Krvavá svatba

Duu SKUTR opět vadil text, takže vznikl vizuálně módní spektákl, kde herci jsou jen nástroji a výtvarnými objekty.

O vášni, která zaslepuje. O krvi, která teče jak voda.

Zapojení spodního jeviště, perfektní choreografická, hudební i scénografická stránka díla! Spojení folklóru s avantgardou spolu skvěle ladí. Souhlasím s rčením, že divák neznalý Lorcovy hry může postrádat zážitek z inscenace.

I když člověk od začátku ví, jak příběh dopadne a děj se posouvá relativně velmi pomalu, díky scéně a hereckým výkonům famózní představení.

Nedavno jsem videl luxusni Kytici, takze KS byla jasnou volbou k navsteve Stavovskeho. Vcera jsem videl predposledni uvedeni pred dernierou. Libila se mi scena, hudba, napeti, herci. Jsem rad, ze vidim ve svych skoro 40 letech novou generaci narodniho a doufam, ze se mnou budou starnout:) Nechybi mi vubec Donutil, Bares a ta jeho zena a par lidi co odeslo. Medvecka a Bouskova zahraji vsechno, ale co predvadi Storkova, Beretova a pro me hlavne asi nejvetsi objev Anna Fialova je dokonaly. At zije skutr, at zije nova krev:)

repr. 20.4. 2019
75%
Je to jen chemie
Nevěsta ví, co je její povinnost, ale i co je vášeň. Ženich ví, že je třeba se ženit. A Leonardo chce milovat tak vášnivě, jako proudí žilami krev.
Skvělý Filip Kaňkovský (Leonardo), úžasná Pavlína Štorková (Nevěsta), dojímavá i vnitřně silná matka Ženicha (Taťána Medvecká), životy jiných procházející Smrt (Radúz Mácha) i Luna (Soňa Červená)... A že řešíte Ženicha (Patrik Děrgel)? Půl představení stráví jako štěňátko na maminčině klíně (prosím drbat na bříšku!), druhou jako půlmagor a paroháč, aniž by měl minimální možnost to ovlivnit...láska je svině.

Pro mne jedno z nejlepších představení od SKUTRů!

Vše už bylo řečeno níže těmi diváky, kterým se představení taky líbilo. A vůbec mi nepřišlo, že by vizuální složka převyšovala tu dějovou nebo hereckou. Z mužských hereckých výkonů bych vyzvedla F.Kaňkovského. Naopak P.Děrgel nevýrazný, vůbec mi u něho nebylo jasné, proč si tu dívku bere ,chyběla jakákoliv vášeň.

Představení, ve kterém krásné vizuální zpracování malinko upozaďuje text jako takový. Líbilo se mi zajímavé použití spousty alegorií (citron, klubíčko, rtěnka), naopak moc se mi nezdála kombinace španělských motivů a moravského folkloru. Z herců mě nejvíce oslovily Taťjana Medvecká a Pavlína Štorková, Anna Fialová krásně zpívala, Soňa Červená mě jako Luna až děsila a Jana Boušková se poměrně často přeříkávala. Druhá polovina mě překvapila svým velmi krátkým trváním.

Příběh sám o sobě zase tolik nezaujal a postavy byly poměrně ploché, a tak bylo těžké do jejich osudů nějak více emocionálně investovat, ale, jak je s tímto režisérským duem jistotou, audiovizuální složka diváky přenáší do naprosto odzbrojujícího fantaskního světa.

Úplně mě to nenadchlo, děj byl velice nudný a místy nesrozumitelný. Herecké výkony průměrné a nikdo z herců nikterak nevyčníval...prostě za mě 50% a to ani nevím proč dávám tolik...možná za atmosféru krásného Stavovského divadla.

Režiséři vsadili především na vizuální prezentaci díla a kolektivní výkon. Obdivuhodná je práce s prostorem, který je ve Stavovském divadle asi dost problematický. Vizuálních vjemů je tolik, že z nich až trochu bolí oči a divák jen stěží pojímá všechny symboly a alegorie. Nejvíce si budu pamatovat změnu scény po přestávce a výstup paní Soni Červené. Takový patos se dnes jen tak nevidí, ale zde byl zcela na místě. Jedinou výtku mám k hudbě - mám rád moravský folklór i andaluské rytmy, ale toto byl opravdový hudební mišmaš.

Nemam zadny dalsi objev k jiz recenemu. Hodnoceni kolem 60% popisuji i muj pohled.
Nicmene mam takovy pocit, ze si predstaveni nebudu dlouho pamatovat, ale nektere obrazy a zpevy se povedly.

Lukáš Dubský píše: "SKUTR...stvořili vizuálně zajímavou podívanou, ...obrazová a zvuková stránka opět hrají větší roli než samotný text ...hlavně v první polovině se inscenace dost vleče. Děj se zdá utopený v přemíře různých symbolů a ornamentů." Dodávám: Moravský folklór vadil, celá hudební stránka se zdála samoúčelnou. SKUTR vytvořili představení, které nejvíce připomíná režie E.F.Buriana z 50.let nebo "umělecky zpracované" folklórní písně, které se od rána do večera linuly z rádia, aby nahradily buržoazní kulturu. Silný Lorkův text v interpretaci SKUTRů nudí a diváka nezasáhne.

Takhle skloubit všechny divadelní složky jako jsou činohra, zpěv, hudební a pohybová složka, scéna, kostýmy, výprava a nebyl z toho laciný muzikál, umí jen SKUTŘi. Atmosféra španělské vyprahlé vesnice byla cítit ve vzduchu, ženy vzpomínající a toužící po mužích a muži po ženách. Tradiční obřady a moravský folklór se mísí se španělskou horkokrevnou mentalitou a ono to funguje na výbornou. Navíc skvělé herecké (nejen) výkony všech aktérů (Štorková, Děrgel, Kaňkovský, Medvecká, Prachař, Červená, Vilišová, Fialová, Rašilov,...). Dokonalý divadelní zážitek. Národní divadlo není žádná nudná klasika.

Zpracování této hry jsem vůbec nepochopila, na mě to bylo až moc moderní pojetí (hlavně ta zpívaná část, kdy jsem skoro ničemu nerozuměla). Mluvená část byla celkem dobrá, akorát mi to přišlo takové nedotažené, hodně věcí si musel divák domýšlet.

Ztvárnění hry je pojato poněkud alternativně. Nemohu říct, že by se to nedalo vidět, ale rozhodně to nepatří mezi nejlepší inscenace, které jsme navštívili. První část je hodně zmatená, textu ve hře je relativně málo a divák se poněkud hůře orientuje. Druhá část nabrala na tempu. Herecké výkony jsou dobré, kostýmy a scéna zajímavá, takže za mě: "Neurazilo, ale nenadchlo".

Když ctí Kukučka s Trpišovským žánr a materiál, může to dopadnout i takhle skvěle.. Přesto že jsem hru neznal, v ději jsem se orientoval dobře. Scéna, stylizace, kostýmy, hudba, samotné herectví - pro mě v ukázněné symbióze..

