Premiéry

Divadelní hra populárního písničkáře (a filmaře) Xindla X (vlastním jménem Ondřej Ládek) se zabývá tématem, že lidi nejsou laboratorní bílé myši – nelze na nich beztrestně konat pokusy, nelze je považovat za halucinaci a cestu v bludišti rozhodně nenajdou tak snadno. Lehce mrazivou grotesku o podivné čtyřhře, která si pohrává s realitou i žánry, ve Studiu Švandova divadla režijně připravil taktéž filmař Jakub Sommer. Zápletka hry začíná takto: Honza se jednoho rána probudí vedle Vandy, která byť mu vůbec není povědomá, se nějak podezřele snadno orientuje v jeho bytě i životě. Vše nasvědčuje tomu, že je už pět let jeho zákonitou manželkou. Ale Honza ji vůbec nezná a ještě včera by s naprostou jistotou tvrdil, že jeho manželkou je Alice. Naštěstí je nablízku Max – kamarád a hlavně psycholog, který vše hravě vysvětlí. Teď už jen stačí zlikvidovat utkvělou představu ideální ženy a spokojený manželský život může pokračovat... Hrají Viktor Limr, Eva Leimbergerová, Tomáš Pavelka a Barbora Vyskočilová.
premiéra: 29.6.2010 | foto: Hubert Hesoun

"Hejno vran se vzneslo nad lesem. Piano dohrálo. Udělal jsem to." Jak velkou odměnu zaslouží hrdina? Má Macbeth zabít krále? Kdo zabije jeho? Dá se na cestu Birnamský les? Smyje voda potoky krve? Hra o těch, kteří se v osudové vteřině rozhodli špatně. Klasika, jakou jste ještě neviděli. V osobité a přísně stylizované režii Jana Milukáška. Překvapivý výklad textu, který často rozrušuje jeho tradiční chápání a téměř vždy boří zažité konvence a nefunkční klišé, opírá Jan Mikulášek o výraznou scénografii Marka Cpina, svého stálého spolupracovníka. V hlavních rolích uvidíte Jana Vondráčka (Macbeth) a Kláru Sedláčkovou-Oltovou (Lady Macbeth). Dále hrají Tomáš Turek, Miroslav Hanuš, Martin Matejka, Marie Turková, Gabriela Mikulková, Magdalena Zimová, Jiří Wohanka, Miloslav König, Čeněk Koliáš a Martin Veliký. Pro inscenaci je použit překlad Jiřího Joska.
premiéra: 25.6.2010 | foto: Martin Špelda

Letošní METROpolitní léto hereckých osobností zahájí premiéra původní české hry z pera novinářky Michaely Gübelové. Premiéra příběhu neobyčejného života jedné obyčejné Terezy se uskuteční na scéně Divadla Palace. Druhý břeh je tragikomedie o touhách naplněných i nenaplněných, o svobodě, pravdě, lásce i smrti. Zlom režimu přináší mnohá dobrodružství. Žena účtuje sama se sebou. Musela během svého života učinit řadu osudových rozhodnutí. Bohatý zážitek citů a rozumu. Slzy i smích. Jak je (ne)snadné se rozhodnout!? V režii Ladislava Smočka hrají Eva Holubová, Zuzana Bydžovská, Tereza Gübelová a Vladimír Javorský.
premiéra: 24.6.2010 | foto: archiv Studia Dva

Hlavní novinkou festivalu Letní shakespearovské slavnosti je málo uváděná hra Jindřich IV. Ve strhujícím příběhu přátelství a politiky se hraje o moc a její chuť, o ambice a jejich naplnění i o kariéru a její cesty. V příběhu se prolínají dva světy – jeden, v němž vztahy jsou kalkulem, a druhý, v němž vládne veselé a rozmarné podsvětí. Původně dvoudílnou hru režisérka Lucie Bělohradská razantně upravila a podtrhla v ní aktuální politický rozměr. Dva hlavní hrdinové – princ Jindra a Falstaff – se tak potkávají na jevišti světa, na kterém vystupují i ctižádostiví muži politiky, jejichž vypočítavá přátelství a touha po majetku a moci rozvíjejí dramatický příběh. V roli prince uvidíme Jana Dolanského, krále ztvární Ladislav Mrkvička, rytíře Falstaffa bude hrát Norbert Lichý. V dalších úlohách uvidíme Zdeňku Žádníkovou, Martina Písaříka, Martina Preisse, Moniku Zoubkovou nebo Vendulu Křížovou, Evu Salzmannovou nebo Zuzanu Slavíkovou, Jana Konečného, Jana Teplého nebo Radka Valentu, Martina Myšičku, Jaromíra Medunu, Tomáše Petříka, Miloše Kopečného, Jiřího Štrébla, Jiřího Klema, Jiřího Racka, Roberta Jaškówa, Jiřího Hánu a další. Hra bude uváděna v překladu Martina Hilského. Inscenace bude uváděna v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu.
premiéra: 24.6.2010 | foto: Viktor Kronbauer

