Den osmý

V tomto projektu najdeme všechno, co je pro práci Divadla Continuo typické: propojování výtvarných artefaktů či znaků s fyzickým projevem herce a všudypřítomným rytmem. Zejména ta loutkařina je zde fascinující, pracuje se syrovým materiálem, jimž vdechuje až hyperrealistický život. Pro téma si Continuo tentokrát šlo k poněkud morbidním vyprávěnkám z počátku starověku (z nichž čerpala biblická pojednání nebo antická dramatika), nějaké obecné „universum“ se z nich ale přetlumočit podle mého nepodařilo. Tvůrci hledají archetypální situace, a u toho zůstávají, nic nedopoví.