Činohra zde dostává na zadek na úkor pantomimy a oživlých obrazů (což je ale u dua SKUTR zvykem). Nejedná se o špatné uchopení, jen je to jiné a do scény útěku Nevěsty s Leonardem nudné a zdlouhavé. Jen díky dramaturgickému úvodu a tomu, že to nebyla má první Krvavá svatba, jsem se relativně snadno orientoval v dění na jevišti. Z herců u mě vyniká T. Medvecká a S. Rašilov. Tvůrci bohužel škrtali v textu natolik, že pohnutky řady postav jsou nejasné, a tak třeba P. Děrgel, který jinak patří k do mé TOP3 herců, zde zapadá do průměru. I přes určité rozpaky jsem ale relativně spokojen, /5.4.2018/

Svěží inscenace, kde scéna, kostýmy, hudba hrají velkou roli. Herecké výkony všech velmi vyrovnané.

Vizuálně velmi povedené představení, příjemná hudba, choreografie i scénografie. Příběh naopak velmi zjednodušený, ale ve své podstatě to nevadí. Divák se může zabavit rozborem různých symbolů. Z herců zaujme Štorková a Medvecká. Děrgel slabší.

Scéna i kostýmy dobré, scénář i herecké výkony taky, ale přesto mi představení úplně nesedlo, nevím, bylo to na mě trochu moc alternativní či co...

Procenta strhávám za málo využitou scénu - pár rekvizit mě rozhodně nemůže uspokojit, scéna je pro mě při hodnocení dost zásadní. Ale jinak jsem velmi spokojen, hru jsem kdysi četl, ale už jsem si ji příliš nepamatoval. Jsem proto rád, že jsem ji mohl vidět. Plusem rozhodně je i režie tandemu SKUTR.

Pěkná scéna a hudba, působivé obrazy. Ale jako celek to u mě nefungovalo. Nudil jsem se.

Skvělá hudba a výkony všech účinkujících.

Prvních několik minut jsem se cítil trochu ztracen, ale pak, po pár minutách hra rozkvetla do nádherné vizuálně-hudební podívané, která i přes škrtání v textu neztratila nic ze svého poselství. Herecky (bez zbytečného patosu a přehrávání) i režijně velmi nápaditá a do posledních detailů dovedená inscenace, která rozhodně patří na prkna Národního divadla 21. století.

Vizuálně skvělé. Scéna, kostýmy, choreografie super. Hudba mi trochu lezla krkem. Herci neměli příliš co hrát. I tak zaujaly Medvecká, Štorková. Forma trochu předčila obsah.

Zajímavá hudba, vizuálně určitě pěkná scéna, hecům asi také těžko něco vytýkat, ale tak nějak představení na efekt, ne vtáhnutí do děje, do postav, do příběhu, škoda.

Dobrá záležitost, ale začínám mít pocit, že mě SKUTR už ničím nepřekvapí (což je škoda, protože se chystám na Racka a bojím se) - recyklují se zde prvky, které již známe, tj. mrtví zůstávají na scéně (i když mi to přišlo velmi vhodné, takové "španělské" :)), jsou zde fragmenty stromů, zrcadla... Skvělé ženské výkony (paní Červená, paní Medvecká, role děvčátka... kdyby mi někdo říkal, že tam bude píseň od Madonny, tak bych se hrozil, ale velmi se to tam hodilo. Perlička: den před tím jsem byl v Hradci na Figarově svatbě, také svatba, odehrává se ve Španělsku... a v hlavní roli P. Štorková :)

Skvělá moderní inscenace, která díky SKUTRům dosahuje kvalit světového divadla. Vynikající souhra režie, herců, pohybu, hudby, scény, světel... Škoda jen pomalejšího rozjezdu. Medvecká, Štorková, Děrgel, Fialová skvělí, Radúz Mácha na své premiéře (záskok) dobrý, vyloženě mne nezaujala Tereza Vilišová. Nejvíce ovšem zamrzelo vlažné přijetí diváků, Češi umění prostě nedokáží docenit ani v ND. Koukat na znuděné tváře lidí v lóžích je opravdu smutné.

Vizuální zážitek! Nádherná scéna, zajímavá a padnoucí hudba. Příběh jednoduchý, ale neobyčejně vyprávěný. Paráda.

KRVAVÁ SVATBA F.G.Lorca v režii SKUTRu ve Stavovském divadle staví na vizuálním efektu, ovšem herectví se nějak nekoná.Režiséři sice umně skládají mozaiku krvavé balady, ale za srdce Vás to nechytí.Chybí hlavně emoce. Celý herecký soubor se snaží, ale výsledkem je hlavně vizuální stránka inscenace, což je vskutku málo.Za pozornost stojí herecké umění Soni Červené (91) v epizodní roli mrtvé matky.Škoda, od režisérské dvojice Kukučky+Trpišovského, bych čekal více nápadů a hlavně té činohry. Repríza 30.4.2017 odpol. Hodnocení 50%.

30.4.2017, 18.9. 2017: Podařený Skutrovský kousek. Výtvarné a hudební pojetí má prim. Velmi zajímavě pracují s folklorikou (španělskou nebo tou nám bližší). Užíval jsem si, jak celá skládačka funguje. Je to kolektivní práce, nikdo nevyčnívá a všichni mají prostor. Můžeme vést debatu o tom, do jaké míry byl Lorca zachován. Někteří asi mají problém s tím, že je to činohra a moc se tam nemluví (alespoň tak to znělo o přestávce a po představení). Proč se zahlcovat slovy, ty nám ve velké míře dávají seriály v TV. Užijte si tu poezii na jevišti, je to zážitek a jeden z velmi podařených kousků v ND.

Celkový dojem - krása. Hudba, kostýmy, herecké výkony. Toto představení není pro každého, ale kdo má rád poetiku Skutrů určitě si přijde na své.

Další audiovizuální bonbónek v podání dua SKUTR. Tentokrát mi ale i přes neznalost předlohy, minimum textu a značné použití metafor přišel děj jasný a čitelný. Úžasné je uchopení hudební složky, která naznačuje, že podobný příběh se může odehrát kdekoliv a kdykoliv. Herecky dobrá kolektivní práce. Vytknout můžu příliš dlouhou první část, kdy i tempo místy kolísalo. Jinak velká spokojenost. Děkuji také ND+ za stále častější doprovodné akce, které umožňují lépe pochopit a přijmout tvůrčí záměr.

Z výtvarného, hudebního (kdo by řekl, že je možné zkombinovat španělské, moravské a moderní písně a že to vůbec nezní špatně?) a choreografického hlediska jde opravdu o nádherné představení. Příběh je trochu upozaděn, a tak motivace některých postav není zůstávají nevysvětlené. K pochopení některých symbolů mi pomohla účast na dramaturgickém úvodu a diskusi s tvůrci po představení, takže děkuji Národnímu divadlu za tuto možnost.

Rozporuplná inscenace. Vizuální a hudební dojmy skvělé (kde jinde uslyšíte moravský folklor, španělské flamenco a Madonnu dohromady?), oceňuji složitost nazkoušení takové inscenace jako strojku, kde musejí všechny složky do sebe bezchybně zapadat, nicméně po dějové stránce to bylo dvouhodinové "nic", a to i přes řadu vydařených hereckých výkonů - již osvědčená dvojice Pavlína Štorková a Patrik Děrgel byla dobrou volbou, i když de facto opakují podobné role jako v Manon Lescaut, nespřesvědčil mě Filip Kaňkovský a pánové Prachař a Rašilov. Možná by hře pomohlo zkrácení a hraní bez přestávky.

