Aby tato detektivka Agathy Christie na jevišti obstála i nyní, bylo by žádoucí ji znovu zdramatizovat. Adaptace z roku 1949 je popisná, zdlouhavá, příliš se v ní opakují a podobají situace. Problematicky koncipovaná je zejména kvůli „vyprávějící“ postavě pastora, přílišný důraz na popis děje je pro divadlo nevhodný. Někomu by též mohlo vadit, že na začátku neuvidí oběť vraždy, o níž se pouze mluví.

Režisérka Helena Glancová nedokázala děj zdynamičtit, inscenace postrádala napětí, byla statická a nezábavná. Herci nebyli dostatečně ukočírovaní a někteří (Lucie Matoušková, Karolina Frydecká, Petr Prokeš) se dokonce občas dostali za hranici nechtěné směšnosti. Přestože Aleš Petráš chvílemi příliš „tlačil na pilu“, přinášel vítané oživení. Také Petr Mikeska se s nevděčnou pozicí vypravěče vypořádal více než statečně.

Vzhledem k pokročilému věku stále obdivuhodně vitální Věra Kubánková dokázala dát slečně Marplové typickou noblesu a energii. Nešlo si sice nevšimnout menších těžkostí se zvládnutím částí role, ale hereččina přítomnost byla přesto milá a její výstupy patřily k těm záživnějším. Byl jsem rád, že jsem ji ještě mohl v tak velké roli vidět.