900 stupňů, když stačilo o 90. Milý diváku, pokud to neustojíš, už tě mladý pan režisér v jednom rozhovoru nazval nevzdělaným, pasivním, neotevřeným a pokryteckým. Dan Špinar při těch slovech asi zapomněl, kolik se platí za...
(6.6.2009)
Mám rád divadlo, když se v něm poznám. Kdybych býval tušil, že ten strašně primitivní vztahový archetyp (který v sobě nese vnucené životní předsudky i zakódované předurčení, rovněž ohromnou sílu lásky!) se mnou v dalších dnech taky zamává, snad bych ani do Brna na Sing...
(30.5.2009)
Zase želvička! Pobaveně (a vlastně i zděšeně, protože jsem viděl předchozí inscenací Jiřího Havelky Kam vítr tam pláž) zírám na tento už možná tradiční zvířecí atribut tvorby „časozkumného“ režiséra. Želvička si zas integrálně vymezuje setinky času, abychom je...
(7.5.2009)
Kauza Salome nadějných divadelníků Petra Kolečka a Dana Špinara je sympatická skica, která převádí drastické biblické téma do ještě drastičtější současnosti, které vládou peníze a v níž můžeme být zděšeni z pseudohodnot mladých dívek. Je to bohužel jenom skica, tak...
(1.5.2009)
V NoDu, který už konečně nevypadá jako feťácké doupě, mladí divadelníci z Česka, Slovenska a Polska připravili vzpomínkový trenažér na dobu před dvaceti lety. Mají jedno společné: v roce 1989 jim bylo pět let. Už když jsem četl anotaci projektu Osobní anamnéza s alibistick...
(24.4.2009)
Na faustovské téma se Ypsilonka dívá svou originální poetikou koláže i odskoků jinam (základní paralelou k Faustovi je zde osud skladatele Ch. Gounoda). Tentokrát to ani není moc zamotané a styl inscenace jakoby odkazoval na starou dobrou Ypsilonku dávných let. Je tu dokonce něco i...
(19.4.2009)
Minorská Tisíc a jedna noc nadřazuje zvuk, hudbu, atmosféru a také scénografickou metaforu nad příběh. Není divu, když divy této inscenace připravili „zvukový“ režisér Jiří Adámek a výtvarnice Kristýna Täubelová, která má ohromný smysl pro fantazii. Příběh ale se nez...
(18.4.2009)
Tyhle dramatizace literatury jsou pro ty, kteří čtou a ve škole nikdy neměli kuli za prázdný čtenářský deník (jako já), jistě přehlídkou překvapivých momentů. Vyprávěcí linie pryč, něco z děje obvykle také chybí nebo je zhuštěno do dvou minut. Ti, co chtějí divadlo, za...
(11.4.2009)
Boom reality show u nás byl před pár lety děsivý. Lidi doslova hltali osudy několika nešťastníků, naprostých magorů či podplacených figurantů a soutěžících v soutěžích, kde především tekly nervy. Teď už to opadá, resp. v telebedně stále něco běží, ale voyerismus če...
(7.4.2009)
Když jsem se seznamoval se zápletkou hry, měl jsem za to, že je absolutně nehratelná, ne-li blbá, a proto nevyděsí, i když text byl překladatelem hry Vladimírem Mikešem označen za tzv. drama zděšení. Beru zpět. Vyděsí. Pro Lékaře své cti našla Hana Burešová speciální kl...
(4.4.2009)
Nečekal jsem, že mi výlet do Brna přinese až tak strhující zážitek. Z pohádky! Převyprávět se dá Sněhurka jistě na mnoho způsobů, ale jistě nenajdete originálnější (přesto tak tradiční!) interpretaci, než jak ji připravili Stano Slovák, Jan Šotkovský a Petr Štěpán j...
(3.4.2009)
Nájemníci pana Swana aneb Habaďúra vždy bude patři k těm nejvděčnějším situačním komediím. Už jen proto, že její zápletku, která se točí kolem „multipodfuku“, jak přijít k penězům, Michael Cooney bravurně vystavěl. Ztřeštěný vývoj událostí je těsně za hranic...