Kdo se boji, nesmi do lesa. Takze se toho vyssiho hodnoceni bat nebudu a pujdu do nej. Vizualne naprosto krasne predstaveni, emocne velice silne. Ackoli text byl hodne proskrtany, i to co nebylo receno, vypovidalo o mnohem. A co zaslouzi mozna nejvetsi pochvalu - odvaha s kombinaci hudby. Herecke vykony velmi vyrovnane, mozna trochu cnela P.Storkova a T.Vilisova. Inscenace asi ne pro kazdeho, ale za sebe mohu jen doporucit. Navic jsme pri setkani s tvurci po predstaveni zazili rezii v primem prenosu, za to velke plus :-D

Vizuál k inscenaci sliboval - zdá se mi - něco úplně jiného. Viděl jsem vycizelovaný, v jistém smyslu dokonalý tvar, ale chyběl mu život, neproudila v něm krev. Dokonalý šperk za sklem vitríny. Tolik energie, ale ke mně do deváté řady nedoputovala. Marně hledám, kde je chyba. Lorcu mám rád, SKUTRy mám rád, herci důsledně dodržovali zvolenou stylizaci - aby ne, když na ně páni režiséři dohlíželi z lóže. A přece jsem odcházel nezasažený. Všechny emoce mě míjely. Jako by mi tentokrát nebylo dovoleno vstoupit.

Chápu, že asi neuchvátí všechny, ale na mě Krvavá svatba svým pojetím velmi zapůsobila, ať už se jedná o zpomalené obrazy soubojů, hudební provedení či archetypální zobrazení mužů a žen v pohybových variacích. Vynikají především Taťjána Medvecká, Pavlína Štorková a Anna Fialová.

repríza 23.3.2017

Bez váhání stojí za vidění. Moje první inscenace od věhlasného SKUTRu. Tak závidím lidem z HK, že mohou chodit na jejich inscenace!!! Doufám, že ND uvede další hry. Úchvatná podívaná - herecky, scénograficky i hudebně. Hudební složka mě pohltila. Skvělý nápad se spodním jevištěm, bavilo mě velké množství jinotajů (klubko, rtěnka, citrony...) a vybroušená pohybová stránka vše jen umocnila. Nazkoušet tuto hru musel být masakr, kloubouk dolů. Tradičně vynikající pánové P. Děrgel, R. Mácha a P. Štorková, mile překvapila A. Fialová (zejména pěvecky). Neseděl mi F. Kaňkovský. Celkově BRAVO!

Další věc která se nevydařila. Je to sice vizuálně pěkné, ale právě to naprosto zabije text samotné hry. Výborná je paní Medvecká, ale to se bohužel o ostatních říci nedá. Celé představení působí chaoticky a přeplácaně. Naprosto mimo je smíchání moravských lidovek se španělskými rytmy. Působí to, jako by se režie nemohla rozhodnout a proto tam nechala oboje. Celkově obrovské zklamání. Čekal jsem od pánů Kukučky a Trpišovského mnohem víc. I přes to všechno je to jednou z lepších inscenací ND v poslední době - bohužel.

Nádherná, vzrušující a místy nepřehledná divadelní podívaná. Zážitek.

... a střípky zmatku se najednou začaly seskupovat ... až nakonec vytvořily pomník fantazii, lidské vášni, divadlu - zrak přecházel, hudba zněla, hormony tekly proudem ...

'make gender stereotypes great again', jak jinak, ale v té nádheře a vynalézavosti na to člověk přístoupí, že.
no a kdybych měl pocit, že lidová píseň každou třetí minutu mě navrací k nezčeřenému zřídlu autentického lidství, 'archetypálnímu' bytí a samotné esenci mé existence, dal bych ještě o 10% víc - ale nemám.

Vlastně..JO! Hezká scéna, emoce. Čitelný příběh, ovšem krásně zahraný. Vyzdvihl bych hudbu, odvahu.

Velmi milé překvapení. Režii bych zde dal 99 % - takto nápaditá, originální a přitom vkusná adaptace staršího kousku se jen tak (tím chci naznačit, že aktuálně možná nikde jinde:-) nevidí. Propojení naší folklorní hudby, španělských rytmů a ryze popových písní skvěle ladí s nadčasově pojatým provedením příběhu. Mezi herci stojí za zvláštní zmínku standardně skvělá Taťjana Medvecká, Pavlína Štorková a rovněž Soňa Červená.

Pro tuto inscenaci platí víc než kdykoli jindy "čeho je moc, toho je příliš". Nesnesitelně dlouhá hudební intermezza zcela potlačují stoupající napětí, vlastně zcela ničí dynamiku příběhu. Všímala jsem si reakce publika, méně poučený divák vůbec do přestávky netuší, co se vlastně na jevišti odehrává. A přeplácaná hudba čtyř žánrů tu nejistotu podtrhuje. Scénická hudba P.Kalába ladí s příběhem, pak se ale, netuším proč, přidá moravský folklór a korunu tomu nasadí odkazy na historii pop music. Režie se asi domnívá, že obyčejný osudově přímočarý příběh bychom bez toho cirkusu nepochopili.

Duu SKUTR opět vadil text, takže vznikl vizuálně módní spektákl, kde herci jsou jen nástroji a výtvarnými objekty.

O vášni, která zaslepuje. O krvi, která teče jak voda.

Zapojení spodního jeviště, perfektní choreografická, hudební i scénografická stránka díla! Spojení folklóru s avantgardou spolu skvěle ladí. Souhlasím s rčením, že divák neznalý Lorcovy hry může postrádat zážitek z inscenace.

I když člověk od začátku ví, jak příběh dopadne a děj se posouvá relativně velmi pomalu, díky scéně a hereckým výkonům famózní představení.

Nedavno jsem videl luxusni Kytici, takze KS byla jasnou volbou k navsteve Stavovskeho. Vcera jsem videl predposledni uvedeni pred dernierou. Libila se mi scena, hudba, napeti, herci. Jsem rad, ze vidim ve svych skoro 40 letech novou generaci narodniho a doufam, ze se mnou budou starnout:) Nechybi mi vubec Donutil, Bares a ta jeho zena a par lidi co odeslo. Medvecka a Bouskova zahraji vsechno, ale co predvadi Storkova, Beretova a pro me hlavne asi nejvetsi objev Anna Fialova je dokonaly. At zije skutr, at zije nova krev:)

repr. 20.4. 2019
75%
Je to jen chemie
Nevěsta ví, co je její povinnost, ale i co je vášeň. Ženich ví, že je třeba se ženit. A Leonardo chce milovat tak vášnivě, jako proudí žilami krev.
Skvělý Filip Kaňkovský (Leonardo), úžasná Pavlína Štorková (Nevěsta), dojímavá i vnitřně silná matka Ženicha (Taťána Medvecká), životy jiných procházející Smrt (Radúz Mácha) i Luna (Soňa Červená)... A že řešíte Ženicha (Patrik Děrgel)? Půl představení stráví jako štěňátko na maminčině klíně (prosím drbat na bříšku!), druhou jako půlmagor a paroháč, aniž by měl minimální možnost to ovlivnit...láska je svině.

Pro mne jedno z nejlepších představení od SKUTRů!

Vše už bylo řečeno níže těmi diváky, kterým se představení taky líbilo. A vůbec mi nepřišlo, že by vizuální složka převyšovala tu dějovou nebo hereckou. Z mužských hereckých výkonů bych vyzvedla F.Kaňkovského. Naopak P.Děrgel nevýrazný, vůbec mi u něho nebylo jasné, proč si tu dívku bere ,chyběla jakákoliv vášeň.

