Blackout

U této inscenace mám zásadní problém s textem, v němž hlavně ze začátku jednají postavy několikrát extrémně nelogicky jen proto, aby se příběh mohl rozehrát v požadovaném směru. Je mi líto, ale tyto "boty" mi celkově znemožnily si inscenaci užít tak, jak by si zasloužila.

Výchozí situace výpadku elektřiny vhodně připomene divákům, jak moc je civilizace závislá na energiích a že bychom se měli naučit (pře)žít i bez nich. Pokusit se o „groteskní thriller“ a dosáhnout napětí, které přechází v humor a mísí se s ním, není snadný úkol. Inscenace JČD v první půli vyznívá jako podivná směsice s několika dějovými nelogičnostmi, ale ve druhé autorsko režijní záměr alespoň částečně vyšel. Výborný T. Drápela, jinak herecky poněkud nevyrovnané. Přes výhrady patří tento počin z původní české dramatické tvorby k tomu lepšímu.

Celkem povedený pokus o českou coolness dramatiku. Výchozí situace je zajímavá a hra je napsaná tak, že drží diváka v napětí, jak to všechno dopadne. Výrazně lépe vychází komediální rovina hry. Pokud by to člověk měl brát jinak než jako grotesku, ve které je vše možné, musel by se zamýšlet nad často hodně nelogickým chováním postav (i v rámci vyhrocené situace v době blackoutu). Pokud se ale divák nechá jen bavit černým humorem, je to všechno v pořádku. Z herců mě nejvíce zaujali Viktor Limr, Věra Hlaváčková a Jiří Suchý z Tábora. 65%

Výtečně napsaná zvolna gradující hra. Je zřejmé, že ji autoři psali pro konkrétní herce, díky jejichž vyrovnaným výkonům inscenace získává další rozměr. Zdůraznit ovšem přesto musím skvělý tandem Hlaváčková - Limr. Režie M. Glasera se soustředila nejen na preciznost herecké souhry, vybudování náležitě stísněné až hororové atmosféry, ale neponechala stranou ani šikovné vrstvení a pointování humorných situací, v nichž se ovšem vtip pokaždé mísí s příchutí hořkosti a někdy až hnusu. A přestože se smíchu nelze ubránit, jste si přesně vědomi, že byste se viděnému tak úplně smát neměli.