Komorní dramatizace klasického díla. Rozpačitější začátek se proměnil v docela působivý kompaktní celek s dobrou souhrou výpravy, výrazné hudby a scénických prostředků. Režisér vymyslel řadu zajímavých zástupných znaků, které nebyly nosné, ale dala se v nich objevit snaha o další rovinu sdělení. Režijní výklad, který zvýraznil jisté rysy vztahů mezi postavami a některé jejich charakterové vlastnosti (např. dětinskost Lenského), měl za následek asi cílené zjednodušení souvislostí. Herci, jejichž úkoly se tímto zjednodušily, v této koncepci obstáli. Osobně však preferuji „vrstevnatější“ pojetí.