Dramatizace úspěšného románu norského autora, dialog dvou postav, sonda do zmechanizovaného manželství.

Černá komedie o mužích a ženách, která by mohla být dámskou odpovědí na ryze mužskou hru „Testosteron“. Velká rodinná oslava 80. narozenin babičky nabere jiný směr, než se původně předpokládalo. Pět žen z jedné rodiny kromě stejné krve pojí i osudová smůla na muže. Žádná z nich nezná svého otce a matky se na otce svých dcer snaží co nejrychleji zapomenout. Každé z žen i všem dohromady se během jednoho odpoledne definitivně pootočí ozubené kolo osudu a vše je nucen pozorovat mladý muž...

Černá komedie polského autora o tom, jak těžké je být člověkem, když je ten člověk muž. Měla to být svatební hostina, ale v sále nakonec vypukne divoká pánská jízda, při které se sedm (zcela odlišných i stejných) chlapů snaží dobrat podstaty žen i vlastní mužské přirozenosti...

Komedie o konci světa od jednoho z nejhranějších současných ruských autorů. Murlin Munro žije ve městě uprostřed Ruska, které nenajdete, tak jako jeho obyvatelé nenajdou cestu z něj. Chce uniknout, stejně jako kdysi její slavná jmenovkyně Marilyn Monroe. Touží se zachránit, najít lásku a světlo ve tmě. Není sice blonďatá ani prsatá, ale zato si s Bohem...

Málo uváděná klasická Shakespearova hra, která je však i po staletích aktuální. Vnější lidský čin je nedokonalým instrumentem k nápravě společnosti, všichni viníci na konci dochází k poznání, že vraždou Caesara zabili sama sebe. V moderní inscenační úpravě se na jevišti postava Caesara neobjeví, ve středu netradiční interpretace stojí postava Marca Bruta, který zabíjí v zájmu zachování demokracie ve státě, ale zároveň tím přestává být demokratem.

Rodinná tragédie o dávno naplněné věštbě a o zlu, které napáchala snaha se jí vyhnout. Vládce Oidipús se před zraky zmírající veřejnosti urputně dere vstříc pravdě.

První jevištní uvedení středověkého příběhu s obecně symbolickým významem, který je známý především z legendárního filmového zpracování Františka Vláčila. Tragický příběh o střetnutí náboženského fanatismu s touhou po svobodném a šťastném životě odehrávající se v krajině včel a německých rytířů.

Osobitá komorní interpretace proslulé tragédie. „Bytí je pro mě pouhá povinnost, po smrti toužím, života mám dost. Mě nezajímá, co bude tam, o to já se vůbec nestarám.“

Symbolický obraz cesty člověka ke svobodě v příběhu rytce kamejí Pernatha, který zešílel láskou. Při hledání své ztracené paměti se dostává do víru tajuplných událostí, které ho dovedou k Poznání. Součástí inscenace je živá hudba skupiny Činna, inspirovaná židovskými šansony.