Poslední premiérou sezony v libereckém Šaldově divadle je klasická situační komedie o nepolepšitelném lháři. Francouzského dramatika Georgese Feydeaua není třeba dlouze představovat – jeho bláznivé, vzrušující komedie z prostředí pařížské lepší společnosti baví publikum už přes sto let. Dámský krejčí je jednou z nejslavnějších. Její hlavní hrdina, ženatý pařížský lékař, se vrací z plesu v Opeře, kde měl mít schůzku s jednou svou pacientku. Jenže ne všechno vychází jak by si přál, naopak: zdá se jako by se proti němu spikl celý svět. Manželka a její matka, žárlivý manžel a neúnavný domácí jsou jednotlivé složky, ze kterých vzniká výbušná směs této frašky. Malá zařízená garsonka v nedalekém činžovním domě, kde donedávna bydlela švadlena, se jeví jako ideální místo pro schůzku. Ale vyražený zámek dveří není dobrou ochranou před uragánem, který se blíží. Jedna lež plodí další a záhy vzniká typický feydeauovský kolotoč záměn a vyhrocených situací, na jehož konci už nikdo neví, kdo je kdo.Feydeau ve svém psaní vycházel z dobového vaudevillu, ale zároveň ho vysoko překonal. Své hry píše vlastně jako morality – ukazuje nám, kam až může vést lež, nevěra a faleš. Své hrdiny staví do nesnesitelných situací, které dohání až na kraj pravděpodobnosti. Trochu to připomíná nějaký psychologický experiment – ale žádný strach, nejde o žádnou suchopárnou vědu. Naopak – Feydeauovy hry nabízejí královskou zábavu. V režii Jany Kališové hrají Tomáš Impseil, Markéta Coufalová, Markéta Tallerová, Martin Polách, Tomáš Dianiška, Eva Lecchiová a Martin Stránský.
premiéra: 18.6.2010 | foto: archiv Divadla F.X.Šaldy

Emil Hácha je bezesporu rozporuplnou postavou našich dějin, mnohými považován za zrádce národa. Milada Součková se ve svém Historickém monologu snaží vysvětlit jeho postoje, názory, ale i osudy na pozadí historické situace, v níž se nacházel. Zpovědi prezidenta Háchy mlčky naslouchá prezident Masaryk, nezpochybnitelná morální autorita, s jejímž odkazem je Hácha konfrontován. Inscenace v režii Jana Antonína Pitínského je posledním dílem projektu BOUDA ČESKÉ HISTORIE, který se věnuje zlomovým okamžikům českých dějin. V náročné monologické roli Emila Háchy účinkuje Eva Salzmannová, jako T.G.M. naslouchá dramatik, scénárista a novinář Karel Steigerwald.
premiéra: 15.6.2010 | foto: archiv Národního divadla

Prezident Osvoboditel na jevišti Ypsilonky! Masaryk známý i neznámý! Nové pohledy, nová odhalení, nové souvislosti! Češi a Němci. Češi a Židé. Židé a Němci. Masaryk a Amerika. Masaryk a ženy! Masaryk a svatý Václav. To vše v nejnovější inscenaci Jana Schmida, vytvořené v duchu originální ypsilonské poetiky, tentokrát ovšem i s pořádnou porcí židovské muziky navíc. V titulní roli Václav Helšus. Helšus jako herec, jako zpěvák, jako jezdec na koni. Dále uvidíte: Janu Synkovou, Pavla Nového, Jana Přeučila, Jiřího Štědroně, Petra Vacka, Jana Jiráně, Petra Vrška, Zuzanu Stavnou, Barboru Vyskočilovou, Romana Mrázika, Renatu Rychlou, Jakuba Slacha, Martina Bohadla, Daniela Švába, Martina Janouše a Braňa Holička. Inscenace navazuje na linii slavných "encyklopedických" her Ypsilonky, zároveň i těch, které metodou koláže či kolektivní improvizace nahlížejí na velkou historickou osobnost, a dále přemýšlí nad českou otázkou...
premiéra: 11.6.2010 | foto: Pavel Vácha

