Caligula

Napadla mě tři slova: neuchopené, nevyužité, nevyvážené. Poutavá scéna, ale škoda nevyužité myšlenky s bubeníkem na scéně. Zpočátku skvěle podkresloval příběh, v průběhu hry však již prostor téměř nedostal, což byl neuvěřitelně promarněný potenciál. Představení herecky zachraňovali Martin Stránský a Ondřej Rychlý.

Rozhodně zajímavá scéna, hudební doprovod podkresluje, ale je škoda, že postupem času vymizí. Bohužel se nepodařilo navodit atmosféru, atmosféru strachu, schizofrenie, snad šílenosti... a to je škoda. M. Stránský hraje výborně, ale možná by hře prospěl někdo poněkud méně robustní. Dech mi vyrazil Ondřej Rychlý! Naprosto úžasný výkon!

Existenciální drama o diktátorovi, o neomezené moci a její absurditě se koná tak nějak nevzrušivě. Nebudí hrůzu ani jiné emoce. Vypadá dobře, má lákavý design, ale uvnitř je tak trochu prázdno, emoční pusto. Problém vidím v režii, nejednotné stylizaci a několika nehercích. Škoda, protože Martin Stránský podává soustředěný a ukázněný výkon. A výborní jsou Ondřej Rychlý a Jan Holík. A jsem nadšený z toho, že si konečně někdo všiml technických možností jeviště Velkého divadla. :-)

Napadla mě tři slova: neuchopené, nevyužité, nevyvážené. Poutavá scéna, ale škoda nevyužité myšlenky s bubeníkem na scéně. Zpočátku skvěle podkresloval příběh, v průběhu hry však již prostor téměř nedostal, což byl neuvěřitelně promarněný potenciál. Představení herecky zachraňovali Martin Stránský a Ondřej Rychlý.

Rozhodně zajímavá scéna, hudební doprovod podkresluje, ale je škoda, že postupem času vymizí. Bohužel se nepodařilo navodit atmosféru, atmosféru strachu, schizofrenie, snad šílenosti... a to je škoda. M. Stránský hraje výborně, ale možná by hře prospěl někdo poněkud méně robustní. Dech mi vyrazil Ondřej Rychlý! Naprosto úžasný výkon!

Existenciální drama o diktátorovi, o neomezené moci a její absurditě se koná tak nějak nevzrušivě. Nebudí hrůzu ani jiné emoce. Vypadá dobře, má lákavý design, ale uvnitř je tak trochu prázdno, emoční pusto. Problém vidím v režii, nejednotné stylizaci a několika nehercích. Škoda, protože Martin Stránský podává soustředěný a ukázněný výkon. A výborní jsou Ondřej Rychlý a Jan Holík. A jsem nadšený z toho, že si konečně někdo všiml technických možností jeviště Velkého divadla. :-)

Existenciální drama o diktátorovi, o neomezené moci a její absurditě se koná tak nějak nevzrušivě. Nebudí hrůzu ani jiné emoce. Vypadá dobře, má lákavý design, ale uvnitř je tak trochu prázdno, emoční pusto. Problém vidím v režii, nejednotné stylizaci a několika nehercích. Škoda, protože Martin Stránský podává soustředěný a ukázněný výkon. A výborní jsou Ondřej Rychlý a Jan Holík. A jsem nadšený z toho, že si konečně někdo všiml technických možností jeviště Velkého divadla. :-)

Napadla mě tři slova: neuchopené, nevyužité, nevyvážené. Poutavá scéna, ale škoda nevyužité myšlenky s bubeníkem na scéně. Zpočátku skvěle podkresloval příběh, v průběhu hry však již prostor téměř nedostal, což byl neuvěřitelně promarněný potenciál. Představení herecky zachraňovali Martin Stránský a Ondřej Rychlý.

Rozhodně zajímavá scéna, hudební doprovod podkresluje, ale je škoda, že postupem času vymizí. Bohužel se nepodařilo navodit atmosféru, atmosféru strachu, schizofrenie, snad šílenosti... a to je škoda. M. Stránský hraje výborně, ale možná by hře prospěl někdo poněkud méně robustní. Dech mi vyrazil Ondřej Rychlý! Naprosto úžasný výkon!