(31.3.2009)
Ospalé městečko a v něm zapadlá policejní stanice a v ní znuděná, nicméně existenciálně ohrožená posádka. Zastavil se tam čas, protože zločinci vyšších levelů se odstěhovali... Překlad hry našla Jana Galinová v pozůstalosti svého dědečka a sehnat originál bylo dobrodr...
(28.3.2009)
Jaké to je, když vládne "imidž"... Byla obdivována davy a oponuje jí jenom extravagantní chór o jednom hlasu... Další setkání se světovým muzikálem na scéně MdB mi opět velmi konvenovalo. Čarokrásná hudba, strhující taneční čísla, fantastičtí Radka Coufalová a...
(27.3.2009)
Je mi krajně podezřelé, že Divadlo Rity Jasinské uvedení Shakespearova Richarda III. tak přesně trefilo do doby, kdy se taky jeden tlačí k moci a zanechává za sebou fatální spoušť. Fuj, jak je ten Shakespeare aktuální. Nemá cenu teď Richarda III. hrát jako mrzáka či krvežízn...
(24.3.2009)
O čem Gogol psal Ženitbu? Řekl bych, že je to tragikomedie jak vyšitá. Je o stavu absolutního lidského zpohodlnění s následkem drobných psychických poruch, které ze života udělají nesmysluplnou kuličku nudy. Smějeme se tomu, protože sami sobě se smějeme.
V Divadle Na Jezerce...
(13.3.2009)
Nebudu se divit, že v Divadlo Metro, kam spíše chodí zábavychtivé publikum, hrají Williamsův Skleněný zvěřinec. Rovnou ocením odvahu tohle v divadle bez grantů v předivadelněné Praze nasadit.
Známé drama o soužití dvou sourozenců s nesnesitelnou matkou je postaveno na metafo...
(6.3.2009)
Šampiónky jsou ženská modifikace slavnější hry Claude Confortèse Maratón. Jeden závod se mění v běh životem. Zdrojem komiky jsou takové ty lidské projevy euforie a samozřejmě zoufalství. Chvílemi z jeviště prýští taková ta mudroslovná klišé o životě, intrikuje se jako...
(6.3.2009)
Nejlepší na diváckém přístupu k divadlu je, když toho moc nečekáte. Nebo něco přece, ale ne že si pro sebe objevíte, že Ondřej Brousek je ještě větší všeuměl, než si myslíte. Že prochechtáte dvě a půl hodiny. Že budete s radostí sledovat další a další kreativní n...
(13.2.2009)
Tak vážení, zážitek první kategorie!!! Dýchala na mě velká pokora, vědomí náročnosti úkolu, kolektivní práce nebo snaha ukázat jiné Bídníky. Režisér Stanislav Moša volil poměrně minimalistické syrové pojetí, žádné okázalé efekty, žádná sladkobolná romantika, ale...
(9.2.2009)
Divadlo na Vinohradech vsadilo na notoricky známý text o katastrofálním suchu a charismatickém podvodníkovi a sedmilháři, který v té přemíře tahání za nos nějakou tu velkou životní pravdu utrousí, Billu Starbuckovi. Pochopitelně za suchem a deštěm hledejme velmi krásnou a nad...
(3.2.2009)
Měl jsem možnost osobně poznat, že anglický „cool“ dramatik Mark Ravenhill je i přes svou nelichotivou osobní minulost a HIV pozitivitu, která by leckoho zdrtila, sympaťák, zklidněný buřič a člověk přímočarých názorů. Do kritiky konzumní kultury a konzumnosti života se po...
(27.1.2009)
Neptejte se mě, jak jsem se na poslední hru geniálního Járy Cimrmana dostal, ale nočním stanováním ve frontě to naštěstí nebylo. Byl to velmi zvláštní pocit jít na Cimrmany a neznat nic, přesněji nemít nic naposloucháno z nahrávek. Napětí, ne-li natěšení, s čím docenti c...
(24.1.2009)
Po zhlédnutí inscenace Pan Kaplan má třídu rád není zas takový problém odhadnout, že Divadlo ABC vezmou diváci útokem. To máme jednak srdeční záležitost (je snad někdo, kdo knížku nečetl, kdo se u ní nechechtal a komu nepřirostla k srdci?) a jednak skvělou práci Miroslava Ha...
