Na úvod doznávám, že režisér Nebeský nepatří k favoritům mého diváckého srdce. Málokdy se mi daří uspokojivě rozklíčovat jeho inscenační řeč, poměrně pracně v ní lovím každé přínosné slovo.. Ejhle! "Nebeský" Lear ke mně místy mluvil tak, že jsme svedli (duševní) dialog. Nicméně, kdybych neměla děj hry pod kůží, asi bych se v hledišti jen nechápavě ošívala.. ..ačkoli herecké nasazení všech aktérů, zejména K. Winterové a D. Prachaře, by absolutnímu míjení zřejmě šanci nedalo tak jako tak!

Pseudointelektuální záležitost, která rádoby efektní stylizací maskuje inscenační blábol. Přesto jsem si z představení odnesl jedno příjemné zjištění. Je fajn vidět, že se herci dokáží tvárně přizpůsobit naprosto odlišnému režijnímu přístupu. Ještě tedy najít ty správné režiséry pro naši První scénu... A poznámka závěrem: Vedení Národního divadla si opět spletlo budovy. Proč si ND vzalo pod svá bedra Novou scénu???

35%. Ryze režisérské divadlo, připomínající německé postupy. Typický produkt J. Nebeského. Z tragédie zůstalo výrazné kratší torzo s méně postavami. Důraz kladen na hudbu, značná část zpívaná. Inscenaci vidím jako režijní exhibici, pouhou formu s nevalným obsahem. Občas se dá vypozorovat smysl, ten je však celkově přebitý nápady, které jsem většinou vnímal jako pouhé legrácky a naschvály. Snad s výjimkou závěru, který je trefným příspěvkem k dnešnímu stavu společnosti. Herci stylizaci zvládli, překvapivě z toho nevyšli trapně. Technické provedení (ozvučení, řešení dekorace) špatné.

Konečně se podařilo to, o co Národní divadlo tak dlouho usiluje: Vytvoření moderní inscenační interpretace klasického dramatického textu v adekvátní jevištní formě. A co víc: Nejde jen o pouhé nakročení na tuto cestu, nerozhodné přešlapování mezi aktuálním a snad před sto lety zaběhlým, ale o nesmlouvané přihlášení se k současným postupům hodných velkých světových divadelních scén. Režisér vedle sebe staví na první pohled nesourodé prvky a odkazy, které až ve své syntéze zvětšují, a tím pádem poukazují na jádra jednotlivých scén i inscenaci jako celku.