Městečko Dogville ve Skalistých horách, třicátá léta, období hospodářské krize. Obyvatelé Dogville žijí zcela izolovaně daleko od civilizace, končí tu silnice, bývaly tu stříbrné doly, kde se dnes už netěží. Zdejší dobří lidé své město ale neopustili, žijí v uzavřené, hierarchizované komunitě a dodržují zaběhané rituály. Jednoho dne se v Dogville objeví krásná mladá žena Grace, která tu hledá úkryt na útěku před gangstery. Ujme se jí mladík Tom, místní intelektuál a samozvaný mluvčí města. Díky jeho přímluvě vezmou obyvatelé Dogville dívku mezi sebe. Grace jim na oplátku nabízí výpomoc. Zprvu o její služby není zájem, časem se ale bez ní v Dogville nikdo nedokáže obejít. Tak jak narůstá na intenzitě vztah mezi Grace a Tomem, rostou i Graceiny pracovní povinnosti. Ve chvíli, kdy gangsteři nabídnou za vydání Grace odměnu, stane se z dívky výhodný obchodní artikl. Každý v Dogville teď stojí před pokušením dívku vydat jejím pronásledovatelům... Lars von Trier, tvůrce snímků Prolomit vlny nebo Tanec v temnotách, natočil Dogville v roce 2003. Režisérovi se naprosto nečekaným způsobem podařilo spojit filmovou a divadelní poetiku. Vznikl tak provokativní a hojně diskutovaný film, který se v témže roce stal jednou z největších událostí Filmového festivalu v Cannes. Dramatizace kultovního filmu na sebe nenechala dlouho čekat. Národní divadlo uvede Dogville v české premiéře. Roli Grace ztvární Lucie Žáčková. Dále hrají Jan Hájek, František Němec, Oldřich Vlček, Jan Novotný, Alois Švehlík, Taťjana Medvecká, Kateřina Burianová, Jana Preissová, Johanna Tesařová, Václav Neužil, Magdalena Ptáčková, Jan Petrmichl, Sabina Králová, Rudolf Stärz, Zuzana Šavrdová, Jan Hartl, Miluše Šplechtová a Marika Skopalová. Režisérem inscenace je Miroslav Krobot.
premiéra: 10.6.2010 | foto: Viktor Kronbauer

Vítejte na originální loutkové show o smíchu a strachu, vášni i zradě umělce a roli umění v době Třetí říše. Uvidíte příběh o unikátním talentu, o mistru krasobruslení, který svoje umění povýšil na úroveň fascinující podívané a dotkl se hvězd. Přijďte a uvidíte, jak jednoduché je zapomenout na vlastní původ a zločiny páchané na Vašich blízkých, když zní potlesk, smích a slova uznání vašemu sluchu příliš libě. Ukážeme Vám jak vysoko člověk může vystoupat a jak hluboko propadnout. Představení, jehož podtitul zní "Kdo míří moc vysoko, spadne na prdel" je prvním dramatickým zpracováním textu srbského spisovatele Borislava Pekiće u nás. Téma příběhu Ikara Gubelkijana klade zásadní otázky o možnosti existence umění v době totalitního režimu. Existuje důvod, kvůli kterému může umělec zpronevěřit svoje dovednosti a um? Měl by ho za to stihnout nějaký trest? V čem tkví síla umění v období režimů potlačujících svobodu? Inscenace bude uvedena na malé scéně divadla Alfred ve dvoře s kapacitou pouhých 24 diváků.
premiéra: 9.6.2010 | foto: archiv divadla Alfred ve dvoře

