I další setkání M. Langa s N. Koljadou se vydařilo. Podobně jako v budějické verzi hry Slepice dokázal vystihnout atmosféru ruského provinčního města a osudy jeho obyvatel, kteří by se rádi vymanili z marnosti svých životů, ale nemají k tomu dostatek síly a odvahy. K výtečnému a energií nabitému výkonu I. Wojtylové není moc co dodat. Pomaleji chápající Olgu pak ztvárnila velmi věrohodně L. Ouhrabková. J. Hofman se solidně vyrovnal s nejkomplikovanější figurou textu, jen J. Racek se spokojil pouze s jednoduchou chlapácky tvrdou prezentací Michaila.