PRAHA
aktuální festivalyNárodní divadlo Brno [Mahenovo divadlo]
<< Othello | Paní z moře >>
Martin Sládeček
Otvírání studánek Alfréda Radoka
Premiéra: 29.4.2016
Použita kantáta Bohuslava Martinů a Miroslava Bureše „Otvírání studánek“. Dramaturgie: Martin Sládeček, Lucie Němečková. Scéna: Tomáš Rusín. Kostýmy: Zuzana Štefunková-Rusínová. Hudba: Bohuslav Martinů, Vít Zouhar. Choreografie: Jiří Bartovanec. Dirigenti: Michal Jančík, Jakub Klecker. Režie: Jan Antonín Pitínský.
Poslední uvedení: rok 2017.
Poslední uvedení: rok 2017.
Dušan Hřebíček, Eva Novotná, Václav Veselý, Štěpán Kaminský, Jakub Šafránek, Vladimír Krátký, Gustav Řezníček / František Nedbal, Bedřich Výtisk, Tereza Groszmannová, Pavel Doucek...
Původní činoherně-hudebně-taneční inscenace na motivy životního příběhu Alfréda Radoka a kantáty „Otvírání studánek“. Švédský exil. Dva stárnoucí manželé. Český režisér Radok, proslulý „vynálezem“ Laterny magiky, který byl nejprve vykázán z divadla, potom ze země. A Marie, jeho žena, asistentka i múza. Poletí Radok režírovat do Vídně, i kdyby to znamenalo přelet nad bolestně milovaným Československem? Na vlastní kůži poznává stesk Poutníka po rodném kraji z jeho někdejšího scénického zpracování „Otvírání studánek“. Zanesená studánka vztahu k vlasti se otvírá a prameny vzpomínek se v poetickém dialogu manželů Radokových stékají ve strhující proud, který nakonec vyústí v osudové rozhodnutí...
inscenace již byla stažena z repertoáru
Hodnocení (12)
HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
Jan456 0 %
10.10.2017 | 224 hodnocení
+ souhlasím
Asi jsem barbar a divadelní outsider (podle reakcí ostatních hodnotících zde na portále, i když jsem toho viděl už opravdu moc... Opravdu nevím, co mi chtěl p. Pitinský sdělit. První půlku jsem třikrát usnul (děkuji děvčatům ze sboru, že mi bez varování vtrhly do lóže a začaly zpívat), protože jinak snad prospím i přestávku. Odchod z divadla po přestávce jsem zavrhl, vždyť přeci v druhé půlce je samotné Otvírání studánek. Nespal jsem. Divil jsem se sám sobě, proč se dívám na souložící pár, který tančí na hudbu jakoby měli oba epileptický záchvat.Nakonec se pocákali plastovými pistolkami. KRÁSA
Eva123 60 %
4.5.2016 | 152 hodnocení
+ souhlasím
Scénář inscenace byl nesouměrný, takže první dvě třetiny před přestávkou byly takové rozlítané z jednoho do druhého (a z jedné doby do druhé), až poslední třetina před přestávkou byla hutnější. Velmi dobrý byl Dušan Hřebíček v roli Alfréda Radoka, i když proč se v závěru celý namazal hlínou (či čím) jsem nepochopila. - Po přestávce přišlo na řadu pravé Otvírání studánek s dívkami z Kantilény, které byly oblečeny všechny stejně (včetně Královny) v průsvitných róbách a místo věnečků měli zřejmě červené vodní minipistolky. Zpěv provázel taneční pár předvádějící soulož (s velikou vodní pistolí).
Zdarda 70 %
4.5.2016 | 82 hodnocení
+ souhlasím
Otvírání studánek v NdB v kombinuje činohru, filmovou projekci, živou hudbu, zpěv kantilény i tanec. Scéně dominují velmi jednoduché různě nasvícené kulisy. Dušan Hřebíček a Eva Novotná jsou v rolích manželů Radokových výborní, dokáží skvěle střídat komiku i tragiku svých postav, velmi povedené jsou jejich humorné výstupy. Samotné vyprávění je až moc rozkouskované, některé vedlejší postavy jsou jen načrtnuté (spolupracovníci) nebo zkarikované (soudruzi). Režijně je představení plné postmoderních prvků, které ale ve výsledku ztrácejí dopad na diváka a zdají se být zbytečné.