Představení, ve kterém krásné vizuální zpracování malinko upozaďuje text jako takový. Líbilo se mi zajímavé použití spousty alegorií (citron, klubíčko, rtěnka), naopak moc se mi nezdála kombinace španělských motivů a moravského folkloru. Z herců mě nejvíce oslovily Taťjana Medvecká a Pavlína Štorková, Anna Fialová krásně zpívala, Soňa Červená mě jako Luna až děsila a Jana Boušková se poměrně často přeříkávala. Druhá polovina mě překvapila svým velmi krátkým trváním.

Příběh sám o sobě zase tolik nezaujal a postavy byly poměrně ploché, a tak bylo těžké do jejich osudů nějak více emocionálně investovat, ale, jak je s tímto režisérským duem jistotou, audiovizuální složka diváky přenáší do naprosto odzbrojujícího fantaskního světa.

Úplně mě to nenadchlo, děj byl velice nudný a místy nesrozumitelný. Herecké výkony průměrné a nikdo z herců nikterak nevyčníval...prostě za mě 50% a to ani nevím proč dávám tolik...možná za atmosféru krásného Stavovského divadla.

Režiséři vsadili především na vizuální prezentaci díla a kolektivní výkon. Obdivuhodná je práce s prostorem, který je ve Stavovském divadle asi dost problematický. Vizuálních vjemů je tolik, že z nich až trochu bolí oči a divák jen stěží pojímá všechny symboly a alegorie. Nejvíce si budu pamatovat změnu scény po přestávce a výstup paní Soni Červené. Takový patos se dnes jen tak nevidí, ale zde byl zcela na místě. Jedinou výtku mám k hudbě - mám rád moravský folklór i andaluské rytmy, ale toto byl opravdový hudební mišmaš.

Nemam zadny dalsi objev k jiz recenemu. Hodnoceni kolem 60% popisuji i muj pohled.
Nicmene mam takovy pocit, ze si predstaveni nebudu dlouho pamatovat, ale nektere obrazy a zpevy se povedly.

Lukáš Dubský píše: "SKUTR...stvořili vizuálně zajímavou podívanou, ...obrazová a zvuková stránka opět hrají větší roli než samotný text ...hlavně v první polovině se inscenace dost vleče. Děj se zdá utopený v přemíře různých symbolů a ornamentů." Dodávám: Moravský folklór vadil, celá hudební stránka se zdála samoúčelnou. SKUTR vytvořili představení, které nejvíce připomíná režie E.F.Buriana z 50.let nebo "umělecky zpracované" folklórní písně, které se od rána do večera linuly z rádia, aby nahradily buržoazní kulturu. Silný Lorkův text v interpretaci SKUTRů nudí a diváka nezasáhne.

Takhle skloubit všechny divadelní složky jako jsou činohra, zpěv, hudební a pohybová složka, scéna, kostýmy, výprava a nebyl z toho laciný muzikál, umí jen SKUTŘi. Atmosféra španělské vyprahlé vesnice byla cítit ve vzduchu, ženy vzpomínající a toužící po mužích a muži po ženách. Tradiční obřady a moravský folklór se mísí se španělskou horkokrevnou mentalitou a ono to funguje na výbornou. Navíc skvělé herecké (nejen) výkony všech aktérů (Štorková, Děrgel, Kaňkovský, Medvecká, Prachař, Červená, Vilišová, Fialová, Rašilov,...). Dokonalý divadelní zážitek. Národní divadlo není žádná nudná klasika.

Zpracování této hry jsem vůbec nepochopila, na mě to bylo až moc moderní pojetí (hlavně ta zpívaná část, kdy jsem skoro ničemu nerozuměla). Mluvená část byla celkem dobrá, akorát mi to přišlo takové nedotažené, hodně věcí si musel divák domýšlet.

Ztvárnění hry je pojato poněkud alternativně. Nemohu říct, že by se to nedalo vidět, ale rozhodně to nepatří mezi nejlepší inscenace, které jsme navštívili. První část je hodně zmatená, textu ve hře je relativně málo a divák se poněkud hůře orientuje. Druhá část nabrala na tempu. Herecké výkony jsou dobré, kostýmy a scéna zajímavá, takže za mě: "Neurazilo, ale nenadchlo".

Vlastně..JO! Hezká scéna, emoce. Čitelný příběh, ovšem krásně zahraný. Vyzdvihl bych hudbu, odvahu.

Když ctí Kukučka s Trpišovským žánr a materiál, může to dopadnout i takhle skvěle.. Přesto že jsem hru neznal, v ději jsem se orientoval dobře. Scéna, stylizace, kostýmy, hudba, samotné herectví - pro mě v ukázněné symbióze..

Činohra zde dostává na zadek na úkor pantomimy a oživlých obrazů (což je ale u dua SKUTR zvykem). Nejedná se o špatné uchopení, jen je to jiné a do scény útěku Nevěsty s Leonardem nudné a zdlouhavé. Jen díky dramaturgickému úvodu a tomu, že to nebyla má první Krvavá svatba, jsem se relativně snadno orientoval v dění na jevišti. Z herců u mě vyniká T. Medvecká a S. Rašilov. Tvůrci bohužel škrtali v textu natolik, že pohnutky řady postav jsou nejasné, a tak třeba P. Děrgel, který jinak patří k do mé TOP3 herců, zde zapadá do průměru. I přes určité rozpaky jsem ale relativně spokojen, /5.4.2018/

Svěží inscenace, kde scéna, kostýmy, hudba hrají velkou roli. Herecké výkony všech velmi vyrovnané.

Vizuálně velmi povedené představení, příjemná hudba, choreografie i scénografie. Příběh naopak velmi zjednodušený, ale ve své podstatě to nevadí. Divák se může zabavit rozborem různých symbolů. Z herců zaujme Štorková a Medvecká. Děrgel slabší.

Scéna i kostýmy dobré, scénář i herecké výkony taky, ale přesto mi představení úplně nesedlo, nevím, bylo to na mě trochu moc alternativní či co...

Procenta strhávám za málo využitou scénu - pár rekvizit mě rozhodně nemůže uspokojit, scéna je pro mě při hodnocení dost zásadní. Ale jinak jsem velmi spokojen, hru jsem kdysi četl, ale už jsem si ji příliš nepamatoval. Jsem proto rád, že jsem ji mohl vidět. Plusem rozhodně je i režie tandemu SKUTR.

Pěkná scéna a hudba, působivé obrazy. Ale jako celek to u mě nefungovalo. Nudil jsem se.

Skvělá hudba a výkony všech účinkujících.

Prvních několik minut jsem se cítil trochu ztracen, ale pak, po pár minutách hra rozkvetla do nádherné vizuálně-hudební podívané, která i přes škrtání v textu neztratila nic ze svého poselství. Herecky (bez zbytečného patosu a přehrávání) i režijně velmi nápaditá a do posledních detailů dovedená inscenace, která rozhodně patří na prkna Národního divadla 21. století.

Velmi milé překvapení. Režii bych zde dal 99 % - takto nápaditá, originální a přitom vkusná adaptace staršího kousku se jen tak (tím chci naznačit, že aktuálně možná nikde jinde:-) nevidí. Propojení naší folklorní hudby, španělských rytmů a ryze popových písní skvěle ladí s nadčasově pojatým provedením příběhu. Mezi herci stojí za zvláštní zmínku standardně skvělá Taťjana Medvecká, Pavlína Štorková a rovněž Soňa Červená.

