Co se stalo, když Nora opustila manžela

Slušným způsobem řečeno se jedná o přefeminizovanou slátaninu, jakýsi nevydařený odvar z původní Ibsenovy Nory, který je ovšem, jak bývá zvykem u nových her, navíc obdařen některými morálně nízkými scénami. Délka představení se během uvádění dosti změnila. Nyní se totiž téměř dvouhodinová inscenace hraje bez přestávky, což je poměrně neúnosné. Kladl bych si pouze otázku, proč k této nepříjemné změně inscenační tým sáhl? Jako jediný podal nadprůměrný výkon Vladislav Beneš. Ostatní buď nemají co hrát a na scéně se pouze mihnou, nebo své postavy příliš nadsadili.

Geniální a bravurně napsaná hra, která mě nepřestává fascinovat. Kateřina Winterová v roli Nory podává fascinující a dech beroucí výkon, který je mnohovrstevnatý a životný v každé chvíli inscenace.

Geniální ve všech ohledech. Smysluplná míra "alternativnosti" a experimentu hře velmi svědčí (Na rozdíl od laciných aktualizací např. Shakespeara od stejného souboru). Je to dynamické, vizuálně bohaté, občas vtipné, občas z toho člověka trošku zamrazí, zajímavě hudebně zpracované, nápaditě odehrané a odzpívané. Není to hra, co sedne úplně každému (spousta diváků odešla o přestávce), mě ale sedla po všech stránkách a tak dávám plný počet.

12.10. 2010: Možná jen 65%. Text je místy docela vtipný či zajímavý. Inscenace ale místy dost vázne. U Dočekala, jako divák, většinou očekávám dráždivější a akčnější režie. Výprava odhaluje celé zákulisí Nové scény a tím se stává jeviště obřím a některé momenty se v něm "topí". Zajimavý je sbor žen a některé nápady davových scén. Celkově si myslím, že koho neosloví téma, není připraven nebo nezná práci E. Jelinek, tak se musí strašně nudit. Pár takových "svátečních" diváků se v hledišti našlo i dnes.

Samotná hra není žádnou hlubokou sondou do dnešní společnosti. Servíruje banální principy, které již byly tisíckrát, a většinou mnohem lépe, popsány a dramatizovány. Divák si musí navíc sám často některé věci násilně domýšlet, místo toho aby ho hra plynule vedla. Představení ND textu ani nic nepřidalo, ani neubralo. Kateřina Winterová byla přesná, bohužel samotná hra ji pro různé ankety trochu diskriminuje.

Ohromná feministická nuda. Hezká scéna.

Na hru jsem se dostala náhodou - byla pro nás náhrodou za zrušenou Věc Makropulos, což možná vysvětluje, že jsem měla pro ten večer větší očekávání. Hra sice měla vtip, přidávám se i k pochvale originálního a přitom nerušivého využití prostoru a rovněž smekám lobouk před výkony Igora Bareše a Vladislava Beneše, celkově si ale ze hry (až na bolení hlavy z některých písní) nebylo co odnést. Téma zůstalo na úrovni klišé, tempo hry často vázlo a některé scény působily vysloveně rozpačitě.

Slušným způsobem řečeno se jedná o přefeminizovanou slátaninu, jakýsi nevydařený odvar z původní Ibsenovy Nory, který je ovšem, jak bývá zvykem u nových her, navíc obdařen některými morálně nízkými scénami. Délka představení se během uvádění dosti změnila. Nyní se totiž téměř dvouhodinová inscenace hraje bez přestávky, což je poměrně neúnosné. Kladl bych si pouze otázku, proč k této nepříjemné změně inscenační tým sáhl? Jako jediný podal nadprůměrný výkon Vladislav Beneš. Ostatní buď nemají co hrát a na scéně se pouze mihnou, nebo své postavy příliš nadsadili.

Geniální a bravurně napsaná hra, která mě nepřestává fascinovat. Kateřina Winterová v roli Nory podává fascinující a dech beroucí výkon, který je mnohovrstevnatý a životný v každé chvíli inscenace.

Geniální ve všech ohledech. Smysluplná míra "alternativnosti" a experimentu hře velmi svědčí (Na rozdíl od laciných aktualizací např. Shakespeara od stejného souboru). Je to dynamické, vizuálně bohaté, občas vtipné, občas z toho člověka trošku zamrazí, zajímavě hudebně zpracované, nápaditě odehrané a odzpívané. Není to hra, co sedne úplně každému (spousta diváků odešla o přestávce), mě ale sedla po všech stránkách a tak dávám plný počet.

