Bylo znát, že inscenace vznikla především z potřeby herců, kteří asi mají Rozmarné léto rádi. Na jevišti se jim sice podařilo vykouzlit příjemnou atmosféru, ovšem nic zajímavějšího se na scéně nedělo. Bavilo mě několik dosvětlujících scének typu, co se dělo poté, sbor akvabel v přídavku, kouzelnické výstupy a některé písničky. Hudba byla ale na rozdíl od první části slabší. E. Elsnerová se dost zlepšila pěvecky. Pokud na tuto inscenaci půjde člověk neznalý Rozmarného léta, bude tápat. Těm ostatním řekne možná o trochu víc.

Přiznám se, že pro mě toho bylo trochu málo, neodnesl jsem si skoro nic, představení mě nebavilo. Kouzlu „bonusových“ scén jsem nepodlehl, nepřipadaly mi vtipné ani poetické, slibovaná překvapivá odhalení jsem neviděl jako zajímavá a už vůbec ne jako objevná. Podle mého názoru byl hlavní problém už v textu, na kterém se mělo více pracovat. Ve srovnání s Rozmarným létem byly písně méně chytlavé. Pár kouzelnických čísel se mi líbilo, ale v prvním díle mě zaujala více. Shrnul bych to jako „vaření z vody“, ale u skalních příznivců prvního dílu se třeba spokojenost dostaví.