Rady a doporučení

Jak na vstupenky? | Vstupenky online? |  Může nemile překvapit! | Neberte zadní místa! | Předplatné? |  
Kde nekupovat! | Poplatky za šatnu? | Občerstvení? | Programy k inscenacím? | Muzikály? 
Etiketa?

Jak na vstupenky?

Když se chce, dají se sehnat lístky kamkoliv a na cokoliv, a to včetně „potížistických“ divadel, která například náborují vstupenky firmám či zájezdům, nebo zaznamenávají velký zájem o některé tituly ze strany diváků. Základním předpokladem je vyvinout trochu úsilí, sledovat situaci (třeba na internetu) a ohlídat si datum předprodeje. Jejich termíny jsou stanovovány každým divadlem různě. (V poslední době je navíc patrné posouvání do stále většího předstihu.) Rozhodně se neponižujte stáním ve vlekoucích se frontách!

Pro zajištění vstupenek na žádané tituly využívejte spíše méně exponované měsíce, kdy je větší pravděpodobnost, že i po odeznění první vlny zájmu pěkné lístky ještě budou.

Je lepší si vybírat v ten měsíc vícekrát hraná představení, zvolit metodu „pod svícnem bývá největší tma“ však někdy také nebývá od věci. V některých divadlech je dobrým fíglem pro získání vstupenek pokus zeptat se tři až jeden den před, nebo dokonce v den představení, neboť se uvolňují nevyzvednuté rezervace.

U všech divadel, tedy i těch, kde nebývají se sehnáním vstupenek vůbec žádné problémy, doporučujeme pořídit si vstupenky vždy se začátkem předprodeje.

Ačkoli pokladní hodiny mohou být uvedeny jinak, je logické, že ve vetšině divadel je pokladna otevřena ještě i před začátkem představení (obvykle 30-60 minut před začátkem produkce). V tento čas ale pokladny většinou nefungují jako předprodejové!

Vstupenky online?

Již u mnoha divadel lze využít „online“ objednávku přes internet, pohodlně a bez případné fronty. Jednoznačně ji doporučujeme! Mnohá divadla již nabízejí takový systém rezervací, který umožňuje náhled na volná místa. Není-li takový náhled k dispozici, většinou (ale ne vždy) pro včasné internetové objednávky divadla vyhrazují určitý počet kvalitních míst. Některé rezervační systémy vyžadují registraci.

Nepřehlédněte lhůtu („většinou uvedenou někde stranou a malým písmem“), do které je rezervace platná, tedy k vyzvednutí na pokladně, příp. jinak. Při nevyzvednutí do daného termínu se rezervace většinou automaticky ruší.

Mnoho divadel již nabízí komplexní systém eVstupenka, který umožnuje rezervaci, zaplacení kartou a vytisknutí vstupenky třeba doma. Není nic pohodlnějšího. Zakoupení eVstupenky obvykle vyžaduje bezpečnostní registraci do prodejního online systému.

Může nemile překvapit!

Termíny předprodejů na září - říjen, ev. leden nebo červen mohou být divadlem stanoveny jinak oproti standardním termínům.

Vychází-li termín předprodeje na dny, kdy pokladna není otevřena (většinou víkendy či svátky), bývá předprodej zahájen nejbližší následující pracovní den.

Pozor na to, že některá divadla v den předprodeje vyhlašují poměrně ostré limity počtu lístků na osobu a titul, většinou z důvodu velkého zájmu.

Ne vždy je celá kapacita sálu dávána do volného prodeje na pokladnu či pro online rezervace, část vstupenek je často vyčleněna pro hromadné objednávky, KMD, náborování (pro dovozové publikum), ticket-prodejce apod. S tímto omezením nutno počítat a nezlobit se na paní pokladní... Problém nastává, když prodej „na pokladnu“ nestačí poptávce - v některých divadlech je situace až poněkud trapná.

Pozor na nabídku klasických slevomatů, za vouchery obvykle nedostanete pěkná místa.

Zlevněné vstupenky pro studenty či seniory často nelze získat nákupem přes internet, ale pouze při zakoupení v pokladně divadla (proti předložení dokladu).

Neberte zadní místa!