(12.12.2008)
Za jak dlouho přeleze želva přes jeviště z jednoho portálu do druhého? Lezte sakra rychlejc, RYCHLEJC!!! Ze zkoumání divadelně časoprostorového bodu, v němž začíná divadelní nuda a kde ještě jsou nějaké zbytky divadelního prožitku, aby se divák opravdu zcvok. A Jiří Havelk...
(7.12.2008)
Ušáci – Neslyšáci mají jednu nespornou výhodu v tom, že na ně nedolehnou silné až šílené zvukové kadence dnešního velkoměsta, i když asi není o co stát, má-li někdo nadělen takový handicap, který je pro ušáky – slyšáky těžko představitelný. I o tom je nová insce...
(29.11.2008)
Na scénu nastupují tři muži v černém, kabaretiéři, kteří nápadně připomínají prodavače teleshoppingových šuntů a iluzí z WS International. Iniciály máme stejné s největším z dramatiků všech dob, a tak můžeme začít a rozehrát sterilní digest, Shakespeara rozemletého...
(22.11.2008)
Výtku troufalosti, že se někdo po vynikající Pitínského expresionistické Divé Báře odhodlal k dalšímu svébytnému ponoru do tématu, snad nikdo nebude režiséru Dodo Gombárovi předhazovat. Je to jen a pouze náš problém, když tak výrazná inscenace jen tak neopustí myšlenky...
(14.11.2008)
Od Money transformance česko-dánsko-islandské skupiny Secondhand Women jsem očekával nezávislou a osobitou výpověď. Jak se ženy tady a teď dívají na fenomén, který s námi cloumá víc, než je zdrávo – tj. peníze. Jaká ženy mají přání a co očekávají. Gender studies je sn...
(31.10.2008)
Nevím, mám-li být překvapen tím, jak mladí alternativně-plastičtí divadelníci vidí současný svět a vztahy on+ona (příp. ve víceúhelníkových podobách). Ne, já jsem zděšen. Takový svět přece není a ne všechny vztahy jsou determinovány všudypřítomným sexismem (promisku...
(25.10.2008)
Nová inscenace Městských divadel pražských Všechno na zahradě odpovídá na otázku, co je člověk schopen všechno udělat, aby měl více peněz. Inscenace je skvělá před přestávkou, kdy záhada obratu životní úrovně Jenny a Richarda je perfektně stupňována...až exploduje. Ale...
(24.10.2008)
Předivadelněno. Taková je současná Praha. Přesto vznikají nová a nová sdružení, jako Divadlo Rity Jasinské. Tohle má cíl – mj. přibližovat klasická díla dramatické literatury mladším ročníkům diváků. DRJ právě odpremiérovalo snad nejznámější (a v mnohém geniáln...
(18.10.2008)
Káva! Zuby! Práce! Televize! Sex! Spánek! Káva! Zuby!... Je snad někdo, koho „Každodennost“ takto nebuzeruje? Jak moc podléháme jejím svodům, pozná asi nejlépe ten, komu se začne plést do života tak, že vytvoří někdy až příšerné stereotypy. Horší je, způsobí-li při v...
(16.10.2008)
Politického divadla je u nás pomálu, ačkoli je ho třeba. Proto s velkým napětím jsme čekali na další projekt Viktorie Čermákové a Divadelního studia Továrna. Název má složitý: Políbila Dubčeka (1968 - Čas utopie). A tvoří jej tři nesourodé části. Koláž z dávného revo...
(12.10.2008)
Žjúúú! Už hodně dlouho jsem neviděl tak kouzelnýýý představení pro mateřinky. Jít spinkat není vopruz, když Klárince obživne peřina a zhmotní se hračka koníka, s nímž lze prožít nádherný sen plný zázraků – a bláznivin. Klárinka je nejdříve nádherně vykulená, c...
(12.10.2008)
Duo SKUTR připravilo několik projektů, které s fantazií operovaly. Byla to především výsledkem zajímavá hledání v rámci projektu Archa.lab. I když šlo tedy jen o „laboratorní“ inscenace, třeba takové obrazy z Understand se vryly do paměti poměrně silně. Jako „hotov...
(10.10.2008)
Divadlo Kámen sídlí v útrobách hrůzné kancelářské stavby, kde jsem v ´88 absolvoval tzv. první povinnou středoškolskou praxi – zadarmo. Od té doby jsem do těch končin nepáchnul. Myslel jsem, že je komplet spláchla povodeň. Teď tam hledám divadlo s doporučením nepřemýšle...
