MeetFactory

Pohřeb sardinky

Premiéra: 19.9.2017 | 1:05x
Překlad předlohy: Olga Špilarová. Dramaturgie: Matěj Samec, Jan Bárta. Výprava: Zuzana Sceranková, Klára Syrůčková. Hudba: Petr Krušelnický, Petr Skala. Choreografie: Jan Bárta. Režie: Apolena Vanišová.
Poslední uvedení: leden 2019.
Jevištní provedení knihy španělského spisovatele. „Popeleční středa, poslední den karnevalových oslav. Koná se pohřeb sardinky. Dnes je možné cokoliv...“
14!    

inscenace již byla stažena z repertoáru

MeetFactory
Hodnocení inscenace
Redakce
45 %
Uživatelé
40 %
4011000
Hodnocení redakce
Jiří Koula 40 %
Pavel Širmer 50 %
Lukáš Holubec 60 %
Michal Novák 30 %
Volby

Hodnocení (5)

HODNOCENÍ REDAKCE
Jiří Koula  40 %
4.12.2018 | 1600 hodnocení
+ souhlasím
44,99 % Tak toto byl takový úlet, že se ani nebudu snažit tvářit, že jsem to pochopil. Ostatně spojení čtyřlístku Bárta - Vanišová - Krušelnický - Samec už mi mohlo předem napovědět, že to nebude divadlo pro mě.
Pavel Širmer  50 %
10.12.2017 | 2013 hodnocení
+ souhlasím
Inscenační tým se pokusil interpretovat knihu alternativnějšími prostředky, slova ustoupila do pozadí. K divácké srozumitelnosti není na škodu znát základní souvislosti, popsané například v programu. Pohybově, hudebně (zvukově), světelně působivé. Zvláštní tvar každý nepřijme, ale některé diváky může inscenace svou poetikou a jistým kouzlem oslovit.
Lukáš Holubec  60 %
10.11.2017 | 735 hodnocení
+ souhlasím
Viděno v rámci ...příští vlna/next wave. Viz blog.
Ačkoliv atmosféra představení byla velmi sugestivní, jen těžko jsem zachytil komplexnější myšlenku. Nicméně pocit, že se dívám na určitý absurdní obraz, o kterém se chci dozvědět více, než jen z pouhého dívání se, ve mně zůstal a postupem času musím uznat, že tento karneval chaosu, otroctví a smrti své místo v repertoáru MeetFactory jistě má.
Michal Novák  30 %
14.10.2017 | 1155 hodnocení
+ souhlasím
35 % Pokušitelská přitažlivost díla představitele španělského surrealismu vedla k pokusu divadelně uchopit tuto zvláštní obraznou mozaiku jedné karnevalové noci, prostředníka k vykreslení jakési oslavy smrti a (skutečného? snového?) soužití sumbisiva se dvěma tyrankami. Nálady a situace jsou předkládány skrze zvukové ataky, nahotu a neherectví P. Skaly. Dojde i na (technicky mizerné) předčítání úryvků z knihy. Inscenace je prosta výkladu té „poetiky zvrácenosti“, na nezachytitelný Arrabalův svět jsou aplikovány postupy, které více než ilustraci nenabídnou. Ve výsledku nepodnětná „alternativa“.
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Falos  40 %
26.3.2018 | 224 hodnocení
+ souhlasím
uzasnej pavel skála

Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.