Nová verze příběhu, jehož různá zpracování patří k vůbec nejčtenějším knihám u nás! Zápas dobra a zla inspirovaný skutečnou zkušeností bezpráví i odvěkou lidskou touhou po lásce a nesmrtelnosti. Trochu horor, thriller, milostný příběh i soudní drama. Tím vším je legenda o jedné z nejstrašlivějších hradních paní - Alžbětě Báthory. Skutečný příběh sériové vražedkyně, která měla na svědomí mučení a smrt více než šesti set mladých děvčat, se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů. Je těžké hledat po staletích pravdu nebo dokonce nahlížet do duše člověka, jehož opravdové skutky překryla spousta mýtů a legend. Přesto se o to v případě Alžběty Báthory historici stále znovu pokoušejí. A nejen oni. Postava Čachtické paní inspirovala mnoho spisovatelů, dramatiků, režisérů či choreografů. Co bylo důvodem k tolika bestiálním činům uherské hraběnky? Touha po nesmrtelnosti, po věčném mládí? Proto se koupala v krvi mladých panen? Nebo to byla jenom svévole, radost z mučení a sadismus? Odpovědi na tyto otázky si kladou inscenátoři, aby spolu s diváky našli nejpravděpodobnější důvody tohoto bizarního historického příběhu. Ten nás zavede na Čachtický hrad Alžběty Báthory a do pomyslné soudní síně, kde hraběnčiny skutky soudí palatin hrabě Thurzo, královský diplomat Nyáry a kněz Ponicenus. Zároveň prožijeme silný milostný příběh domnělé Alžbětiny nemanželské dcery Eržiky, která se zamilovala do zbojnického kapitána, a příběh mladého zběha Kaliny, který riskuje život, aby zachránil svou sestru Magdu ze spárů krvelačné Báthoryčky. Tři příběhy, tři soudci, šest set obětí a mnoho historických postav – to vše přinese neopakovatelný večer na Kunětické hoře. Text i inscenace vznikala přímo pro exteriér hradu Kunětická hora. Hraběnku Alžbětu Báthory ztvární Kristina Jelínková. Dále v režii Petra Novotného hrají Jiří Kalužný, Václav Dušek, Petr Dohnal, Barbora Obozněnko nebo Markéta Stehlíková, Zdena Bittlová, Jan Musil, Lída Vlášková, Ludmila Mecerodová, Jindra Janoušková, Josef Pejchal, Josef Vrána, Miloslav Tichý, Jan Hyhlík, Romana Chvalová, Petra Tenorová, Eliška Dohnalová, Pavel Novotný, Alexandr Postler a Radek Žák.
premiéra: 5.6.2010 | foto: Michal Klíma

Poslední premiérou před rozsáhlou rekonstrukcí budovy kladenského divadla bude klasická trpká komedie A. P. Čechova Racek. Konstantin Treplev, mladý ambiciózní dramatik, se snaží upoutat pozornost své matky, herečky Iriny Arkadinové, a získat lásku dívky ze sousedství Niny Zarečné. Domácí představení jeho hry, v němž vystupuje právě Nina, sklidí neúspěch. A naivní dívka propadne kouzlu Borise Trigorina, úspěšného spisovatele, přítele Arkadinové. Jenomže Konstantin není jediný, jemuž nakonec zůstane zlomené srdce. Skoro všechny postavy jsou tu nějak... zamilované. Ale ti, které milují, nemilují je! V režii mladého oceňovaného režiséra Daniela Špinara uvidíte Danu Markovou, Štěpána Benoniho, Alenu Štréblovou, Tomáše Petříka, Zdeňka Velena, Jana Potměšila, Evu Nádaždyovou, Zuzanu Mixovou, Zdeňka Dolanského a Petra Pěknice.
premiéra: 5.6.2010 | foto: archiv Městského divadla Kladno

Muž putující za poznáním, dobrodružstvím a objevováním je jedním ze základních archetypů naší západní kultury. Od starověkých legend o Odysseovi, Eneovi, Jásonovi a Argonautech, přes rytíře kulatého stolu, hledající Svatý Grál, k Marcu Polovi, Kolumbovi, putovali muži do neznáma, přitahováni cestou končící v nedohlednu, mořem, objevováním nového, uskutečňováním snů. Všechny ty opěvované mužské cesty jsou známy a zapsány na věčnou slávu poutníků i pro paměť budoucích generací. Ale co ženy? Ani zmínka. Ano, ženy jsou ty, co čekají. Možná cestují, jen jiným způsobem. Vnitřně, ve svých snech a představách. Ženy sní o cestách a vzdálených místech. Uskutečňují neviditelnou cestu v sobě samých. Jejich putování má skryté cestičky plné barev a fantazie, jež jsou možná živější než realita sama. Finis Terrae je pohybové, loutkové a výtvarné pouliční představení, montáž historických textů, fyzického herectví, živé hudby, rytmu a výtvarné poezie. Po premiéře v Norinberku v dubnu 2009 se inscenace vydala na cestu po Evropě, během které doputovala - stejně jako mírová mise českých pánů v 15. století, až na mys Finisterre ve Španělsku. Na začátku roku 2010 se členové Divadla Continuo rozhodli vrátit se k projektu a pokračovat v divadelní práci na inscenaci. Nová verze, rozšířená a obohacená o nové pohledy, ideje a materiály bude obecenstvu představena na Švestkovém Dvoře v Malovicích, sídle Divadla Continuo, po té se s ní budete moci setkat na různých letních přehlídkách.
premiéra: 5.6.2010 | foto: Petr Moravec