(3.10.2008)
Předně podotýkám, že je mi úplně jedno, co si budete myslet o kombinaci 60 % jakožto mého hodnocení muzikálu Carmen a slovech, že jde o mizernou dramaturgickou práci, kýč („jaký svět neviděl“) na naší muzikálové scéně a že libreto se zmohlo na příběh ne nepodobný arg...
(1.10.2008)
Jak možná víte, občas vznáším poněkud nesouhlasná stanoviska k věkové vhodnosti představení pro děti v podání Divadla AHA!, jak jí samo toto divadlo u jednotlivých titulů určuje. Většinou pro styl aháckých pohádek, který rozhodně není tak čistý, jak to třeba známe z p...
(28.9.2008)
...A pak že nemáme aktuální český text, který satiricky glosuje dobu. Komenského Labyrint! Ani písmenko nemusíte měnit. Spolek Kašpar a režisér Filip Nuckolls s autorkou dramatizace Johanou Součkovou se drží jak poetičnosti díla, tak údernosti jeho obsahu. Akorát Poutníkova ces...
(24.9.2008)
Satyricon Inc připravil ahistorické pojednání o vynálezci hromosvodu Prokopu Divišovi. Spořádaně dbám na instrukce a zcela vypínám mobil, aby se mi nezničil nečekaným výbojem, záměrně si neberu svetr s jiskřícími tendencemi a kdybych měl kardiostimulátor, vypnul bych i ten...
(13.9.2008)
Tato sympatická revue mladých zlínských divadelníků mě opravdu mile překvapila. Všímá si totiž toho, co kvůli hektickému životnímu stylu dávno vnímáme otupěle, jako stádo dementů, jako nepřemýšlející konzumenti, jako pasivní příjemci návodů pro „in“ život. Kone...
(9.9.2008)
Je snad ještě něco, čím nás mohou herci Divadla v Dlouhé překvapit? „Čínské divadlo“ tady ještě nebylo... Kdyby mělo zůstat jenom u „atrakce“ nebo pokusu o „rekonstrukci“, asi by mě inscenace Vějíř s broskvovými květy hodně rychle přestala bavit. Básník jevišt...
(8.9.2008)
Nebudu psát o „nesnesitelném herectví“ Zuzany Bydžovské, spíš si postesknu, že jí v těch afektovaných pózách není vůbec rozumět, režisér to vůbec neuhlídal. Koncepce inscenace vychází z míchanice komedie, tragédie, odpornosti, aby se nakonec vsadilo na dojemnost. Pročpak...
(25.6.2008)
Chtěl jsem znát názor tzv. protistrany, a tak jsem se zúčastnil mimořádné tiskovky v Divadle Ta Fantastika. Její šéf Petr Kratochvíl kromě útoků na „odbornost“ Yvony Kreuzmannové, glorifikace radního Richtera a parádní dezinterpretace slov minstra financí Kalouska jen tak mim...
(21.6.2008)
Politická ODS reprezentace hlavního města Prahy se rozhodla utišit vášně a dorovnat granty tzv. ohroženým subjektům. Elegantní krok, jak sklidit aplaus za vyřešení problému! Jenže něco tady tradičně nehraje. „Ještě jedno takové vítězství a jsme zničeni,“ řekl údajn...
(21.6.2008)
Gogola nemusíte vůbec aktualizovat. Jeho Hráči, komedie o světě podvodníků a podvodníčků, jsou bohužel dokonalým obrazem právě naší doby. Taktika zní: bystrý vtip, jasný rozum a hlavně žádné ohledy. Kdyby mělo zůstat jenom u mamonu, pověstné gogolovské zrcadlo by odr...
(20.6.2008)
Chápete, že dnešní mládežníci neznají dějovou linku základního příběhu Tří mušketýrů? Já to chápu, když to mám z první ruky. Děti nečtou, málokdo a máloco je k tomu vede, jsou přece jinačí „in“ zábavy v džungli, po níž se rozkoukávají. Takže nastupuje jin...
(14.6.2008)
Fantazírování s Baronem Prášilem v Divadle ABC mate svou hořkostí. Na vyloženě komediální či parodické téma zapomeňte, neboť v Gorinově textu je zašifrována alegorie na život v Sajúzu dob minulých, střety fantazie čili umění s ideologií a podstatné je samozřejmě téma z...
