Jindřich IV.

54,99% Falstaf Norberta Lichého skutečně zaujal a královsky pobavil, není ale poněkud smutné, že by si v této inscenaci zasloužil korunu právě on?

Dle mého názoru velmi dobré zpracování této dvoudílné hry. Trefný kontrast bohémského, nezatíženého a prostopášného života s intrikami, zradou a falešným přátelstvím vysoké politiky. Scénicky to umocňovalo odlišné barevné ladění obou části, jedna do světlé bílé a druhá do temné černé. Povedl se i přerod hlavního hrdiny, syna Jindřicha IV, z jedné skupiny do druhé. Herecky zde kraluje N. Lichý, jeho výkon je opravdu bravůrní. Zdatně mu sekunduje i J. Dolanský. Z ostatních vynikl především M. Myšička.

Původně dvoudílná historická hra se na našich jevištích neobjevuje často. Režisérka se pokusila o razantní úpravu pro jeden večer, přitom podtrhla politickou rovinu hry, kterou se snažila vztáhnout k současnosti. V této interpretaci však hra nevyznívá dostatečně srozumitelně, pro neobeznámeného diváka může být obtížné zorientovat se v množství postav a vztazích mezi nimi. Částečně k tomu mohlo přispět příliš radikální krácení na nevhodných místech. Herecké výkony většinou dobré. Přes jistou rozpačitost výsledku oceňuji odvážnou volbu titulu, který popírá pověst LSS jako ryze komerční akce.