Divoké maso

Souhlasně podtrhuji hodnocení kolegů M. Nováka a J. Landy. Není již nic, co bych mohla dodat.

55% Obstojně napsaná hra, která rozhodně nedosahuje opěvovaných kvalit uvedených v programu. Neinvenční režijní uchopení zvýrazňovalo problematické scény, úsměvné bylo též prvoplánové využití filmových dotáček. Co se naopak podařilo, bylo vytvoření naprosto zničující stísněné atmosféry nelehké doby. Zajímavý počin, který by ovšem potřeboval preciznější ruku režie a dramaturgie. Herecky více zaujali K. Leichtová a J. Nosek. Škoda, potenciál byl tu byl.

74,99% viz blog

Tolik deprese a bezvýchodnosti se na jevišti opravdu nevidí. Děj se odehrává na pozadí šílené doby, ale mnohem hrůznější je obraz rozpadu rodiny a demonstrace příčin. V Komedii ke starší makedonské hře přistoupili hodně minimalisticky s důrazem na herecké podání. To bezpochyby je účelná cesta k tomu, aby tísnivost hry s plnou vahou se přenesla do hlediště. Proti tomu: nezvládnutá práce s prostorem, řada divadelních klišé nebo nešťastné režijní uchopení některých postav (Kraus, Sára ad.). Marně hledám i logiku pro použití filmových dotáček, jejichž styl je navíc takový, že retardují děj.

Je s podivem, že tato kvalitní hra se dostala na česká jeviště až nyní. Děj se odehrává za 2. sv. války, je to ale především rodinné drama. Rodina je ve Stefanovského hře středem vesmíru, ovšem rodina s natolik narušenou strukturou, že její rozpad je jen otázkou času. Divoké maso patří k nejdepresivnějším hrám, které jsem v poslední době na českých jevištích viděl. Nejproblematičtějším aspektem inscenace jsou filmové dotáčky, které jsou občas k nepřečkaní a dost retardují děj. Přesto se jedná o přínosné dílo, a to především z dramaturgickéhgo hlediska. 65%