(7.6.2008)
Třikrát sláva Pavlu Bémovi za vstřícný krok k počátku rozpletení kauzy Richterland. Mj. připouští, že Richter udělal několik zásadních chyb, ale odvolat z postu radního pro kulturu ho nehodlá. MÁ TO LOGIKU? Nebo že by Richterovi dal příležitost, aby se sám čestně, ale ste...
(6.6.2008)
Co tak říct k Poslednímu doutníku Divadla Na Fidlovačce. Je to hra, jejíž zápletku odhadnete na kilometr dopředu, i když dramatik Bengt Ahlfors vaří z nepravděpodobného. Komedie to není, nebo možná je, ale na komedii ukrývá docela vážná témata. K nim na jevišti Fidlovačky kl...
(29.5.2008)
V novince Divadla 90 U Valšů paní Skořepová, která za pár týdnů oslaví kouzelné půlkulatiny, dokázala, že ani zdaleka není nějaká „křížala“, jak sebeironicky tvrdí. Toho textu je hodně a zejména v první aktovce (Strindberg – Ta silnější), která je o souboji dvou her...
(28.5.2008)
Scénické přepisy známých komiksů možná už vytvářejí nový svébytný divadelní žánr. (No, známých, já neznal ani Jožku Lipnika ani Vlase a Bradu ani Pána času, asi proto, že jsem po Čtyřlístku navždy skončil u nepovedeného Kruana, který už jen nastavoval kaši.) Dvojdim...
(7.5.2008)
Tohle je poněkud hůzná perverzitka, naštěstí v jemně groteskním aranžmá. Na diváka je naložena tíha krutosti a řada derivací depresí až šílenství, ale pořád je na vše nahlíženo groteskní optikou. Celá ta hra je nejen o těžko definovatelné nenávisti, halucinacích...
(23.4.2008)
Divadlo v Řeznické je takový docela fajn obývák, kam se vždy rád vracím. Z pohodičky mě ale tentokrát vytrhuje vydřidušská desetikačka za šatnu (to nebejvalo!), nahoře se obsahově ubohý program (= vizitka divadla) prodává za 35 kaček. Kategorizace obýváku bohužel tentokrát...
(20.4.2008)
Lubomír Lipský slavil pětaosmdesátiny a dostal od Městských divadel pražských dárek v podobě dojemné, kouzelné a hlavně hravé benefice, kterou autor koncepce večera Petr Svojtka pojal s graciézní nadsázkou a vtipem, jež neznají slovo sentiment. Žádné vzpomínání u stolku. Ve...
(16.4.2008)
Příběh Dědečka a jeho psa Baryka je strašidelně naivní. Naivita se neskrývá, naivita je demonstrována v obrazech ve spojení s nějakou banální situací. Akorát s úhybným manévrem k absurdnímu vyznění. Střih, tedy oponka. Následuje obraz strnulý, ale výmluvný až sugestivn...
(6.4.2008)
Popelka v Divadle Minor žije v cukrárně a je to taková normální holka. Bez servítek je zase předložena jiná pohádka, než říká název. Ale vážně, koho by ještě klasická Popelka zajímala. Děti se potřebují ztotožňovat s někým, kdo je jim až identicky podobný. A to tahle...
(1.4.2008)
Komu to ještě nedošlo... Situace je neudržitelná, kritická. Těžko se tomu věří, ale precedens, který v předchozích dnech „vyrobila“ politická reprezentace města na několika frontách kulturní politiky, může mít katastrofální následky. Jistě, grant je nenároková složka...
(31.3.2008)
Zápletka komedie Penzion Ponorka se rodí z banální, téměř nevinné situace. Záletný režisér si užívá u své milenky, zatímco její manžel jakožto kapitán ponorky je zanořen někde v moři. Čekáme, že se vynoří, ale místo toho věci naberou poněkud jiný spád. Mlžení mus...
(26.3.2008)
Jan Nebeský je z těch režisérů, kteří si z diváků rádi dělají prču. Jen obtížně se dá přehlédnout fakt, že se tak děje na scéně Národního divadla, kde v hledišti je řada abonentů a jiných platících diváků, kteří přišli na Molièrova Dona Juana, klasickou hru, kte...
