Režie šla po smyslu příběhu, soustředila se na práci s herci, kteří podobně jako v nastudování Tří sester podávají velmi solidní výkony. Zřetelně jsou odděleny dvě časové roviny, v nichž se příběh s detektivní zápletkou odehrává. První části by však prospěly určité škrty. Zaujaly mě především E. Balzerová (nemá sice moc textu, ale výborně pracuje s mimikou) a Z. Vejvodová, jejíž monolog je neuvěřitelně působivý. Příjemně překvapil i O. Brousek v ústřední roli Shapiry.

Zajímavá, i když na můj vkus dosti „upovídaná“ hra. Režijní pojetí v DNF solidní, ale s nedostatky. Režisér se zbytečně soustředil na vnější formu, dostatečně nedbal na sdělení, zůstal na povrchu. To se přeneslo i do hereckých výkonů, které většinou nebyly autentické a přesvědčivé. Výjimkou byl On. Brousek, který (přes rozpačitý „rozjezd“) celek hodně pozvedl. Působivý monolog Z. Vejvodové (kdysi jsem ale viděl lepší interpretaci). Špatné nepřirozené výkony J. Racka a M. Kačmarčíka. Nic víc než lepší průměr. Pro soubor DNF je hra příliš velkým soustem, ale nutno dodat, že se dá pokazit i více.

Po shlédnutí u mě převládaly určitě pozitivní dojmy z tohoto představení. Nejedná se tedy o něco úžasného, ale v žádném případě to pro mě nebyla špatná hra. Celkově je to zajímavý námět, ve kterém se dobře prolíná současná hladina příběhu s minulostí. Moji pozornost tedy upoutal bez problému. A hlavní zásluhu na tom měl hlavně představitel titulního Shapira Ondřej Brousek, které dle mého soudu předvedl opravdu výborný výkon. Eliška Balzerová není zlá, ale v této inscenaci hraje až druhé housle.