Divadlo Feste

Klimatická pohádka pro celou rodinu, která se dotýká i výsostně typickým problémem současného Česka, jímž je nedostatek vody a neschopnost ji udržet. Spolu s Karlem Čapkem sledujeme dva vodníky, jimž v řece dochází voda, a je tedy potřeba přijmout jiné povolání: takový vodník může být průvodcem, stavět vodojemy, může být psovodem, závodníkem nebo psát úvodníky. Může být ovšem i obvodním cestujícím, který se snaží přimět lidi k recyklaci užitkové vody a dalším jednoduchým věcem, které zásadně uleví krajině...

Divadelní inscenace ve veřejném prostoru Brna zpracovávající projev bývalého československého prezidenta z 28. srpna 1990. Václav Havel tehdy na Konferenci o nenávisti v norském Oslu popsal motivy vzniku a projevy kolektivní nenávisti. Nenávisti, která hrozí podle jeho tehdejších slov z různých důvodů zachvátit bývalý sovětský blok. Zkušený disident tak těsně po pádu komunismu popisuje atmosféru a situaci, která je v zemích nejen Visegrádské čtyřky bohužel aktuální...

Hra současného rakouského dramatika o přizpůsobivosti lidí, hledání sebe sama a osobnímu vztahu k určitému společenství. Konfrontace individuálního osudu se společností, regionem, který patřil k východní Evropě, i když reálně leží v Evropě střední. Protagonistka, která se připravuje na svůj vlastní konec, která se ptá, kým vlastně byla, kým je a co po sobě zanechala, slouží jako projekční plocha pro tázání po smyslu státu a národa, po podstatě evropských vztahů, zejména těch mezi Východem a Západem.

Inscenace inspirována motivy hry „R.U.R.“ od Karla Čapka. Jak bude vypadat budoucí soužití robotů a lidí? Dokáže umělá inteligence nahradit člověka v jeho výsostných vodách: ve schopnosti soucitu, předvídání a vcítění se do partnera? Jak budou lidé trávit svůj denní čas, pokud mnoho profesí a zaměstnání dokáží realizovat roboti a umělé inteligence? A co na to Velký bratr? Jaké možnosti svobodného života budou lidé mít, když budou nadnárodní korporace disponovat drtivou většinou jejich intimních a životních dat?

Inscenace zpracovávající známou knihu Petra Pitharta „Osmašedesátý“, která staví zcela výjimečně pohled na domácí události roku 1968 kriticky. A to zejména vůči okupovaným. Adaptace druhé kapitoly knihy, jež je věnována českému nacionalismu, závažným problémům v česko-slovenských vztazích a odsud ústícímu konci Pražského jara. „V této konkrétní zkoušce jsme v roce 1968 neobstáli.“

Projekt nahlížející na vznik Československa v roce 1918 ukrajinskýma očima, respektive očima obyvatel Podkarpatské Rusi. Inscenace je zároveň inspirována dílem Ivana Olbrachta.

Divadelní adaptace románu o naději a vzpouře. Johanna Rottová, tuctová sekretářka, zesměšní svého šéfa, demaskuje kandidáta. „V tom přece není žádná vzpoura, žádná odvaha“, můžeme si říct. Ale možná právě v tom to všechno vězí: odvaha není objektivně měřitelná a každý ji zažívá jinak, každý v tu chvíli sám v sobě překonává něco jiného. Odvahou může být přestat pít nebo se vzepřít šéfovi stejně jako založit v Sudetech rodinu. Změnu může přinést každý a vzpoura pak bude jejich součtem...

Dramatizace románu marockého spisovatele a výtvarníka, který zkoumá problematiku náboženského fundamentalismu skrze životní osudy čtyř atentátníků, jež mohli stát za teroristickým útokem.

Site-specific inscenace připomínající herce, básníka, novináře a divadelního sekretáře Gustava Bondiho, jednoho z nejaktivnějších hybatelů meziválečné německé a židovské umělecké komunity v Brně.

Původní hra norského dramatika pro jednu herečku o výhodách a nevýhodách norského systému kratší rodičovské dovolené, který má dopad na vztahy mezi rodiči, mezi rodiči a okolím, mezi rodiči a dítětem. Příběh se odehrává během jediného dne, kdy dítě poprvé odchází do jeslí. Co když ale matka zaváhá? A co když zaváhá otec? Není rok a půl staré dítě na jesle malé? Co budou rodiče bez dítěte dělat...?

Minimalistické drama o mezigeneračním odcizení mezi starou ženou a její mladou vnučkou.

Sebestředný a šovinistický pohledem do zcela rezignované mužské vůle. Vidíme několik mužů v pánské sauně, kteří ve vzájemných plcích trénují umění nechtít od života vůbec nic...

Hra o kauze Husina, která může příkladem toho, že je výhodné nechat si Čechy myslet, že mají hrdinu, protože to důležité v příběhu o Husovi leží úplně jinde...

Cyklický příběhem rodiny, jejíž ztracený syn se náhle objeví. Archetypální situace se opakuje stále dokola a původně trpící rodiče postupně ztrácejí trpělivost a stávají se lhostejnými. Neustálé návraty tak mají opačný efekt, vyhladovělý syn narušuje logický cyklus života a postupně vyvstane potřeba se ho zbavit...

Inscenace sleduje život Zdeňka Nejedlého, který do roku 1962 silně ovlivňoval tuzemskou identitu. Příběh topícího se intelektuála, který podlehl vlastním ambicím.