(25.3.2008)
Ohlížím se k učebnicím literatury, co to jako v nich bylo prezentováno za poučku, že Gabriela Preissová je autorkou realistických dramat. Když jsou to přece a především mistrovsky vystavěné balady, jimž rámec dávají lidské slabosti nebo ritualita života. Situaci Jenůfy směle...
(24.3.2008)
Hru Komplic, kdyby se mi neřeklo, že je od Dürrenmatta, bych asi k tomuto autorovi nepřiřadil. Nakonec ale jo – peníze, zdevastovaná morálka, absurdní „tragika atomové doby“, ale koutkem úst to přece jen škube – to je Dürrenmatt. V Divadle Na zábradlí totiž úspěšně mysti...
(19.3.2008)
Jsme už natolik otráveni či ovlivněni všelijakými reality show, těmi umělými z televize i v podstatě delimitací našeho života na úroveň něčeho podobného, že ani nepostřehneme, jak hra Experiment (původem z 18. století!) se jim podobá. Matoucím je jen obsah, jazyk a styl. Je t...
(27.2.2008)
Prvních deset minut se nudím a říkám si, co to zase jako má být. Úsporný, možná až úporný minimalismus aktérů, na jevišti šero, že pořádně není nic vidět. Ani s draculovským námětem není vše zcela v pořádku. Tedy s takovým, jak jej známe. Aha, žádného krvesaje Sta...
(15.2.2008)
K různým street-art, multimediálním nebo vůbec alternativním počinům přistupuju vždy s nedůvěrou. Tvůrci téměř vždy do anotací zamontují „více“ charakteristik, než co pak divák vidí. V budově vyšehradského Starého purkrabství bude nyní pravidelně uváděn multimedi...
(9.2.2008)
Dřív, než kritika rozcupuje fakt, že postavu Pepina Miroslav Vladyka odšvejkoval, musím vzdát hold jinak velmi povedené inscenaci. Postřižiny v Divadle ABC jsou opravdu hodně milé představení, které má styl i atmosféru. Vše fungovalo jako dokonale sladěný (a sehraný) celek a her...
(23.1.2008)
Za co se v Kalichu chce 699 Kč á lepší vstupenka??? Za co????? (A to pomíjím fakt obrovské nepohodlnosti celého divadla, které je dokonalým prostorem k ušlapání, hlediště „bez lidských parametrů“ ještě s bonusem vykloubení hlavy, protože není dobře vidět.)
Proč muzik...
(22.1.2008)
Král vaudevillu Eugène Labiche zavítal do Divadla Palace, scény, která se nestydí za cíl přispět k rehabilitaci pojmu „bulvární divadlo“. Podle ohlasů se to v tomto prostoru bývalého kina Jalta (stále staré rozvrzané sedačky!) jednoznačně daří. Navíc jsou oslovováni skute...
(19.1.2008)
Jak to ten Jan Borna jenom dělá. Obdobně jako u Kabaretu Prévert-Bulis protáhne diváka legrací, ale v celkovém dojmu z inscenace Oněgin byl Rusák nakonec převáží depka, která se při cestě z divadla usadí za límcem. Alespoň u mě ano a obávám se, že nebudu sám. Stačí z pam...
(18.1.2008)
Übergewicht, unwichtig: Unform Co si s tím zvláštním názvem hry mám jako počít, když se to dá přeložit na několikero způsobů: Též třeba: Nadměrečnost (?), nadbytečné (?), „neforemnost“ bych nechal. Dramatického radikalistu Wernera Schwaba, k jehož hrám se dává přívl...
(15.1.2008)
Milí Aháci! :) Opravdu si stojíte za tím, že vaše Pohádka o Popelce je vhodná pro děti od 4 let? Používáte silně nadávkovanou nadsázku, styl, který míchá poetické momenty známé pohádky se svéráznou razantní interpretací. Čtyřleté pididěti ještě těžko umí rozeznat h...
(12.1.2008)
Ne že bych časopis Svět a divadlo znal jako pravidelný čtenář, ale pamatuji jeho cenu 35 korun, která se postupem času dostala až na pětadevadesát. Při pohledu na „rozměry“ a obsah tohoto dvouměsíčníku bylo jasné, proč se moc neprodává (téměř vůbec). Přece jen „úspo...
