Divadlo pod Palmovkou [velká scéna]

Henri de Blowitz

Premiéra: 20.11.2015 | 1:20x
Dramaturgie: Ladislav Stýblo, Julek Neumann. Scéna: Nikola Tempír. Kostýmy: Anna Forstová, Nikola Tempír. Režie: Braňo Holiček.
Poslední uvedení: rok 2015.
Autorská inscenace na základě autentických pramenů a dokumentů, divadelní obrazy ze života ve své době jednoho z nejvlivnějších Čechů. Jméno Henri Blowitz je u nás dnes známé jen málokomu, přitom v 19. století patřilo mezi nejznámější jména světové žurnalistiky i politiky a dodnes bývá v zahraničí vyslovováno s velkou úctou a obdivem. Bizarní a na nejrůznější zvraty bohatý životní příběh rodáka z Blovic u Plzně v něčem dokonce připomíná postavu Járy Cimrmana - ovšem s tím podstatným rozdílem, že Henri Blowitz píšící texty do prestižních britských Timesů skutečně žil...


inscenace již byla stažena z repertoáru

Divadlo pod Palmovkou
Hodnocení inscenace
Redakce
55 %
Uživatelé
60 %
6011000
Hodnocení redakce
Jiří Koula 60 %
Jiří Landa 60 %
Michal Novák 50 %
Pavel Širmer 50 %
Volby

Hodnocení (5)

HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Koula  60 %
3.1.2016 | 1600 hodnocení
+ souhlasím
55 % Kdyby se ubralo čtvrt hodiny a vše se přesunulo do zkušebny, byla by to svižná a zajímavá inscenace s kvalitami, jež zmiňuje Jiří Landa. Takto s jeho hodnocením sice souhlasím, leč nutno přiznat i nezvládnuté zadání vytvořit inscenaci pro velké jeviště (nezvládnuté jak ze strany Braňa Holička, tak Nikoly Tempíra).
Jiří Landa  60 %
16.12.2015 | 3026 hodnocení
+ souhlasím
Na rozdíl od kolegů mi inscenace přinesla sdělení, že povrchní a bulvární žurnalistika byla, je a bude. A také že je v určitých případech opravdu nelehké najít přesnou hranici mezi investigativní novinařinou a bulvárem. Zářným příkladem byl právě Blowitz. Holiček zajímavě poukazuje na postupy někdejší a současné žurnalistiky. A mě při tom sledování ihned napadlo, že by bylo moc zajímavé vidět, jakými prostředky by pracoval právě Blowitz, kdyby měl tehdy k dispozici výdobytky moderní techniky. Některé typy lidí se totiž zase až tolik nemění... Inscenace by však vyzněla lépe v komorním prostoru.
Michal Novák  50 %
6.12.2015 | 1152 hodnocení
+ souhlasím
Je „ypsilonský“ princip montáže a autorského budování na zkouškách nepřenositelný? Irelevantní úvaha. Inscenace o zapomenutém novináři je promyšlená a cenná v tom, jak je postavená na konfrontaci se současnými médii. Ba co víc, determinace současnosti (pracuje se s čistými reáliemi) se projevuje čím dál větším zabřednutím do novinářských žump. To je funkční stavba kdekoliv. Problém bohužel nacházíme jinde: Ačkoli Martin Hruška za pomoci dokonalé výtvarné spodoby pracuje s gestem vpravdě cyranovským, inscenace se vůbec nepotkala s prostorem. Na velké jeviště to prostě nestačí.
Pavel Širmer  50 %
23.11.2015 | 2000 hodnocení
+ souhlasím
Braňo Holiček se svým týmem s odstupem upozornil na skoro zapomenutého novináře, jeho život i práci. Nápaditě jej postavili do souvislosti s dnešními médii, kde je před důležitou podstatou stále častěji upřednostňován rychlý efekt či povrchní bulvární senzace. Herci se sympatickou invencí a dostatečným nasazením rozehrávali sled scének. V promyšleně koncipovaném tvaru byl jasně zřetelný smysl snažení. Je tedy divné, že byla inscenace ve výsledku poněkud nezáživná. Že by samotný Blowitzův osud nebyl tak „efektní“, aby na divadle výrazněji upoutal? Nebo by počin lépe fungoval na malé scéně?
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Togaf  60 %
15.12.2015 | 176 hodnocení

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.