Hra věnující se tématům vyčlenění ze společnosti, samoty, potřeby přátelství, ztráty identity a úniku do světa fantazie.

Divadelní turistika v prostoru Hlavního nádraží v Brně. Brněnská džungle, do které byste raději nikdy nechtěli vkročit, ale která navzdory tomu spojuje životy téměř všech Brňáků. Městské putování, okružní jízda městem a veřejným prostorem tak, jak to známe z turistických zájezdů, dovolených a víkendů na hradech a zámcích. Jde o společenskou hru, „táborovou bojovku“ v reálném prostoru Hlavního nádraží pro 20 diváků, stovky procházejících a tisícovky přihlížejících.

Dramatizace románu Émila Zoly „Zabiják“.

Mediální groteska o Husovi bez Husa.

Inscenace vzniklá na základě rozhovorů režiséra s aktérkami a aktéry pomoci a péče o oběti domácího násilí. Životní příběhy tří hrdinek v sobě propojují několik skutečných osudů obětí domácího násilí stejně jako množství přístupů k pomoci a péči...

Dokumentární inscenace mapující příběh nejen dvou účinkujících, ale také společnosti, v níž bylo možné vyloučit člověka mimo důstojný život kvůli nezaplacené pokutě od revizora.

Inscenace založená na esejích z knihy „Intelektuál ve veřejném prostoru“. Cituje krátké úryvky několika autorů a vytváří s nimi a kolem nich svět lidí, kteří nikým nevolení ovlivňují život společnosti víc než politici. Ptá se, kdo to vlastně je intelektuál, proč se říká intelektuální divadlo (a zde je takové označení vůbec ke chlubení)...

„Divadelní eastern“. Projekt reaguje na právě probíhající generální změny grantového systému pro nezávislou kulturu v Brně a na obecnou módu škrtů v kultuře vůbec. Inscenace však neopakuje zavedenou mantru o potřebnosti grantů pro kulturu, ale sleduje konkrétní grantové osudy...

Projekt zaměřený na problematiku domácího násilí. Inscenace ztvárňuje příběh starší ženy, která terorizována všudypřítomným manželem přebývá v anonymním luxusním hotelu. Ten pro ni nechal postavit právě její muž, aby ji držel v dokonalé izolaci. Všední dny prázdného čekání na konec života razantně naruší vpád mladé dívky, která se ze zprvu neznámých důvodů pokouší se starší dámou hovořit o jejích problémech. Příběhy žen se začnou prolínat v obrazech brutálního násilí, jemuž starší žena odnepaměti čelí, a jemuž byla mladá dívka přítomna v dětství. Sbližování obou žen vrcholí jejich systematickou likvidací anonymního muže, snad muže mladé dívky.

Hra o době, která ukazuje svůdnost homofobního koktejlu polopravd. Populismus, tendence k rychlému a jednoduchému řešení životních otázek a krize české morálky, jejíž apatie dodává takovým trendům na síle...

„Requiem v Chrámu Svatého Víta v Praze v pravé poledne dnes vyvrcholí státní smutek k uctění památky prezidenta Václava Klause. Na poslední rozloučení s ním míří do Prahy významní hosté z celého světa. Česká televize zahajuje mimořádné vysílání... Jedenáctý díl dramaturgické linie Identita se zabývá mírou politického a společenského vlivu Václava Klause na charakter české společnosti.

Tři jednoaktové hry současného britského dramatika. Blankyt nebe. Tváří ke zdi. Méně pohrom.

Sci-fi z roku 2238 se obrací k problematice romské menšiny. Byla nalezena podivná kostra ženy a koně. Kdo byla ta žena? A kde se vzal ten kůň...?

Dokumentární drama, jež sleduje sleduje posledních 7 let života Emila Háchy, tedy především jeho politické působení v čele země. Výraznou součástí inscenace jsou výstupy chóru, který je v rámci společného přednesu či zpěvu tvořen třemi vedlejšími postavami hry – Hamletem, Oidipem a Sofií. Právě tyto tři klasické tragické postavy rozhodují o tom, jestli je Háchův osud dostatečně tragický pro vstup do panteonu tragických postav...

Cross-over divadlo útočící na problematiku výherních automatů, která se v současné době stává aktuálním (nejen) politickým tématem...

Pohybové divadlo s tématem...brněnský pochod smrti. Neděle, svátek Božího těla 31. května 1945.

Činoherní site-specific o říšské občance českého původu, předně však řádové sestře působící v polních lazaretech, která byla zatčena a odsouzena roku 1942, popravena v březnu roku následujícího, roku 1998 blahořečena...

Nový cirkus inspirovaný dopisem Václava Havla tehdejšímu prezidentovi Gustávu Husákovi z 8. dubna 1975, který se stal jedním ze základních dokumentů československého disentu a který velmi přesně analyzoval strach, lhostejnost, sobectví, pokrytectví a ponížení lidí v komunistické společnosti, mluví o neuvěřitelné schopnosti Čechů nechat se manipulovat, čímž děsivě promlouvá k lhostejnosti a sobectví dnešních dní vlastně také...

Interaktivní drama. Revoluční události roku 1989 dnešníma očima. Jak tato doba ovlivnila českou identitu...?

Tragédie základního pozemského principu – koloběhu života a smrti.

Dokumentární drama, které hledá kořeny předsudků Evropanů vůči lidem a jejich způsobu života v islámských zemích či komunitách.