(9.12.2007)
Znova do Minoru!, tentokrát na psí večírek psa bezdomovce, tedy asi podvraťáka, feny seniorky, psa gaučového namyšlené vzácné rasy, mladé stopařky a přitoulaného štěněte. Život psa z pohledu psa inspiroval geniálního Karla Čapka, ale také třeba Jiřího Trnku, který o téhl...
(28.11.2007)
No co, tak jsem zašel na představení pro děti od 4 let. Vždyť mě Neználek v době, kdy jsem si hrál s modelem ŠD 11 nebo plyšovou opicí, nějak minul a věděl jsem o něm akorát, že je vztekloun (něco jako já).
V úplně nové inscenaci Minoru Neználek ve Slunečním městě se p...
(26.11.2007)
Dřív než jsem setkal s krásnou a tuze zajímavou exotikou divadla vzorců, nádherných kostýmů a masek či neuvěřitelných pohybových schopností mladých aktérů pekingské opery, musel jsem cestou do koncernového podniku Palác Akropolis akciové společnosti (to není fór, tak si...
(25.11.2007)
Hop hop hop, cvak! Třetí dlouho očekávaná hopsavá inscenace originálního pohybového divadla Veselé skoky je tu! Tradičně je to moc milé a náramně hravé, tentokrát vycházející z dětských pískovišť. Principy i v Baby boxu ovšem zůstávají stejné: rozvíjení choreografick...
(24.11.2007)
Kdo má rád zároveň historii (anglickou především) a výrazné herecké divadlo, určitě ho zaujme nová inscenace režiséra Petra Kracika Ať žije královna! v Divadle pod Palmovkou. Linie náročného hereckého divadla se libeňská scéna drží už mnoho let a téma nejznámějšího k...
(17.11.2007)
Teatr Novogo Fronta odpremiéroval svou novinku s názvem Zwischenmensch. A znovu můžeme říct: stavy „mezi“, tam někde na řece Léthé, nebo na druhém břehu řeky vzdechů Acherón? (to už je jedno), mají u TNF vždy sugestivní psychedelickou podobu i s jistým zvláštním druhem hum...
(15.11.2007)
Marně dumám, proč hudební komedii (nebo komorní muzikál?) Sliby chyby (v originále Promises, Promises) v Divadle pod Palmovkou neudělali rovnou jako přiznanou parodii na muzikálový boom, udělali by líp, než si hrát na komorní muzikál. Vždyť pro to měli všechny předpoklady: nám...
(14.11.2007)
Přiznám se, že mě kdysi hodně namlsaly Politoly v podání formace Stage Code. Bylo to zvláštní experimentální divadlo plné humorných a nápaditých momentů, které jaksi mimochodem dokonale zobrazilo stav české politické kultury a rozpoložení myslí voličů. Rovněž anotace k je...
(9.11.2007)
Při sledování inscenace Městského divadla Brno Smrt Pavla I. jsem jakoby viděl dokonalou fotku s mistrovsky rozvrstveným histogramem. Jak od ruského autora přelomu 19. a 20. století, tak dramaturgicko-režijního tandemu Otčenášek - Burešová. Nevím, mám-li to vyjmenovávat, něco te...
(8.11.2007)
Jak se tak probírám prosincovým programem divadel, zaznamenávám zvýšený výskyt slůvka „ZADÁNO“. Firmy, společnosti, organizace chtějí svým zaměstnancům dát pěkný předvánoční dárek v podobě zajištění divadelního představení. No proč nééé, když taky něco zbude...
(7.11.2007)
Já prostě nemám jiných slov než drzá lichvařina, když divák vleze do MDP a šatnářky kasírují 10 Kč á kabát. Mám proto raději civilizovaná divadla, kde tato služba divákovi je poskytována v rámci ceny vstupenky a s nenaučeným úsměvem (např. Fidlovačka, Dlouhá...). To pa...
(27.10.2007)
Potíž nové inscenace Městských divadel pražských V jámě lvové (uváděné v Rokoku) je ta, že se trefuje do lehce podbízivé koncepce MDP, i když se to tváří jako ušlechtilá dramaturgická linka. Takže jsem zase znejistěl, co to v MDP vlastně chtějí dělat (pojmu tematizovan...
