Deset deka Dürrenmatta

Originální černá groteska. Ale z mého pohledu přeci jen trochu nevyrovnaná. Několik dobrých scén a nápadů střídá nejasnost a slabší momenty. Zvláště scény okolo přehlídky a pohřbu, byť vtipné, u mě nějak nezapadly do děje inscenace. Bohužel i celý závěr mi přišel slabý a tak trochu do ztracena. Přesto však oceňuji dobré výkony a celkové pojetí hry. Jedná se o počin, který rozhodně neurazí.

Zápas Jiřího Jelínka a Fridricha Dürrenmatta ve volném stylu, jenž nemá přesvědčivého vítěze... A to ani diváka. Pokud však inscenaci budete brát jako švédský stůl nabízející jednotlivé "chuťovky", dost možná odejdete spokojení.

Pokud znáte opravdu dobře Dürrenmattovu Návštěvu staré dámy, bude vás tato inscenace bavit o to víc. Zaujmou nejrůznější odkazy na její repliky, občasné "desetidekové" ponechání původního textu, ale i hledání nových současných souvislostí s tématy obsaženými v původní hře. To vše J. Jelínek zabalil do humorného hávu, jen je té legrace chvílemi zbytečně až moc. Na hercích D21 je patrné, jak velký posun zejména v posledních dvou letech udělali. Nejvíce ovšem na P. Pochopovi, který již dokáže obsáhnout rozličný repertoár. Jen tak dál.

Uplatnění principu dekonstrukce může přinést zajímavý výsledek, je-li o samého začátku jasné, co tvůrci chtějí. Tady to po mém soudu dlouho nevěděli. Není divu, že stavba inscenace se ukázkově rozpadla. Ale je to zábavné divadlo, divadelní vidění a vůbec nonsensová hravost Jiřího Jelínka je k sežrání. Když z inscenace vyskočí Dürrentmatt, zatěžkání mrazivou absurditou pěkně koresponduje s Jelínkovým stylem, neboť nonsens a absurdní drama mají k sobě blízko.

65%
I přes úpornou snahu tvůrců do inscenace předloha místy prosákla a tyto momenty, takové ty mrazivě dürrenmattovské, mě bavily nejvíce. Herecky vyrovnané na slušné úrovni, ovšem trošinku víc než ostatní mě zaujala Hana Mathauserová.
Přeji inscenaci vysokou návštěvnost, už jen aby se vžilo pojmenování takového toho dne, kdy se člověku prostě nedaří...

Nápaditou variaci na Dürrenmatta, která si z hry původní uloupne tak deset deka, považuji za divácky atraktivní. Představení je rozverně zábavné a v momentech, ve kterých se Dürrenmatt dostane na povrch, i syrově absurdní.