Vizuálně skvělé. Scéna, kostýmy, choreografie super. Hudba mi trochu lezla krkem. Herci neměli příliš co hrát. I tak zaujaly Medvecká, Štorková. Forma trochu předčila obsah.

Zajímavá hudba, vizuálně určitě pěkná scéna, hecům asi také těžko něco vytýkat, ale tak nějak představení na efekt, ne vtáhnutí do děje, do postav, do příběhu, škoda.

Dobrá záležitost, ale začínám mít pocit, že mě SKUTR už ničím nepřekvapí (což je škoda, protože se chystám na Racka a bojím se) - recyklují se zde prvky, které již známe, tj. mrtví zůstávají na scéně (i když mi to přišlo velmi vhodné, takové "španělské" :)), jsou zde fragmenty stromů, zrcadla... Skvělé ženské výkony (paní Červená, paní Medvecká, role děvčátka... kdyby mi někdo říkal, že tam bude píseň od Madonny, tak bych se hrozil, ale velmi se to tam hodilo. Perlička: den před tím jsem byl v Hradci na Figarově svatbě, také svatba, odehrává se ve Španělsku... a v hlavní roli P. Štorková :)

Skvělá moderní inscenace, která díky SKUTRům dosahuje kvalit světového divadla. Vynikající souhra režie, herců, pohybu, hudby, scény, světel... Škoda jen pomalejšího rozjezdu. Medvecká, Štorková, Děrgel, Fialová skvělí, Radúz Mácha na své premiéře (záskok) dobrý, vyloženě mne nezaujala Tereza Vilišová. Nejvíce ovšem zamrzelo vlažné přijetí diváků, Češi umění prostě nedokáží docenit ani v ND. Koukat na znuděné tváře lidí v lóžích je opravdu smutné.

Pro tuto inscenaci platí víc než kdykoli jindy "čeho je moc, toho je příliš". Nesnesitelně dlouhá hudební intermezza zcela potlačují stoupající napětí, vlastně zcela ničí dynamiku příběhu. Všímala jsem si reakce publika, méně poučený divák vůbec do přestávky netuší, co se vlastně na jevišti odehrává. A přeplácaná hudba čtyř žánrů tu nejistotu podtrhuje. Scénická hudba P.Kalába ladí s příběhem, pak se ale, netuším proč, přidá moravský folklór a korunu tomu nasadí odkazy na historii pop music. Režie se asi domnívá, že obyčejný osudově přímočarý příběh bychom bez toho cirkusu nepochopili.

Vizuální zážitek! Nádherná scéna, zajímavá a padnoucí hudba. Příběh jednoduchý, ale neobyčejně vyprávěný. Paráda.

KRVAVÁ SVATBA F.G.Lorca v režii SKUTRu ve Stavovském divadle staví na vizuálním efektu, ovšem herectví se nějak nekoná.Režiséři sice umně skládají mozaiku krvavé balady, ale za srdce Vás to nechytí.Chybí hlavně emoce. Celý herecký soubor se snaží, ale výsledkem je hlavně vizuální stránka inscenace, což je vskutku málo.Za pozornost stojí herecké umění Soni Červené (91) v epizodní roli mrtvé matky.Škoda, od režisérské dvojice Kukučky+Trpišovského, bych čekal více nápadů a hlavně té činohry. Repríza 30.4.2017 odpol. Hodnocení 50%.

30.4.2017, 18.9. 2017: Podařený Skutrovský kousek. Výtvarné a hudební pojetí má prim. Velmi zajímavě pracují s folklorikou (španělskou nebo tou nám bližší). Užíval jsem si, jak celá skládačka funguje. Je to kolektivní práce, nikdo nevyčnívá a všichni mají prostor. Můžeme vést debatu o tom, do jaké míry byl Lorca zachován. Někteří asi mají problém s tím, že je to činohra a moc se tam nemluví (alespoň tak to znělo o přestávce a po představení). Proč se zahlcovat slovy, ty nám ve velké míře dávají seriály v TV. Užijte si tu poezii na jevišti, je to zážitek a jeden z velmi podařených kousků v ND.

Celkový dojem - krása. Hudba, kostýmy, herecké výkony. Toto představení není pro každého, ale kdo má rád poetiku Skutrů určitě si přijde na své.

Další audiovizuální bonbónek v podání dua SKUTR. Tentokrát mi ale i přes neznalost předlohy, minimum textu a značné použití metafor přišel děj jasný a čitelný. Úžasné je uchopení hudební složky, která naznačuje, že podobný příběh se může odehrát kdekoliv a kdykoliv. Herecky dobrá kolektivní práce. Vytknout můžu příliš dlouhou první část, kdy i tempo místy kolísalo. Jinak velká spokojenost. Děkuji také ND+ za stále častější doprovodné akce, které umožňují lépe pochopit a přijmout tvůrčí záměr.

Z výtvarného, hudebního (kdo by řekl, že je možné zkombinovat španělské, moravské a moderní písně a že to vůbec nezní špatně?) a choreografického hlediska jde opravdu o nádherné představení. Příběh je trochu upozaděn, a tak motivace některých postav není zůstávají nevysvětlené. K pochopení některých symbolů mi pomohla účast na dramaturgickém úvodu a diskusi s tvůrci po představení, takže děkuji Národnímu divadlu za tuto možnost.

Rozporuplná inscenace. Vizuální a hudební dojmy skvělé (kde jinde uslyšíte moravský folklor, španělské flamenco a Madonnu dohromady?), oceňuji složitost nazkoušení takové inscenace jako strojku, kde musejí všechny složky do sebe bezchybně zapadat, nicméně po dějové stránce to bylo dvouhodinové "nic", a to i přes řadu vydařených hereckých výkonů - již osvědčená dvojice Pavlína Štorková a Patrik Děrgel byla dobrou volbou, i když de facto opakují podobné role jako v Manon Lescaut, nespřesvědčil mě Filip Kaňkovský a pánové Prachař a Rašilov. Možná by hře pomohlo zkrácení a hraní bez přestávky.

Kdo se boji, nesmi do lesa. Takze se toho vyssiho hodnoceni bat nebudu a pujdu do nej. Vizualne naprosto krasne predstaveni, emocne velice silne. Ackoli text byl hodne proskrtany, i to co nebylo receno, vypovidalo o mnohem. A co zaslouzi mozna nejvetsi pochvalu - odvaha s kombinaci hudby. Herecke vykony velmi vyrovnane, mozna trochu cnela P.Storkova a T.Vilisova. Inscenace asi ne pro kazdeho, ale za sebe mohu jen doporucit. Navic jsme pri setkani s tvurci po predstaveni zazili rezii v primem prenosu, za to velke plus :-D

Vizuál k inscenaci sliboval - zdá se mi - něco úplně jiného. Viděl jsem vycizelovaný, v jistém smyslu dokonalý tvar, ale chyběl mu život, neproudila v něm krev. Dokonalý šperk za sklem vitríny. Tolik energie, ale ke mně do deváté řady nedoputovala. Marně hledám, kde je chyba. Lorcu mám rád, SKUTRy mám rád, herci důsledně dodržovali zvolenou stylizaci - aby ne, když na ně páni režiséři dohlíželi z lóže. A přece jsem odcházel nezasažený. Všechny emoce mě míjely. Jako by mi tentokrát nebylo dovoleno vstoupit.

