Rok na vsi

Mně se naopak jihlavské zpracování Roku na vsi velice líbilo, bohužel jako jedna z mála her letošní sezony. Zpočátku mě přímo odpuzovala délka představení - 3 h 10 m, ale ve výsledku ta doba uplynula únosně. Dle fotek se dalo očekávat klasické a díkybohu ne moderní zpracování, nářečí jsem ovšem nečekal a bylo příjemným připoměnutím našeho bohatého jazyka. Herci si s ním poradili velice slušně, někdy možná vtipně, ale jako takové osvěžení pro náročný kus se to vyloženě hodí. Neustále se na jevišti něco dělo a je zajímavé, že co platilo dříve, platí s menším obměnami i v dnešní bláznivé době.

Nemůžu si pomoct, ale jak jsem se na hru těšil, tak jsem odcházel zklamaný... Inscenace mě po hodině začala nudit. Jediné, kdo hru oživily, byly malé pobíhající děti, které Roku na vsi dodaly alespoň nějaký život.
Herci hrajícímu Františka Psotu nebylo převážnou část představení rozumět, čímž se představení dostalo na úroveň amatérského divadla.

Po nepříliš vydařené Maryše přišlo Horácké s dalším dramatem bratří Mrštíků. Povedlo se líbivé představení ukazující kvality jihlavského souboru. Příjemným zpestřením byly děti na jevišti, bez nichž by kronika moravské dědiny nebyla kompletní. Pro mě osobně mnohem lepší nastudování než na Fidlovačce.

Mně se naopak jihlavské zpracování Roku na vsi velice líbilo, bohužel jako jedna z mála her letošní sezony. Zpočátku mě přímo odpuzovala délka představení - 3 h 10 m, ale ve výsledku ta doba uplynula únosně. Dle fotek se dalo očekávat klasické a díkybohu ne moderní zpracování, nářečí jsem ovšem nečekal a bylo příjemným připoměnutím našeho bohatého jazyka. Herci si s ním poradili velice slušně, někdy možná vtipně, ale jako takové osvěžení pro náročný kus se to vyloženě hodí. Neustále se na jevišti něco dělo a je zajímavé, že co platilo dříve, platí s menším obměnami i v dnešní bláznivé době.

Nemůžu si pomoct, ale jak jsem se na hru těšil, tak jsem odcházel zklamaný... Inscenace mě po hodině začala nudit. Jediné, kdo hru oživily, byly malé pobíhající děti, které Roku na vsi dodaly alespoň nějaký život.
Herci hrajícímu Františka Psotu nebylo převážnou část představení rozumět, čímž se představení dostalo na úroveň amatérského divadla.

Po nepříliš vydařené Maryše přišlo Horácké s dalším dramatem bratří Mrštíků. Povedlo se líbivé představení ukazující kvality jihlavského souboru. Příjemným zpestřením byly děti na jevišti, bez nichž by kronika moravské dědiny nebyla kompletní. Pro mě osobně mnohem lepší nastudování než na Fidlovačce.

Mně se naopak jihlavské zpracování Roku na vsi velice líbilo, bohužel jako jedna z mála her letošní sezony. Zpočátku mě přímo odpuzovala délka představení - 3 h 10 m, ale ve výsledku ta doba uplynula únosně. Dle fotek se dalo očekávat klasické a díkybohu ne moderní zpracování, nářečí jsem ovšem nečekal a bylo příjemným připoměnutím našeho bohatého jazyka. Herci si s ním poradili velice slušně, někdy možná vtipně, ale jako takové osvěžení pro náročný kus se to vyloženě hodí. Neustále se na jevišti něco dělo a je zajímavé, že co platilo dříve, platí s menším obměnami i v dnešní bláznivé době.

Po nepříliš vydařené Maryše přišlo Horácké s dalším dramatem bratří Mrštíků. Povedlo se líbivé představení ukazující kvality jihlavského souboru. Příjemným zpestřením byly děti na jevišti, bez nichž by kronika moravské dědiny nebyla kompletní. Pro mě osobně mnohem lepší nastudování než na Fidlovačce.

Nemůžu si pomoct, ale jak jsem se na hru těšil, tak jsem odcházel zklamaný... Inscenace mě po hodině začala nudit. Jediné, kdo hru oživily, byly malé pobíhající děti, které Roku na vsi dodaly alespoň nějaký život.
Herci hrajícímu Františka Psotu nebylo převážnou část představení rozumět, čímž se představení dostalo na úroveň amatérského divadla.