Cindy.92 80 %
3.5.2016 | 314 hodnocení
+ souhlasím
Velmi zajímavý kus, kde se snoubí činohra s tancem, sborovým zpěvem, filmovým promítáním a hudbou v podání orchestru NdB. Samotná činoherní část pojednávající o životě Alfréda Radoka, jak ji sestavil Martin Sládeček, zabírá dvě hodiny před pauzou, po které následuje scénické zpracování kantáty Bohuslava Martinu "Otvírání studánek". Obě poloviny jsou na sebe trochu zmateně napojené, ale jinak lze hodnotit pouze kladně. Skvělé herecké výkony, jednoduchá ale funkční scéna, využití hudby, kantáty a projektorů odkazující na samotnou osobnost A. Radoka.
Janis 70 %
1.5.2016 | 283 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
65%
Upřímně oceňuji tuto poctu Radokovi, mísící divad. techniky, časové sekvence... a odkazující tak i k jeho postupům.
Výborné je především herecké ztvárnění, některé laškovné etudy manželů (např. Pan Knap a Knop, Vltava..) dokonce brilantní.
Ale letušky či Souvenirs mi připadaly jak vytržené ze Zuskova Sóla pro 3. A taky nesedělo užití neosobní, teskné scény z 1. části (v té je ok) v Otvírání studánek. Namísto aktuálního provedení Otvírání studánek se sborem a hudebníky by mi víc konvenovalo shlédnutí Radokovy pův. kompozice (krátce se objeví v projekci a působí v inscenaci jako zjevení).
Upřímně oceňuji tuto poctu Radokovi, mísící divad. techniky, časové sekvence... a odkazující tak i k jeho postupům.
Výborné je především herecké ztvárnění, některé laškovné etudy manželů (např. Pan Knap a Knop, Vltava..) dokonce brilantní.
Ale letušky či Souvenirs mi připadaly jak vytržené ze Zuskova Sóla pro 3. A taky nesedělo užití neosobní, teskné scény z 1. části (v té je ok) v Otvírání studánek. Namísto aktuálního provedení Otvírání studánek se sborem a hudebníky by mi víc konvenovalo shlédnutí Radokovy pův. kompozice (krátce se objeví v projekci a působí v inscenaci jako zjevení).
Holga 70 %
1.5.2016 | 22 hodnocení
+ souhlasím
(+1)
První činoherní část je skvěle zahraná, scéna oplývá dobrými nápady (projekce jako návaznost na samotnou laternu magiku a samotná jednoduchost scény). Některé prvky se mi zdají nadbytečné (slečny v modrých uniformách a veškerá jejich činnost) a karikování některých postav (soudruhů) je zbytečně zveličené. Ovšem celkově se mi první část zdála povedená. Druhá část vůbec nepasuje dohromady, zejména to, jak ke zpěvu děvčat, jež symbolizují archetypální čistotu, tanečníci znázorňují naprosto explicitně milostný akt. A barevné plastové vodní pistolky jsou spíš postmoderní manýra než dobrý vtípek.
Jitka Cholastová 90 %
1.5.2016 | 2 hodnocení
+ souhlasím
Zážitek. Obě části večera, tedy hra o Radokovi i samotné Otvírání studánek, se propojují mnoha nitkami a tvoří působivý celek. Prokomponovaný, imaginativní, naléhavý. Příběh režiséra, který byl málo doslovný - stejně jako je málo doslovný Pitínský. Ten ve zpracování Martinů podněcuje a dráždí diváka vlastním způsobem, jako to svého času udělal Radok. Ve vztahu k Radokovi je chápavý, aniž by sklouzával k adoraci. Studánka, která se tady otevírá, má symbolickou platnost morální (staré křivdy), obecně lidskou (obnova životních sil) i uměleckou (inspirace, tvorba). A má to styl.
Komentáře uživatelů nevyjadřují stanovisko redakce. Názory jednotlivých redaktorů nemusejí vždy vyjadřovat stanovisko celé redakce.
