Nájemníci pana Swana aneb Habaďúra vždy bude patři k těm nejvděčnějším situačním komediím. Už jen proto, že její zápletku, která se točí kolem „multipodfuku“, jak přijít k penězům, Michael Cooney bravurně vystavěl. Ztřeštěný vývoj událostí je těsně za hranicí možného a pobavený divák je vtažen do víru zesilující zamotanosti, tedy i čím dál komplikovanější situace pro iniciátora celé té habaďúry. Cooney se přitom nevyhýbá ani čisté grotesce.

Viděl jsem, spolu s touto, Habaďúry tři. Snad tedy mohu srovnávat. Nejvýše bude stát provedení v podání amatérského TMA divadla Terezín. Byla to inscenace herecky ne dokonalá, ale plnokrevná. Držela si i věrohodnou autenticitu a měla originální divadelní výraz, který diváka vtahoval do zápletky. Situační komika uměla překvapit. Inscenace profesionálního Divadla pod Palmovkou je taková...unylá, prvoplánová a dlouho jí trvá, než najde svůj klíč k humoru. Netáhnou ji silní hráči (s výjimkou Filipa Rajmonta – úředníček Mr. Jenkins) a poněkud se v ní figurkaří nebo se spoléhá na pitvoření. Takto zahraná komedie mě osobně proto docela nudila.

Viděl jsem to, co jsem viděl, a celkový dojem z viděného je 50 %.