(20.10.2007)
Wilderova hra Naše městečko, do níž se pustili v Divadle ABC, je o tom, že přes 2/3 představení (úmorné dialogy, banální situace etc.) se čeká na kouzlo, které snad ani není pointou, nýbrž kvitancí poselství tohoto na svou dobu asi silného textu. Nalezení zázračnosti obyčej...
(17.10.2007)
Vlezete do divadla Alfred ve dvoře, a samozřejmě je přichystáno nečekané „baf“ – když je na programu pantomimická klaunérie Vojty Švejdy s názvem Albert se bojí. V AVD jsem zvyklý na ledaco, často na uvědomělou alternatýýývu, kterou prostě nechápu, ale u Vojty Švejdy m...
(14.10.2007)
Vlaková opera: Meet Factory je nový multikulturní prostor vzniklý z bývalé továrny v hodně zapadlém koutě Smíchova. Plastic People of the Univers právě tady …next wave… zahájili vystoupením, které snad pro všechny bylo velkým zážitkem, a to i přes strašnou akustiku prostoru...
(11.10.2007)
Kdo by čekal na jevišti Divadla U Hasičů nějakou „veselou zájezdovku“, na jevišti jsou přece Jan Révai a Dana Morávková, hrdinové jisté nekonečně nastavované seriálové kaše, byl by na představení Docela velkého divadla Milion liber poněkud zklamán. Je to hra, která i p...
(5.10.2007)
V tzv. Komoře divadla Komedie jsou židličky na sebe natěsnány, jako by tvůrci inscenace chtěli nechat diváka spoluprožít pocity ochrnutého světanápravce. A pak nakydání tolika sociokritických poznámek na adresu společnosti, možná až s infernální vizionářskou pachutí, se zar...
(13.9.2007)
Čardášové princezny režiséra pana Kero® jsou dělány po celé Evropě přes jeden kopírák. Dva měsíce svou koncepci driloval i v Praze. Popravdě řečeno, zaplaťbůh za to. Jinak asi by v Karlíně uhnětli něco ze své invence. Takto máme v Praze velmi slušnou operetní inscenaci...
(8.9.2007)
Zpříjemnit si hodně pošmourné zářijové odpoledne pohádkou na VyšeHrátkách se zdál být dobrý nápad, vždyť k infantilitě se normálně hlásím. Na místě zjišťuji, že je trochu bordel v programu (ale fakt jenom trochu, ale i to stačilo k tomu, že jsem viděl úplně jinou poh...
(22.8.2007)
Tak nám Mr. Kratochvíl žaluje český stát, že se na jeho soukromé a zaměřením komerční divadlo, Ta Fantastiku, nedostalo grantu. Že prý každý pekař v ulici by měl dostat stejně mouky nebo co. Pochopil vůbec, co je to grant? To je přece při momentálně nastavených pravidlech d...
(30.7.2007)
Během okurkové sezony sleduju televizní zprávy běžně jen na půl oka. Ani mi v první chvíli nedošlo, že v reportáži z prostředí atomového výbuchu vidím právem nas*ané známé tváře. Docela velké divadlo navštívili lupiči. Ukradli, na co přišli a co - kromě zásob z divad...
(24.6.2007)
Na tohle jděte se podívat povinně. Skvělé! Cítím mnohá příjemná „mravencující“ rozechvění: např. jak je nám téma Šakalích let bytostně vlastní (i když je tolik let po té a nemusíme nutně být z Dejvic), jak vtipné jsou texty písní a jak Ivan Hlas prostě a jednoduše...
(20.6.2007)
Divadlo pod Palmovkou je mi sympatické mj. proto, že umí nevázat se encyklopedickými škatulkami. Višňový sad tam neměl tu únavnou sentimentální pachuť, ale byl tragikomickou smrští v intencích původního záměru velkého Čechova. Také Gazdina roba Gabriely Preissové se v DPP ne...
(31.5.2007)
Ať si kdo chce co chce říká, Praha se až na pár výjimek bahní na dně průměrnosti. Přesvědčili mne o tom (zase) divadelníci ze Slováckého divadla. Na festival Dítě v Dlouhé přivezli Divou Báru, v níž volají nejen Báro!, ale i Viktorko! a Karlo! Třikrát z díla Boženy Něm...