Chápu, že asi neuchvátí všechny, ale na mě Krvavá svatba svým pojetím velmi zapůsobila, ať už se jedná o zpomalené obrazy soubojů, hudební provedení či archetypální zobrazení mužů a žen v pohybových variacích. Vynikají především Taťjána Medvecká, Pavlína Štorková a Anna Fialová.

repríza 23.3.2017

Bez váhání stojí za vidění. Moje první inscenace od věhlasného SKUTRu. Tak závidím lidem z HK, že mohou chodit na jejich inscenace!!! Doufám, že ND uvede další hry. Úchvatná podívaná - herecky, scénograficky i hudebně. Hudební složka mě pohltila. Skvělý nápad se spodním jevištěm, bavilo mě velké množství jinotajů (klubko, rtěnka, citrony...) a vybroušená pohybová stránka vše jen umocnila. Nazkoušet tuto hru musel být masakr, kloubouk dolů. Tradičně vynikající pánové P. Děrgel, R. Mácha a P. Štorková, mile překvapila A. Fialová (zejména pěvecky). Neseděl mi F. Kaňkovský. Celkově BRAVO!

Další věc která se nevydařila. Je to sice vizuálně pěkné, ale právě to naprosto zabije text samotné hry. Výborná je paní Medvecká, ale to se bohužel o ostatních říci nedá. Celé představení působí chaoticky a přeplácaně. Naprosto mimo je smíchání moravských lidovek se španělskými rytmy. Působí to, jako by se režie nemohla rozhodnout a proto tam nechala oboje. Celkově obrovské zklamání. Čekal jsem od pánů Kukučky a Trpišovského mnohem víc. I přes to všechno je to jednou z lepších inscenací ND v poslední době - bohužel.

Nádherná, vzrušující a místy nepřehledná divadelní podívaná. Zážitek.

... a střípky zmatku se najednou začaly seskupovat ... až nakonec vytvořily pomník fantazii, lidské vášni, divadlu - zrak přecházel, hudba zněla, hormony tekly proudem ...

'make gender stereotypes great again', jak jinak, ale v té nádheře a vynalézavosti na to člověk přístoupí, že.
no a kdybych měl pocit, že lidová píseň každou třetí minutu mě navrací k nezčeřenému zřídlu autentického lidství, 'archetypálnímu' bytí a samotné esenci mé existence, dal bych ještě o 10% víc - ale nemám.

Když ctí Kukučka s Trpišovským žánr a materiál, může to dopadnout i takhle skvěle.. Přesto že jsem hru neznal, v ději jsem se orientoval dobře. Scéna, stylizace, kostýmy, hudba, samotné herectví - pro mě v ukázněné symbióze..

Lukáš Dubský píše: "SKUTR...stvořili vizuálně zajímavou podívanou, ...obrazová a zvuková stránka opět hrají větší roli než samotný text ...hlavně v první polovině se inscenace dost vleče. Děj se zdá utopený v přemíře různých symbolů a ornamentů." Dodávám: Moravský folklór vadil, celá hudební stránka se zdála samoúčelnou. SKUTR vytvořili představení, které nejvíce připomíná režie E.F.Buriana z 50.let nebo "umělecky zpracované" folklórní písně, které se od rána do večera linuly z rádia, aby nahradily buržoazní kulturu. Silný Lorkův text v interpretaci SKUTRů nudí a diváka nezasáhne.

30.4.2017, 18.9. 2017: Podařený Skutrovský kousek. Výtvarné a hudební pojetí má prim. Velmi zajímavě pracují s folklorikou (španělskou nebo tou nám bližší). Užíval jsem si, jak celá skládačka funguje. Je to kolektivní práce, nikdo nevyčnívá a všichni mají prostor. Můžeme vést debatu o tom, do jaké míry byl Lorca zachován. Někteří asi mají problém s tím, že je to činohra a moc se tam nemluví (alespoň tak to znělo o přestávce a po představení). Proč se zahlcovat slovy, ty nám ve velké míře dávají seriály v TV. Užijte si tu poezii na jevišti, je to zážitek a jeden z velmi podařených kousků v ND.

Skvělá hudba a výkony všech účinkujících.

Vizuál k inscenaci sliboval - zdá se mi - něco úplně jiného. Viděl jsem vycizelovaný, v jistém smyslu dokonalý tvar, ale chyběl mu život, neproudila v něm krev. Dokonalý šperk za sklem vitríny. Tolik energie, ale ke mně do deváté řady nedoputovala. Marně hledám, kde je chyba. Lorcu mám rád, SKUTRy mám rád, herci důsledně dodržovali zvolenou stylizaci - aby ne, když na ně páni režiséři dohlíželi z lóže. A přece jsem odcházel nezasažený. Všechny emoce mě míjely. Jako by mi tentokrát nebylo dovoleno vstoupit.

repr. 20.4. 2019
75%
Je to jen chemie
Nevěsta ví, co je její povinnost, ale i co je vášeň. Ženich ví, že je třeba se ženit. A Leonardo chce milovat tak vášnivě, jako proudí žilami krev.
Skvělý Filip Kaňkovský (Leonardo), úžasná Pavlína Štorková (Nevěsta), dojímavá i vnitřně silná matka Ženicha (Taťána Medvecká), životy jiných procházející Smrt (Radúz Mácha) i Luna (Soňa Červená)... A že řešíte Ženicha (Patrik Děrgel)? Půl představení stráví jako štěňátko na maminčině klíně (prosím drbat na bříšku!), druhou jako půlmagor a paroháč, aniž by měl minimální možnost to ovlivnit...láska je svině.

Další audiovizuální bonbónek v podání dua SKUTR. Tentokrát mi ale i přes neznalost předlohy, minimum textu a značné použití metafor přišel děj jasný a čitelný. Úžasné je uchopení hudební složky, která naznačuje, že podobný příběh se může odehrát kdekoliv a kdykoliv. Herecky dobrá kolektivní práce. Vytknout můžu příliš dlouhou první část, kdy i tempo místy kolísalo. Jinak velká spokojenost. Děkuji také ND+ za stále častější doprovodné akce, které umožňují lépe pochopit a přijmout tvůrčí záměr.

Vizuální zážitek! Nádherná scéna, zajímavá a padnoucí hudba. Příběh jednoduchý, ale neobyčejně vyprávěný. Paráda.

Činohra zde dostává na zadek na úkor pantomimy a oživlých obrazů (což je ale u dua SKUTR zvykem). Nejedná se o špatné uchopení, jen je to jiné a do scény útěku Nevěsty s Leonardem nudné a zdlouhavé. Jen díky dramaturgickému úvodu a tomu, že to nebyla má první Krvavá svatba, jsem se relativně snadno orientoval v dění na jevišti. Z herců u mě vyniká T. Medvecká a S. Rašilov. Tvůrci bohužel škrtali v textu natolik, že pohnutky řady postav jsou nejasné, a tak třeba P. Děrgel, který jinak patří k do mé TOP3 herců, zde zapadá do průměru. I přes určité rozpaky jsem ale relativně spokojen, /5.4.2018/

'make gender stereotypes great again', jak jinak, ale v té nádheře a vynalézavosti na to člověk přístoupí, že.
no a kdybych měl pocit, že lidová píseň každou třetí minutu mě navrací k nezčeřenému zřídlu autentického lidství, 'archetypálnímu' bytí a samotné esenci mé existence, dal bych ještě o 10% víc - ale nemám.

