Jindřich VI. – 1. díl

Tato inscenace je především nádhernou přehlídkou divadelních možností, jak úsporně a přitom názorně charakterizovat jednotlivé postavy či spřízněné skupiny, v tom Filipu Nuckollsovi tleskám vestoje, díky těmto prostředkům jsem neměl problém se v postavách orientovat, byť herci zastávali současně několik rolí. Potěšil i typický humor Činoheráku. A Markéta Anny Fišerové v závěrečné scéně je snad tím nejerotičtějším, co jsem kdy na jevišti viděl, v kontrastu k "namachrované" Johance nadpozemská transformace.

S uchopením Shakespearových historických her je dnes potíž, nadstavba se v nich též vytváří složitě. Ústecký Činoherák nabídl ojedinělou možnost setkat se s takřka neuváděnou trilogií, na níž volně navazuje Richard III. Vznikla další ústecká shakespearovská inscenace vhodná spíše pro léto a plenér; na normálním jevišti záměrně „jarmareční“ ladění poněkud drhlo. Ze začátku zábavné, zejména pofrancouzštělé výstupy A. Fišerové, K. Rímského a J. Jankovského, nezapomenutelný byl též biskup J. Maryška. Nicméně výpověď poněkud vázla a přes radikální zkrácení ke konci přibývalo nudných okamžiků.