Nic jiného než herecký koncert I. Trojana.

viz blog

Jak psal Ryhop, tohle se kloní k absurdnímu dramatu. A to jsem nečekala, s tím jsem do divadla nešla a tudíž jsem byla lehce zklamaná. Když se na to člověk připraví, tak bude zážitek jistě lepší. Hra nemá moc děj - člověku, který si spíš jen tak hnije než že by žil, se jeho přátelé i "přátelé" snaží zlepšit život. Ale co když on to Oblomov vlastně ani nechce?

Pohádka o tom, kterak podnětná transgrese klasiky skrze groteskní expresi vygraduje katarzní rezonancí... ne, nezbláznil jsem se, pouze shrnuji vedle uvedenou recenzi Michala Nováka, která je jednou z největších intelektuálních onanií, jaké jsem kdy četl. A přesto bych tuhle recenzi nenapsal líp, jen bych každou druhou větu proložil slůvkem "absurdní", neboť Oblomov v Dejvickém se svou stylizací řadí spíše mezi absurdní dramata.
Vynikající Krobotová a Taclík, ale i všichni ostatní.
Jen si nejsem jistý, co by na to říkal Gončarov...

Skvělá hra...

Skvělý Trojan v mém nejoblíbenějším románu od Gončarova.