Z výtvarného, hudebního (kdo by řekl, že je možné zkombinovat španělské, moravské a moderní písně a že to vůbec nezní špatně?) a choreografického hlediska jde opravdu o nádherné představení. Příběh je trochu upozaděn, a tak motivace některých postav není zůstávají nevysvětlené. K pochopení některých symbolů mi pomohla účast na dramaturgickém úvodu a diskusi s tvůrci po představení, takže děkuji Národnímu divadlu za tuto možnost.

KRVAVÁ SVATBA F.G.Lorca v režii SKUTRu ve Stavovském divadle staví na vizuálním efektu, ovšem herectví se nějak nekoná.Režiséři sice umně skládají mozaiku krvavé balady, ale za srdce Vás to nechytí.Chybí hlavně emoce. Celý herecký soubor se snaží, ale výsledkem je hlavně vizuální stránka inscenace, což je vskutku málo.Za pozornost stojí herecké umění Soni Červené (91) v epizodní roli mrtvé matky.Škoda, od režisérské dvojice Kukučky+Trpišovského, bych čekal více nápadů a hlavně té činohry. Repríza 30.4.2017 odpol. Hodnocení 50%.

Procenta strhávám za málo využitou scénu - pár rekvizit mě rozhodně nemůže uspokojit, scéna je pro mě při hodnocení dost zásadní. Ale jinak jsem velmi spokojen, hru jsem kdysi četl, ale už jsem si ji příliš nepamatoval. Jsem proto rád, že jsem ji mohl vidět. Plusem rozhodně je i režie tandemu SKUTR.

Nemam zadny dalsi objev k jiz recenemu. Hodnoceni kolem 60% popisuji i muj pohled.
Nicmene mam takovy pocit, ze si predstaveni nebudu dlouho pamatovat, ale nektere obrazy a zpevy se povedly.

Prvních několik minut jsem se cítil trochu ztracen, ale pak, po pár minutách hra rozkvetla do nádherné vizuálně-hudební podívané, která i přes škrtání v textu neztratila nic ze svého poselství. Herecky (bez zbytečného patosu a přehrávání) i režijně velmi nápaditá a do posledních detailů dovedená inscenace, která rozhodně patří na prkna Národního divadla 21. století.

Vizuálně velmi povedené představení, příjemná hudba, choreografie i scénografie. Příběh naopak velmi zjednodušený, ale ve své podstatě to nevadí. Divák se může zabavit rozborem různých symbolů. Z herců zaujme Štorková a Medvecká. Děrgel slabší.

Skvělá moderní inscenace, která díky SKUTRům dosahuje kvalit světového divadla. Vynikající souhra režie, herců, pohybu, hudby, scény, světel... Škoda jen pomalejšího rozjezdu. Medvecká, Štorková, Děrgel, Fialová skvělí, Radúz Mácha na své premiéře (záskok) dobrý, vyloženě mne nezaujala Tereza Vilišová. Nejvíce ovšem zamrzelo vlažné přijetí diváků, Češi umění prostě nedokáží docenit ani v ND. Koukat na znuděné tváře lidí v lóžích je opravdu smutné.

Kdo se boji, nesmi do lesa. Takze se toho vyssiho hodnoceni bat nebudu a pujdu do nej. Vizualne naprosto krasne predstaveni, emocne velice silne. Ackoli text byl hodne proskrtany, i to co nebylo receno, vypovidalo o mnohem. A co zaslouzi mozna nejvetsi pochvalu - odvaha s kombinaci hudby. Herecke vykony velmi vyrovnane, mozna trochu cnela P.Storkova a T.Vilisova. Inscenace asi ne pro kazdeho, ale za sebe mohu jen doporucit. Navic jsme pri setkani s tvurci po predstaveni zazili rezii v primem prenosu, za to velke plus :-D

Bez váhání stojí za vidění. Moje první inscenace od věhlasného SKUTRu. Tak závidím lidem z HK, že mohou chodit na jejich inscenace!!! Doufám, že ND uvede další hry. Úchvatná podívaná - herecky, scénograficky i hudebně. Hudební složka mě pohltila. Skvělý nápad se spodním jevištěm, bavilo mě velké množství jinotajů (klubko, rtěnka, citrony...) a vybroušená pohybová stránka vše jen umocnila. Nazkoušet tuto hru musel být masakr, kloubouk dolů. Tradičně vynikající pánové P. Děrgel, R. Mácha a P. Štorková, mile překvapila A. Fialová (zejména pěvecky). Neseděl mi F. Kaňkovský. Celkově BRAVO!

Vizuálně skvělé. Scéna, kostýmy, choreografie super. Hudba mi trochu lezla krkem. Herci neměli příliš co hrát. I tak zaujaly Medvecká, Štorková. Forma trochu předčila obsah.

Takhle skloubit všechny divadelní složky jako jsou činohra, zpěv, hudební a pohybová složka, scéna, kostýmy, výprava a nebyl z toho laciný muzikál, umí jen SKUTŘi. Atmosféra španělské vyprahlé vesnice byla cítit ve vzduchu, ženy vzpomínající a toužící po mužích a muži po ženách. Tradiční obřady a moravský folklór se mísí se španělskou horkokrevnou mentalitou a ono to funguje na výbornou. Navíc skvělé herecké (nejen) výkony všech aktérů (Štorková, Děrgel, Kaňkovský, Medvecká, Prachař, Červená, Vilišová, Fialová, Rašilov,...). Dokonalý divadelní zážitek. Národní divadlo není žádná nudná klasika.

Zpracování této hry jsem vůbec nepochopila, na mě to bylo až moc moderní pojetí (hlavně ta zpívaná část, kdy jsem skoro ničemu nerozuměla). Mluvená část byla celkem dobrá, akorát mi to přišlo takové nedotažené, hodně věcí si musel divák domýšlet.

Svěží inscenace, kde scéna, kostýmy, hudba hrají velkou roli. Herecké výkony všech velmi vyrovnané.

repríza 23.3.2017

Představení, ve kterém krásné vizuální zpracování malinko upozaďuje text jako takový. Líbilo se mi zajímavé použití spousty alegorií (citron, klubíčko, rtěnka), naopak moc se mi nezdála kombinace španělských motivů a moravského folkloru. Z herců mě nejvíce oslovily Taťjana Medvecká a Pavlína Štorková, Anna Fialová krásně zpívala, Soňa Červená mě jako Luna až děsila a Jana Boušková se poměrně často přeříkávala. Druhá polovina mě překvapila svým velmi krátkým trváním.

Chápu, že asi neuchvátí všechny, ale na mě Krvavá svatba svým pojetím velmi zapůsobila, ať už se jedná o zpomalené obrazy soubojů, hudební provedení či archetypální zobrazení mužů a žen v pohybových variacích. Vynikají především Taťjána Medvecká, Pavlína Štorková a Anna Fialová.

Příběh sám o sobě zase tolik nezaujal a postavy byly poměrně ploché, a tak bylo těžké do jejich osudů nějak více emocionálně investovat, ale, jak je s tímto režisérským duem jistotou, audiovizuální složka diváky přenáší do naprosto odzbrojujícího fantaskního světa.

Pro mne jedno z nejlepších představení od SKUTRů!