Zapálení a vyhořelí... Komorní drama jednoho z nejhranějších německých dramatiků otevírá některé dosud tabuizované city a pocity dospívajících. Otevřenost, s níž se Mayenburg dívá na téma rodiny, vztahů rodičů a dětí, sourozenců, dětí k dospělosti a světu vůbec, je až krutá, ale také velice dojemná a emocionálně bohatá. V šokujícím příběhu najdeme i nejeden ozvuk prastarých dramat. V pozoruhodné moderní tragédii uvidíte Jakuba Albrechta, Karolínu Baranovou, Štěpánku Prýmkovou a Ladislava Duška, jako host vystoupí herec pražského Divadla Komedie Jiří Černý. Režii má Martin Tichý (který hru již jednou inscenoval, a to v Divadle NABLÍZKO).
premiéra: 4.6.2010 | foto: archiv Divadla F.X.Šaldy

Divadlo Na zábradlí připravilo neobvyklý projekt - inscenaci, která bude hrána v angličtině s českými titulky. Autorkou hry je Dorota Maslowska, jedna z nejznámějších a nejpřekládanějších autorek nejmladší polské spisovatelské generace. Ve své hře popisuje drogový trip Džiny a Parchy. V kostýmu Rumunů vyrážejí rovnou z večírku na autostop Polskem. Potkávají bizarní postavy postkomunistického státu, terorizují řidiče, odhalují předsudky a frustrace svojí země a také se docela dobře baví. Chovají se jako kdyby život trval jen tuhle jedinou noc. Mohou být kýmkoli, mohou dělat cokoli. S postupující střízlivostí se ale začíná vracet realita. Vystřízlivění přijde... Dzina má od včerejška ve školce dítě, Parcha musí být v osm ráno na natáčení seriálu, navzájem se vlastně neznají a vůbec už nechtějí být na tomhle tripu spolu. Jenže nemají peníze, telefon a jsou ztraceni kdesi uprostřed Polska. Jejich převlečení za Rumuny, které jim ještě před pár hodinami dávalo svobodu a možnost výborně se bavit, jim je teď na obtíž. Potkávají totiž samé xenofoby, maloměšťáky, alkoholiky a paranoiky. Hrají Jiří Mádl, Teresa Branna, Peter Hosking, Jiří Ornest, Marta Vítů, Nicole Grisco, Bruce Davidson, Anna Vítková. Režisérem je David Peimer.
premiéra: 3.6.2010 | foto: Martin Špelda

Poslední premiérou divadla Minor v této sezoně bude původní muzikál pro celou rodinu Hračky. Autorem scénáře a režisérem je několika Radoky ověnčený tvůrce David Drábek, jehož svéráznou poetiku znají i minorští diváci (Sněhurka – nová generace, Planeta opic ad.). Hudby se i pro tentokrát ujal „dvorní skladatel Minoru“ Jan Matásek. V dětském pokoji přistane mimozemšťan, následovník slavného E. T. mimozemšťana, a jeho přítomnost způsobí řadu bizarních situací, z nichž některé se vyvinou až do téměř mrazivých rozměrů. David Drábek nahlíží situaci současné české rodiny z pohledu dítěte, které, ač má svůj dětský pokoj plný hraček, přesto nejvíce touží po tom, aby byla celá rodina spolu. Mimozemská návštěva přiměje děti změnit názor na své hračky a jejich rodiče zase k zamyšlení nad svými prioritami. Muzikál Hračky je výpravná inscenace s velkým obsazením, ve kterém mimo jiné pěvecky exceluje patnáctiletá zpěvačka Karina Isaeva, výherkyně řady pěveckých soutěží. Ústřední dětskou čtveřici hrají Ivana Huspeková, Stela Lekešová, Gustav Hašek a Petr Stach, jako mimozemšťan se představí Pavol Smolárik. Výrazný podíl na celkové poetice má také dvojice choreografů Marta Trpišovská a Michael Vodenka, kteří různorodou skupinu dětí, mimozemšťanů, hraček a dospělých originálně roztančili. Jednotlivé postavy jsou výrazně výtvarně stylizované, zvláště skupina dospělých se vymyká svou výškou. Dětské optice je přizpůsoben také dětský pokoj, ve kterém se muzikál odehrává.
premiéra: 30.5.2010 | foto: archiv Divadla Minor