Neostýchejte se odmítnout vstupenky do zadních řad nebo na vyšší balkony a galerie, nejsou-li k dispozici volná místa vpředu. Zejména pokud jste si ohlídali čas předprodeje. Není-li vaším zájmem trochu ušetřit, je dobré si uvědomit, že požitek z divadelního představení je úměrný kvalitě míst.

Předplatné?

Některá divadla nabízejí pevné předplatitelské řady, jiná zas volné (tzn. většinou kuponové) předplatné, kupony na slevu, divácké karty apod. Volné předplatné doporučujeme využít, je-li nabízena zásadní sleva a možnost volby, u pevných řad předplatného jen, jste-li si jisti, že opravdu chcete vidět všechny nabídnuté tituly. Jinak se předplatné většinou nevyplatí (koupíte i to, co skoro nechcete).

Pozor na záludnosti kumulované slevy či abyste stačili předplatné využít do konce jeho platnosti, věnujte pozornost výši manipulačního poplatku za diváckou kartu opravňující ke slevám atd.

Kde nekupovat!

Nekupujte vstupenky u ticket-prodejců (s přirážkou), je-li možnost zakoupit vstupenky v pokladně divadla (resp. na místě akce). Přirážka, kterou si někteří ticket-prodejci berou, činí cca 10 % navíc.

Poplatky za šatnu?

Drobné na šatnu si nemusíte povinně připravovat v radě "normálních" divadel. Pořád zůstává nemálo těch "méně normálních", kterým nestačí báze dobrovolnosti, ale požadují poměrně vysoký poplatek / kus.

Pozor na povinné desetikoruny / kus např. v Hudebním divadle Karlín, Divadle ABC, Divadle Rokoko, Divadle v Řeznické, Divadle Kalich, Divadle Palace, Divadel Broadway, Divadle Hybernia, La Fabrice, Divadle Viola, Paláci Akropolis, RockOpeře Praha nebo Divadle U Hasičů. Nemáte-li připraveny adektvátní "vyšší" drobné, obsluha se na vás může dívat hodně zle...

Občerstvení?

Pozor na ceny v divadelních barech Národního divadla, Hudebního divadla Karlín, Divadla Bez zábradlí, Divadla Na Jezerce, Divadla U Hasičů a u většiny muzikálových scén. Jsou dost otřesné.

Nemá-li divadelní bar vyvěšený ceník, obvykle pak při placení z překvapení nevyjdete...

Pozor na víno... v minulosti jsme zaznamenali řadu stížnosti na nekvalitní (zvětralé apod.) víno v barech některých divadel, s potěšení konstatujeme, že situace se změnila výrazně k lepšímu.

Programy k inscenacím?

Program k inscenaci je vizitka divadla a co divadlo, to jiný styl a jiná cena. Zatímco některá divadla nabízejí kvalitní, přesněji „praktické“ programy se spoustou informací o hře nebo fotografií, bohužel často narazíte i na „kus potištěného papíru“ nebo bezobsažný sešit, jehož třetinu zaujímá reklama. Není-li doporučení či nedoporučení výslovně uvedeno na infostránkách divadel, dejte na vlastní instinkt, jaký program si pořídit a kdy raději ušetřit. Od dvacetikoruny až po stovku.

Muzikály?

Svět muzikálu, to je až několikeré alternování rolí. Nepočítejte s tím, že za nemálo peněz uvidíte vždy ty „hvězdy“, na které se těšíte. Konkrétní obsazení na jednotlivé termíny sdělováno většinou není. Doporučujeme však zkusit sledovat alespoň oficiální či fan weby herců.


Z nabídky e-shopu Městského divadla Brno:

CD Pískání po větru   CD Johnny Blue   CD Očistec   CD Les Misérables   CD Mary Poppins


Etiketa?

…aneb je dobré si občas připomenout

Příchod do divadla

Do divadla přicházejte včas, pozdní příchody jsou neúctou k hercům, kteří se na konkrétní čas připravili na svůj výkon, a samozřejmě také k divákům, kteří přišli včas.

Nevypnutí mobilu ztrapní především jeho majitele, zazvonit ta věc přece může kdykoliv… Své mobilní telefony si vypněte nejlépe již u šatny, nebo při příchodu do divadla. Pokud se někdo domnívá, že vibrace nejsou slyšet, velmi se mýlí. Vypnout znamená vypnout. Technika ještě nepokročila tak daleko, aby eliminovala případnou vazbu frekvencí s technologiemi používanými v divadle, zejména těch k ozvučení. Pomněte na opětovné vypnutí telefonu v případě, že jste jej zapnuli o přestávce k vyřízení sms či hovoru. Kdo bez ostychu píše SMSky v setmělém hledišti, může si být jist tím, že jeho obličej je ozářen světlem podobně jako tváře herců na jevišti.