Rozporuplná inscenace. Vizuální a hudební dojmy skvělé (kde jinde uslyšíte moravský folklor, španělské flamenco a Madonnu dohromady?), oceňuji složitost nazkoušení takové inscenace jako strojku, kde musejí všechny složky do sebe bezchybně zapadat, nicméně po dějové stránce to bylo dvouhodinové "nic", a to i přes řadu vydařených hereckých výkonů - již osvědčená dvojice Pavlína Štorková a Patrik Děrgel byla dobrou volbou, i když de facto opakují podobné role jako v Manon Lescaut, nespřesvědčil mě Filip Kaňkovský a pánové Prachař a Rašilov. Možná by hře pomohlo zkrácení a hraní bez přestávky.

Režiséři vsadili především na vizuální prezentaci díla a kolektivní výkon. Obdivuhodná je práce s prostorem, který je ve Stavovském divadle asi dost problematický. Vizuálních vjemů je tolik, že z nich až trochu bolí oči a divák jen stěží pojímá všechny symboly a alegorie. Nejvíce si budu pamatovat změnu scény po přestávce a výstup paní Soni Červené. Takový patos se dnes jen tak nevidí, ale zde byl zcela na místě. Jedinou výtku mám k hudbě - mám rád moravský folklór i andaluské rytmy, ale toto byl opravdový hudební mišmaš.

Nádherná, vzrušující a místy nepřehledná divadelní podívaná. Zážitek.

Pěkná scéna a hudba, působivé obrazy. Ale jako celek to u mě nefungovalo. Nudil jsem se.

Zapojení spodního jeviště, perfektní choreografická, hudební i scénografická stránka díla! Spojení folklóru s avantgardou spolu skvěle ladí. Souhlasím s rčením, že divák neznalý Lorcovy hry může postrádat zážitek z inscenace.

Další věc která se nevydařila. Je to sice vizuálně pěkné, ale právě to naprosto zabije text samotné hry. Výborná je paní Medvecká, ale to se bohužel o ostatních říci nedá. Celé představení působí chaoticky a přeplácaně. Naprosto mimo je smíchání moravských lidovek se španělskými rytmy. Působí to, jako by se režie nemohla rozhodnout a proto tam nechala oboje. Celkově obrovské zklamání. Čekal jsem od pánů Kukučky a Trpišovského mnohem víc. I přes to všechno je to jednou z lepších inscenací ND v poslední době - bohužel.

Zajímavá hudba, vizuálně určitě pěkná scéna, hecům asi také těžko něco vytýkat, ale tak nějak představení na efekt, ne vtáhnutí do děje, do postav, do příběhu, škoda.

Dobrá záležitost, ale začínám mít pocit, že mě SKUTR už ničím nepřekvapí (což je škoda, protože se chystám na Racka a bojím se) - recyklují se zde prvky, které již známe, tj. mrtví zůstávají na scéně (i když mi to přišlo velmi vhodné, takové "španělské" :)), jsou zde fragmenty stromů, zrcadla... Skvělé ženské výkony (paní Červená, paní Medvecká, role děvčátka... kdyby mi někdo říkal, že tam bude píseň od Madonny, tak bych se hrozil, ale velmi se to tam hodilo. Perlička: den před tím jsem byl v Hradci na Figarově svatbě, také svatba, odehrává se ve Španělsku... a v hlavní roli P. Štorková :)

Duu SKUTR opět vadil text, takže vznikl vizuálně módní spektákl, kde herci jsou jen nástroji a výtvarnými objekty.

... a střípky zmatku se najednou začaly seskupovat ... až nakonec vytvořily pomník fantazii, lidské vášni, divadlu - zrak přecházel, hudba zněla, hormony tekly proudem ...

I když člověk od začátku ví, jak příběh dopadne a děj se posouvá relativně velmi pomalu, díky scéně a hereckým výkonům famózní představení.

Úplně mě to nenadchlo, děj byl velice nudný a místy nesrozumitelný. Herecké výkony průměrné a nikdo z herců nikterak nevyčníval...prostě za mě 50% a to ani nevím proč dávám tolik...možná za atmosféru krásného Stavovského divadla.

Vše už bylo řečeno níže těmi diváky, kterým se představení taky líbilo. A vůbec mi nepřišlo, že by vizuální složka převyšovala tu dějovou nebo hereckou. Z mužských hereckých výkonů bych vyzvedla F.Kaňkovského. Naopak P.Děrgel nevýrazný, vůbec mi u něho nebylo jasné, proč si tu dívku bere ,chyběla jakákoliv vášeň.

Celkový dojem - krása. Hudba, kostýmy, herecké výkony. Toto představení není pro každého, ale kdo má rád poetiku Skutrů určitě si přijde na své.

O vášni, která zaslepuje. O krvi, která teče jak voda.

Scéna i kostýmy dobré, scénář i herecké výkony taky, ale přesto mi představení úplně nesedlo, nevím, bylo to na mě trochu moc alternativní či co...

Nedavno jsem videl luxusni Kytici, takze KS byla jasnou volbou k navsteve Stavovskeho. Vcera jsem videl predposledni uvedeni pred dernierou. Libila se mi scena, hudba, napeti, herci. Jsem rad, ze vidim ve svych skoro 40 letech novou generaci narodniho a doufam, ze se mnou budou starnout:) Nechybi mi vubec Donutil, Bares a ta jeho zena a par lidi co odeslo. Medvecka a Bouskova zahraji vsechno, ale co predvadi Storkova, Beretova a pro me hlavne asi nejvetsi objev Anna Fialova je dokonaly. At zije skutr, at zije nova krev:)

Ztvárnění hry je pojato poněkud alternativně. Nemohu říct, že by se to nedalo vidět, ale rozhodně to nepatří mezi nejlepší inscenace, které jsme navštívili. První část je hodně zmatená, textu ve hře je relativně málo a divák se poněkud hůře orientuje. Druhá část nabrala na tempu. Herecké výkony jsou dobré, kostýmy a scéna zajímavá, takže za mě: "Neurazilo, ale nenadchlo".

Velmi milé překvapení. Režii bych zde dal 99 % - takto nápaditá, originální a přitom vkusná adaptace staršího kousku se jen tak (tím chci naznačit, že aktuálně možná nikde jinde:-) nevidí. Propojení naší folklorní hudby, španělských rytmů a ryze popových písní skvěle ladí s nadčasově pojatým provedením příběhu. Mezi herci stojí za zvláštní zmínku standardně skvělá Taťjana Medvecká, Pavlína Štorková a rovněž Soňa Červená.

Vlastně..JO! Hezká scéna, emoce. Čitelný příběh, ovšem krásně zahraný. Vyzdvihl bych hudbu, odvahu.

Pro tuto inscenaci platí víc než kdykoli jindy "čeho je moc, toho je příliš". Nesnesitelně dlouhá hudební intermezza zcela potlačují stoupající napětí, vlastně zcela ničí dynamiku příběhu. Všímala jsem si reakce publika, méně poučený divák vůbec do přestávky netuší, co se vlastně na jevišti odehrává. A přeplácaná hudba čtyř žánrů tu nejistotu podtrhuje. Scénická hudba P.Kalába ladí s příběhem, pak se ale, netuším proč, přidá moravský folklór a korunu tomu nasadí odkazy na historii pop music. Režie se asi domnívá, že obyčejný osudově přímočarý příběh bychom bez toho cirkusu nepochopili.