Pozoruhodné inscenaci by prospělo méně křiku, méně afektu, méně legrácek, méně samoúčelností, aby Mayenburgovo drsné zpochybňování jistot v pohodlném "absurdistánovém" světě dopadlo perplexovou silou na diváka mnohem více. Kardinální chybu dramaturgie vyvažuje odvaha nasadit nekompromisního Mayenburga do repertoáru divadla, v němž obvykle je jistotou pohodlnost a bezpečí.

65%. Neuvěřitelnou situaci střídá ještě neuvěřitelnější, v šmrncovním tempu, v němž jedna téměř zakopává o druhou. Pro mě v kontextu současných počinů MDP velmi sympatická inscenace, která sebe samu neváhá v samém závěru postavit na hlavu (a to doslova!), a přitom současně vše vrátit do naší milé každodenní absurdní reality. Welcome in Absurdistán! ;)

Snad jsem pochopil, o co se autor snažil, ale jeho záměr podle mého názoru příliš nevyšel. Nezkušenost souboru s podobnými tvary se na výsledku podepsala. Inscenace je režijně nedotažená, hereckým výkonům toho dost chybělo. Z návštěv ABC a Rokoka mám dlouhodobě pocit (v lepším případě) stagnace. Ocenil jsem, že volba Perplexu přestavuje jisté dramaturgické vybočení, lze však hovořit o přínosu maximálně v rámci souboru MDP. V českých divadlech jsou k vidění zdařilejší experimenty. Navíc se obávám, že Perplex stálé diváky MDP odradí a nové (náročnější) nepřiláká.