Oželte návštěvu divadla v případě silnějšího nachlazení či jiné nemoci. Když už vám nedojde skutečnost, že můžete nakazit ostatní, kašláním a smrkáním budete rušit zcela spolehlivě.

V průběhu představení

Nefotografujte a nepořizujte audio i video záznamy. Kromě toho, že je to zakázané, budete rušit všechny kolem nejen touto činností, ale i například zvukem závěrky, nebo pípnutím ostření. Majitelé „mejdlíček“ či foťáčků zabudovaných v mobilních telefonech zas často neuhlídají aktivaci blesku.

V průběhu představení nerušte spoludiváky i herce (herci mají velmi dobré uši) jakýmkoliv komentováním dění na jevišti či sdělováním dojmů, to si nechte na přestávku. Vrcholem trapnosti (a ukázkou kulturního rozhledu) je spustit okázalou radost z toho, když se na jevišti objeví herec, kterého znáte z nějakého nekonečného seriálu. Dohady „je to on / není to on“, tomu akorát nasadíte korunu.

Za hlasitý smích nebo jiné slyšitelné projevy nadšení se rozhodně nestřílí (naopak to herce jenom posílí a napomůže k jeho výkonu), jen je dobré dát si pozor, zdali nejste úplným solitérem, neboť vaše reakce jsou v daných momentech vzhledem k dění na jevišti tzv. mimo.

V průběhu představení nic nekonzumujte, i napití si nechte na přestávku, není-li sál záměrně uzpůsoben možné konzumaci v průběhu. Když začnete vytahovat z kabelky bonbóny a rozbalovat šustivý staniol nebo naklápět rachotící krabičku s „Tiktaky“, myšlenka na vaše zabití putuje do okruhu mnoha metrů. Kdo nezvládá cucat hašlerku bez hlasitého projevu (pomlaskávání, kontakt bonbónu se zubní sklovinou), ať si nesedá ani do poslední řady na kraj.

Potlesk je poděkováním herců za předvedené výkony. Kdo tleská skoro neslyšně s rukama schovanýma u kolen, jako by netleskal, protože to není vidět. Je krajně nezdvořilé vůči hercům a ostatním divákům drát se pryč z řady, zatímco ostatní diváci ještě tleskají a herci se uklánějí. Nepotlesk však může za jistých okolností být vyjádřením názoru na katastrofálně odvedené představení. Standing ovation se můžete, ale nemusíte účastnit. Buďto představení takovou emoci ve vás vyvolalo, nebo prostě ne.

Dress code – věčná otázka

Ano, návštěva divadla je snad ještě pořád vnímána jako slavnostní chvíle a společenská událost. To si žádá dress code a nedodržení opět ztrapní toho, kdo se tomu bude vymykat tričkem, vytahanou mikinou, jeansy, batohem… K návštěvě divadla odjakživa patří tmavý oblek (u pánů) a společenské šaty (u dam). Rozvolněná doba však už dávno toleruje i méně formální obleky, košile a vůbec prostší eleganci, avšak opravdu ne v případech návštěvy například historických budov Národního divadla. Pohled na otázku dress code zdánlivě komplikují divadla jiných forem, říkejme jim scény pro alternativní umění, v nichž jako pěst na oko bude naopak působit divák vyšňořený v obleku. Tedy nechť prostě a jednoduše platí, vždy se stylem oblečení přizpůsobte prostředí, jehož návštěvu se vstupenkou v ruce plánujete.  

Takové drobnosti

Dáma sedí po pravé ruce pána (nesedíme-li na samém kraji řady a výjimkou jsou samozřejmě situace, kdy je lépe vidět z levého místa, nebo jedná-li se o místo zcela na pravém kraji řady).

Při procházení řadou platí pravidlo, že vždy čelem k těm, kteří vám dělají místo. Slůvka jako „s dovolením“ a „děkuji“ je žádoucí použít. Máte-li vstupenky doprostřed řady, myslete na to, že by bylo dobré usadit se dříve než ti z krajů.