Vinnetou

Vtipná inscenace, která spojuje obdiv k originálu s jeho laskavou parodií. Příběh ze současnosti je velmi banální a černobílý, čímž ale přesně zapadá do stylu, ve kterém byly psány samotné mayovky. Kolečkovi se navíc podařilo najít spoustu vtipných paralel (třeba mírumilovní indiáni kmene Asinibojnců zobrazení jako hipíci zpívající Imagine od Johna Lennona, mrtvý Klekí-petra citující budoucí světové myslitele). Tam, kde je předloha sentimentální, si autoři pomohou nějakým vtípkem, kterým dojemnou situaci shodí. Herecky zaujme především Vojta Kotek, který má velký cit pro hereckou nadsázku.

Oh, Mannitou. Howgh!

Myslím, že se tvůrcům opravdu povedlo zasazení Vinnetouova příběhu do kontextu dnešní reality. Velmi dobré zpracování s prolínáním dvou rovin na mě zanechalo velmi pozitivní dojem. Každého to možná tolik nenadchne, ale já jsem strávil jako kluk spoustu času sledováním filmových zpracování slavných mayovek a musím přiznat, že se mi toto pojetí dosti líbilo a k tomu jsem si krásně zavzpomínal na dětská léta. Po herecké stránce výborný především J. Prachař, ale pochvalu zaslouží i V. Kotek. Z ostatních pak zaujala nejvíce M. Štípková. Celkově moc pěkný počin. 75%

Stylově nejednotná hříčka P. Kolečka. Ve zvoleném rámci vzpomínání, do něhož tvůrci příběh umístili, se sice nejedná o problém zásadní, nicméně to vytváří dojem, jakoby si autor s režisérem dělali jisté alibi, aby mohli na jevišti rozehrát víceméně cokoli. Text by si zasloužil dopracovat, škoda, že zůstalo u takového polotovaru. Již v tomto stavu se totiž navzdory výše uvedeným připomínkám jedná o celkem příjemnou zábavu. Solidní výkony J. Prachaře a V. Kotka, zásadní náhled na postavy Old Shatterhanda respektive Vinnetoua však herci nepřinesli. Ostatní účinkující mají jen funkci „přihrávačů“.

65%. Petrovi Kolečkovi dobré nápady opravdu nedocházejí! Jeho texty však bohužel nevykazují větší autorskou zkušenost a propracovanost, mají stále tytéž přednosti a podobné problémy. Vinnetou se zařadil k vděčným dílkům, které pobaví, mají hlavu a patu, podávají jakousi výpověď o současnosti. Kdo má rád zfilmované „Mayovky“, dočká se vtipných narážek. Stále by však bylo co vylepšovat. Režijně inscenace trochu tápe ve vykreslení indiánských scén, které se poněkud nahodile potácí někde mezi parodií a vážným vyzněním. Herecky a hudebně solidní.

Fungující paralela mezi Mayovým příběhem a událostmi našich časů s poselstvím, že se dnes už sotva můžeme uchýlit k romanticky ostrému dělení na dobro a zlo. Jo a taky skvěle zahraná značně zábavná inscenace (kde však humor nezastíní poselství).