Norský spisovatel Jostein Gaarder, mimo jiné autor světoznámého románu Sofiin svět, patří k nejvýraznějším osobnostem současné evropské literatury. Středem jeho zájmu jsou otázky mezilidských vztahů, citových pout v rodině, smyslu lidské existence na světě a celou jeho tvorbou se jako červená nit táhne obdiv k zázraku života. Hlavními hrdiny románu Dívka s pomeranči jsou patnáctiletý Georg a jeho zesnulý otec, který v dopise psaném do budoucnosti vypráví synovi o „tajemné pomerančové víle“ a zároveň mu klade otázky dotýkající se podstaty bytí. Tato inscenace je prvním jevištním zpracováním tohoto literárního díla v českém profesionálním divadle a je stejně jako románová předloha určena větším dětem i dospělým. Napínavý příběh lásky a touhy sahající až ke hvězdám zdramatizoval a režijně připravil Václav Klemens. Inscenace je určena starším dětem a studentům SŠ. Bude se hrát i jako večerní představení pro dospělé publikum.
premiéra: 28.5.2010 | foto: Roman Polášek

Složitý vztah dvou osamělců řeší nová inscenace Becket aneb Čest Boží, kterou uvede MdB na své Činoherní scéna. Proslulé Anouilhovo drama o přátelství a nenávisti je ozdobou světových jevišť už dobré půlstoletí a jaksi ne a ne zestárnout. Snad proto, že hra je prostě moudrá. Drama s námětem z anglické historie (12. století) využívá techniky "divadla na divadle" k evokaci vzrušujícího příběhu o přátelství a posléze rivalitě mezi králem Jindřichem II. Platagenetem a jeho kumpánem, anglosaským feudálem Thomasem Becketem. Ten jako noblesní kolaborant virtuózně "tančí mezi vejci", jen aby si zachoval své výsady: je mladý, lehkomyslný, chce žít a užívat si. Až do chvíle, kdy ho král přinutí přijmout úřad arcibiskupa canterburského, hlavy církve v Anglii: "Byl jsem člověk beze cti, a najednou jsem čest zase našel, křehkou a zranitelnou jako dítě, čest Boží. A ta se stala i mou ctí." Přeloženo do obyčejných slov: Becket nachází ztracenou důstojnost a poctivost k sobě samému. Pro tuto čest Becket obětuje pohodlí, majetek, přátelství krále a vposled i život. V dramatu, které se vyznačuje Anouilhovou elegantní schopností pojednat politikum vzrušivě a s nadsázkou, suchým humorem a brilantní konverzační vybroušeností oscilující mezi vtipem a filosofickou meditací, mezi tragikou a komikou, ožívají témata vzpoury individua proti zavedenému řádu, samoty jedince uprostřed druhých, vztahu lidského soukromí a světa... Roli Tomáše Becketa ztvární Petr Gazdík, postavu Krále hraje Petr Štěpán, Gwendolinu Hana Holišová. Dále hrají Miroslava Kolářová, Jana Musilová, Pavel Kunert, Ján Jackuliak, Josef Jurásek, Jakub Przebinda, Rastislav Gajdoš, Stanislav Slovák, Viktor Skála, Ladislav Kolář, Jan Mazák, Jaroslav Záděra, Eva Ventrubová, Vojtěch Blahuta, Michal Isteník a Jaroslav Matějka. Inscenaci režíruje Janez Starina (významný slovinský herec a režisér).
premiéra: 22.5.2010 | foto: Jef Kratochvil

Psí opera o člověku, který nikdy nebyl „in“. Málokterý spisovatel uměl psát o lidech tak směšných, až byli k pláči, a tak politováníhodných, až byli k popukání. V Gogolových Petrohradských povídkách defilují postavy mimořádně ostrých kontur, a to přesto, že jde o lidi obyčejné, až směšně malé. Ke Gogolovi se dodnes mnozí spisovatelé hlásí. Ve své schopnosti spojovat protiklady, až mikroskopicky sledovat realitu a přitom si z ní vybírat především téměř symbolické a zveličené detaily, v tom všem zůstává moderní a inspirativní. Pardubická inscenace je dramatizací jeho povídky Bláznovy zápisky. Téma člověka, který chce zoufale patřit do společnosti, která ho přezírá, který si myslí na víc, než na co má, je dnes stejně živé, ne-li ještě živější, než za autorova života. Kariéra a postavení znamená nejen úspěch u žen, ale v dnešní společnosti je takřka součástí mravního kodexu, který je třeba splnit. Naše společnost až despoticky vyžaduje úspěch, k neúspěšným je nemilosrdná. O tom všem uměl Gogol psát s obrovskou fantazií a především s ostrým vtipem. O totéž usiluje i naše inscenace, ve které nebudou chybět písničky, humor a v níž se inscenační tým pokusí využít přednosti variabilního studiového prostoru Jevištní zkušebny. Hrají Martin Mejzlík, Zdeněk Rumpík, Dagmar Novotná a Martina Sikorová nebo Barbora Dipoldová nebo Petra Kocmanová.
premiéra: 22.5.2010 | foto: Michal Klíma