Na hru jsem se dostala náhodou - byla pro nás náhrodou za zrušenou Věc Makropulos, což možná vysvětluje, že jsem měla pro ten večer větší očekávání. Hra sice měla vtip, přidávám se i k pochvale originálního a přitom nerušivého využití prostoru a rovněž smekám lobouk před výkony Igora Bareše a Vladislava Beneše, celkově si ale ze hry (až na bolení hlavy z některých písní) nebylo co odnést. Téma zůstalo na úrovni klišé, tempo hry často vázlo a některé scény působily vysloveně rozpačitě.

12.10. 2010: Možná jen 65%. Text je místy docela vtipný či zajímavý. Inscenace ale místy dost vázne. U Dočekala, jako divák, většinou očekávám dráždivější a akčnější režie. Výprava odhaluje celé zákulisí Nové scény a tím se stává jeviště obřím a některé momenty se v něm "topí". Zajimavý je sbor žen a některé nápady davových scén. Celkově si myslím, že koho neosloví téma, není připraven nebo nezná práci E. Jelinek, tak se musí strašně nudit. Pár takových "svátečních" diváků se v hledišti našlo i dnes.

Samotná hra není žádnou hlubokou sondou do dnešní společnosti. Servíruje banální principy, které již byly tisíckrát, a většinou mnohem lépe, popsány a dramatizovány. Divák si musí navíc sám často některé věci násilně domýšlet, místo toho aby ho hra plynule vedla. Představení ND textu ani nic nepřidalo, ani neubralo. Kateřina Winterová byla přesná, bohužel samotná hra ji pro různé ankety trochu diskriminuje.

Ohromná feministická nuda. Hezká scéna.

Slušným způsobem řečeno se jedná o přefeminizovanou slátaninu, jakýsi nevydařený odvar z původní Ibsenovy Nory, který je ovšem, jak bývá zvykem u nových her, navíc obdařen některými morálně nízkými scénami. Délka představení se během uvádění dosti změnila. Nyní se totiž téměř dvouhodinová inscenace hraje bez přestávky, což je poměrně neúnosné. Kladl bych si pouze otázku, proč k této nepříjemné změně inscenační tým sáhl? Jako jediný podal nadprůměrný výkon Vladislav Beneš. Ostatní buď nemají co hrát a na scéně se pouze mihnou, nebo své postavy příliš nadsadili.

12.10. 2010: Možná jen 65%. Text je místy docela vtipný či zajímavý. Inscenace ale místy dost vázne. U Dočekala, jako divák, většinou očekávám dráždivější a akčnější režie. Výprava odhaluje celé zákulisí Nové scény a tím se stává jeviště obřím a některé momenty se v něm "topí". Zajimavý je sbor žen a některé nápady davových scén. Celkově si myslím, že koho neosloví téma, není připraven nebo nezná práci E. Jelinek, tak se musí strašně nudit. Pár takových "svátečních" diváků se v hledišti našlo i dnes.

Samotná hra není žádnou hlubokou sondou do dnešní společnosti. Servíruje banální principy, které již byly tisíckrát, a většinou mnohem lépe, popsány a dramatizovány. Divák si musí navíc sám často některé věci násilně domýšlet, místo toho aby ho hra plynule vedla. Představení ND textu ani nic nepřidalo, ani neubralo. Kateřina Winterová byla přesná, bohužel samotná hra ji pro různé ankety trochu diskriminuje.

Geniální ve všech ohledech. Smysluplná míra "alternativnosti" a experimentu hře velmi svědčí (Na rozdíl od laciných aktualizací např. Shakespeara od stejného souboru). Je to dynamické, vizuálně bohaté, občas vtipné, občas z toho člověka trošku zamrazí, zajímavě hudebně zpracované, nápaditě odehrané a odzpívané. Není to hra, co sedne úplně každému (spousta diváků odešla o přestávce), mě ale sedla po všech stránkách a tak dávám plný počet.

Ohromná feministická nuda. Hezká scéna.

Geniální a bravurně napsaná hra, která mě nepřestává fascinovat. Kateřina Winterová v roli Nory podává fascinující a dech beroucí výkon, který je mnohovrstevnatý a životný v každé chvíli inscenace.

Na hru jsem se dostala náhodou - byla pro nás náhrodou za zrušenou Věc Makropulos, což možná vysvětluje, že jsem měla pro ten večer větší očekávání. Hra sice měla vtip, přidávám se i k pochvale originálního a přitom nerušivého využití prostoru a rovněž smekám lobouk před výkony Igora Bareše a Vladislava Beneše, celkově si ale ze hry (až na bolení hlavy z některých písní) nebylo co odnést. Téma zůstalo na úrovni klišé, tempo hry často vázlo a některé scény působily vysloveně rozpačitě.