Divadlo AQUALUNG pro letní sezonu na divadelní lodi Tajemství připravilo další inscenaci, která je inspirovaná zašlými časy, na něž je nahlíženo svéráznou optikou souboru. Z Pytlákovy schovanky vznikla tak offbeatová opereta o tom, kterak počestná dívka z lesní samoty dobyla velkoměsto a srdce milionářovo. Vydáte se po stopách krásné a nevinné Elén, tohoto času na útěku, za novým životem, kariérou zpěvačky a také za René Skalským, mužem zcela fatálním. V hlavních rolích uvidíte Terezu Krippnerovou (zpěvačku skupiny The Spankers) a Lubora Šplíchala. Dále v režii Ondřeje Lážnovského hrají Viktor Dvořák, Petr Gelnar, Zuzana Dřízhalová nebo Perla Kotmelová a Martin Dusbaba.
premiéra: 20.5.2010 | foto: Ivan Prokop

Nositelka Nobelovy ceny píše provokativně a nelítostnou kritičností předčí i Ibsena. (Dvě jeho hry, na které Jelinek navazuje, jsou obsaženy v názvu.) Domýšlí především příběh Nory. Jak se sama autorka vyjádřila, pokládá ji za velmi negativní postavu. Nora se sice zbavila manželství, ale dál jako ta veveřička hopká pro potěšení mužů, aniž cokoli chápe z principů muži diktované civilizace. (Kdo efektivněji exploatuje, ten efektivněji konkuruje, mohl by znít její algoritmus.) Jelinek Noru posílá do třicátých let minulého století, do let krize, jejíž budoucností je válka. Jak by řekl Václav Bělohradský, jde o výstižnou metaforu nastalých časů zbožňovaného růstu Růstu. V titulní roli Nory se představí Kateřina Winterová. Dále hrají Igor Bareš, Vladislav Beneš, Jaromíra Mílová, Miloslav Mejzlík, Ondřej Pavelka, Petr Motloch, Zdena Hadrbolcová, Eva Vrbková, Kateřina Petrová, Alexej Pyško, Luboš P. Veselý, Hana Igonda Ševčíková. Hru kontroverzní rakouské autorky připravil režisér Michal Dočekal.
premiéra: 15.5.2010 | foto: Lucie Jansch

Komediální pohled dvou současných dramatiků na témata lásky a smrti. Dva muži, dva autoři, dvě poetiky, dvě hry. Odpouštění a opouštění. Muži a ženy. Tvrdě a měkce.
Karla - drama Martina Františáka. Hra po noční směně. Groteska z benzinové pumpy hořká jak ranní kafe. Westernová zpráva o kraji na konci světa. Proč se zavírá přilehlá sklárna? Co má za lubem ministr Drápela? Co bude se všemi brusičkami a foukačkami? Kam se poděli jejich muži? Proč mizí Draha do noci? Kam Reichman odváží malou Karličku? Kolik stojí deci Fügnerovky? Co se děje na hřbitově? Jaké je stát tváří v tvář dávné vině? Příběh o tvrdém životě tvrdých žen. A venku na mrazu obchází bílý rys...
Andrea - Variace na rozhlasovou hru Vykřičené domy od Davida Drábka. Poetická komedie o dvou, kteří se nakonec našli. Snové balábile s bývalou televizní hvězdou, pánem na úklid a ožívajícími předměty. Andrea byla celkem slavná rosnička. Měla fakt vymakaný kozy a nohy. Tak nazpívala cédečko. Stala se skokankou. Roku. Teď je ale všechno nějak jinak a Andrea potřebuje pomoc… Jiří je dobrák. Má rád prší. A taky Zagorku. Jiří shání práci. Asi jsou mu souzený rozlámaný ženský...
V režii Jana Friče hrají Tereza Vilišová, Dušan Urban, Zdena Przebindová, Kateřina Krejčí, Markéta Haroková, Lukáš Melník, Jan Vápeník, Marcela Čapková a Jan Vlas.
premiéra: 14.5.2010 | foto: Tomáš Ruta

Za dlouhým názevem nové inscenace Městského divadla Kladno (VŠECHNO, CO OPRAVDU POTŘEBUJU ZNÁT, JSEM SE NAUČIL V MATEŘSKÉ ŠKOLCE) se skrývá autorský muzikál na motivy nejslavnějších knih oblíbeného spisovatele Roberta Fulghuma, tedy vychází z neobyčejného přemýšlení o obyčejných věcech. Šest herců, sedm neuvěřitelných příběhů, osm originálních písňových hitů a nečekaná odhalení jako bonus! Dojemná i zábavná muzikálová inscenace je volně koncipovanou mozaikou nejen titulní, ale i dalších knih oblíbeného amerického prozaika Roberta Fulghuma („Už hořela, když jsem si do ní lehal“, „Ach jo“ a „Možná, možná ne“) a vlastních (dosud nezveřejněných!) zážitků tvůrců i šestice obsazených herců. Má v sobě nadhled, humor, vlídnost, ale i ironii a bizarnost. Fulghum totiž píše – a MDK hraje – o tom, co míjíme každý den, aniž bychom se zastavili. O tom, co se týká všech společně, avšak každého zvlášť. O tom, co toužíme sdílet, ale co dusíme někde uvnitř a skrýváme jako mastný flek na košili. O životě i o maličkostech, které ten život tvoří... V inscenaci hrají hrají: Svatava Milková, Lenka Zbranková, Jana Jiskrová, Jaroslav Slánský, Lukáš Homola a Jan Krafka. Režírují Andrzej Celiński a Tomáš Svoboda.
premiéra: 8.5.2010 | foto: Jan Kačír

Lulu - femme fatale nebo oběť? Poslední premiérou tzv. Německé sezóny v Divadle Komedie je inscenace jednoho z nejvýznamnějších dramatických textů začátku 20. století. Drama Lulu v době svého vzniku bylo přijato velmi kontroverzně a cenzurou bývalo často zakazováno. V současnosti se naopak řadí mezi klasická dramata německého expresionismu. Hlavní hrdinka Lulu se časem dokonce stala prototypem osudové ženy tzv. femme fatale. Text ve výrazné scénické úpravě Davida Jařaba otevírá možnost vnímat sto let starou hru opět velmi živě, aktuálně a ve vnitřním smyslu může opět i pohoršovat. Pouze však naše svědomí, protože společnost urazila za tu dobu v „otevřenosti“ značnou cestu. Podstata však zůstává stejná. V hlavní roli Lulu se představí Tereza Voříšková. V dalších rolích se objeví Martin Finger, Jiří Černý, Martin Pechlát, Stanislav Majer, Jiří Štrébl a Dan Dittrich.
premiéra: 6.5.2010 | foto: Kamila Polívková

Divadlo Na Fidlovačce uvádí komediální hru na biblické téma o stvoření světa. Slavný americký dramatik (svého času manžel Marilyn Monroe) v ní duchaplně líčí (či vlastně po svém komentuje) největší příběh všech dob. První lidská rodina se ocitá v tenatech Lucifera a my jsme na pochybách, zda to s nimi myslí dobře Bůh či Ďábel. V roli Boha se můžete těšit na Tomáše Töpfera, Adama ztvární Petr Rychlý, v roli první ženy se představí Andrea Černá, jako Lucifer Otakar Brousek ml.. Dále v inscenaci vystoupí Zdeněk Palusga (Rafael), Lukáš Pečenka (Azrael), Matěj Kužel (Chamuel). Postavy Kaina se zhostí Marek Holý a jeho bratra Abela ztvární Denny Ratajský. Inscenaci režijně připravil Juraj Deák.
premiéra: 6.5.2010 | foto: Roman Pavlíček

Tohle je sólová symfonie těsně před smrtí, symfonie o životě! Přichází šťastná hodina – happy hour. Dívejte se na mě! HaDivadlo uvádí v režii kmenového režiséra Činoherního studia v Ústí nad Labem Filipa Nuckollse poslední hru kontroverzní britské dramatičky Sarah Kane Psychóza ve 4. 48. Její první hra Blasted, uvedená v proslulém Royal Court Theatre v lednu 1995, de facto odstartovala novou vlnu britské dramatiky 90.let. Hra je dramatickou básní, v níž se autorka pokouší zachytit vlastní rozpadající se osobnost na cestě k sebevraždě. Bohužel sebevraždu po napsání této hry opravdu spáchá, jedná se tudíž o poslední hru autorky mohutného básnického talentu a tragicky předurčeného osudu. Dialogy beznadějně se míjejících postav lékařů a pacientky, zoufalé elegie, zaříkávání i vzývání smrti jako jediného lékaře, to vše podávané hravou a osobitou formou dekadentního kabaretu. Inscenace pro tři herečky Simonu Pekovou, Petru Bučkovou a Sáru Venclovskou.
premiéra: 5.5.2010 | foto: archiv HaDivadla