Recenze

Česká premiéra muzikálu Probuzení jara (Spring Awakening) se odehrála v Městském divadle v Brně v roce 2015, s patrným posunem příběhu z konce 19. století blíže k současnosti. Stejnou cestu zvolili i inscenátoři na hudebním jevišti JAMU, v Divadle na Orlí.

Kontroverzní osobnost protektorátního prezidenta Emila Háchy nebývá právě častým objektem zájmu divadelníků. V roce 2020 uplynulo 75 let od Háchovy smrti a v Divadle D21 se dramaturg Tomáš Jarkovský a režisér Jakub Vašíček rozhodli podívat se na tohoto právníka a politika z hlediska dnešní perspektivy. Byly k němu dějiny spravedlivé? Selhal, nebo jsou jeho prohřešky zveličovány?

Po nepříjemné a dlouhé pauze, zapříčiněné koronavirem, se konečně rozezvučela i Hudební scéna divadla muzikálem, který se až tak často na jevišti neobjevuje. Na základě literární předlohy Charlotte Brontëové (1816–1855) vytvořili Paul Gordon a John Caird z Jany Eyrové divadelní muzikálovou verzi.

Mezi muzikálová centra bývají považována především newyorská Broadway a londýnský West End, ovšem v posledních zhruba 30 letech si výsostné postavení muzikálové metropole vybudovala rovněž Vídeň. Asi nejslavnější německojazyčný muzikál Elisabeth vyprávějící o populární i kontroverzní císařovně vyšel z dílny úspěšné dvojice Michael Kunze – Sylvester Levay. Ani u nás nejsou jejích díla neznámá, úspěšně se tu hrál třeba Mozart! nebo Rebecca, s uvedením Elisabeth ovšem přišlo až 27 let po vídeňské premiéře Divadlo J. K. Tyla v Plzni.

Díky houževnatému nasazení organizátorů se v Plzni povedlo téměř nemožné. Mezinárodní festival Divadlo 2020 proběhl, a stal se tak jednou z mála akcí svého druhu, jež se letos povedlo nejen připravit, ale i odehrát před diváky, a to navzdory zraněním, karanténě několika souborů a s tím spojených změn programu.

K patnáctému výročí své existence naplánovalo Divadlo LETÍ premiéry tří původních kusů. Již loni byla uvedena hra HOMO 40 Daniela Špinara, na podzim divadlo plánuje premiéru hry režisérky Kashy Jandáčkové. Na letní scéně Pod mostem na Štvanici se pak uskutečnila světová premiéra dramatu s lakonickým názvem Greta, který pro pražské divadlo připravil slovenský režisér Marián Amsler.

Populární smíchovská scéna uvedla těsně před vypuknutím koronavirové karantény svou adaptaci nejznámější novely Nikolaje Semjonoviče Leskova z roku 1864, jejíž originální název zní Lady Macbeth mcenského újezdu. Samotná Leskovova novela, jež se v Rusku i u nás nikdy netěšila kdovíjak obzvláštní přízni literárních kritiků a čtenářů, je mnohem známější ve formě stejnojmenné opery Dmitrije Dmitrijeviče Šostakoviče, která z Leskovova díla přímo vychází.

Dílo, které napsal Francis Scott Fitzgerald v roce 1920, avšak román čekal až do padesátých let, než ho dílo proslavilo a autor se zařadil mezi nejúspěšnější americké spisovatele, vedle Hemingwaye, Normana Meilera, nebo Josepha Hellera. Avšak vedle výše jmenovaných, kteří popisovali hrůzy evropských válek, kterých se zúčastnili, Fitzgerald prožíval ve svých dílech to, co se dělo v USA. Světová hospodářská krize, šílené gangsterské období prohibice, New York se svými výstřelky zbohatlíků na nezákonných obchodech, úpadek, morálky a nekonečné bujaré veselí „horních vrstev“, které se nemohlo skončit dobře. Autor se narodil v roce 1896, zemřel na infarkt v roce 1940. Slávy svého díla se tedy nedožil. Snad je někde „tam nahoře“ spokojen, že jeho „The Great Gatsby“ byl podle deníku Le Monde zařazen mezi 100 nejdůležitějších knih 20. století.

Režisér David Jařab se po čase vrátil k dílu britského spisovatele Josepha Conrada. Kdysi v Pražském komorním divadle uvedl ceněnou inscenaci Srdce temnoty, tentokrát pro Divadlo Na zábradlí adaptoval Conradův román Tajný agent.

V Městském divadle Kladno měla premiéru inscenace hry Agathy Christie Vražda v Orient Expresu. Hlavní roli Hercula Poirota pod vedením režiséra Petra Mikesky ztvárnil Jiří Š. Hájek. Tajemná atmosféra, napětí a vyrovnané herecké výkony jsou základní devízou této novinky.

Režisér Jan Mikulášek se do brněnské Husy na provázku vrátil po zhruba sedmi letech a hned se tady utkal s nesnadným románem Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. O klasickou divadelní adaptaci literárního díla se ale rozhodně nejedná. Mikulášek s dramaturgem Martinem Sládečkem měli Cervantesovu předlohu jen jako inspirační zdroj, na jehož základě napsali originální scénář, který zkoumá donkichotství ve 21. století.

Billy Elliot patří k těm muzikálům, které slavily obrovský úspěch na londýnském West Endu i newyorské Broadwayi. Libretista Lee Hall vycházel ze svého scénáře ke stejnojmennému filmu z roku 2000, na vyšší level celou produkci posunula emotivní hudba Eltona Johna. Světová premiéra se konala v Londýně, kde vydržel Billy Elliot na repertoáru téměř 11 let, během kterých se odehrálo 4600 představení.

Část uměleckého vedení Divadla v Dlouhé, konkrétně SKUTR, oslovilo pro novou rodinnou inscenaci režiséra Jakuba Kroftu, bývalého uměleckého šéfa královéhradeckého divadla DRAK. Jakub Krofta nyní působí ve Vratislavském loutkovém divadle. Režisér si vybral pro své hostování v Divadle v Dlouhé hru polské autorky (a své ženy) Marie Wojtyszko s názvem Nebe peklo. Po více jak čtvrtstoletí Jakub Krofta opět spolupracoval s herci z Bornova ročníku KALD DAMU (Doležalová, Tesař, Matejka, Koliáš, Veliká, Veliký), s kterými nastudoval svoji absolventskou inscenaci Spoonriverská antologie.

Muzikálové adaptace filmových hitů jsou věcí naprosto běžnou. Až tak obvyklé ovšem nebývá, aby byl do podoby hudebního divadla převeden tak umělecky ambiciózní film jako Felliniho 8 ½. Na Broadwayi se do toho ovšem v 80. letech pustil známý skladatel Maury Yeston a výsledkem byl úspěšný muzikál Nine, který dosud u nás uvedlo pouze před lety plzeňské divadlo. V Městském divadle Brno pojali tuto snovou hudební féerii jako velkolepou show s košatou choreografií Michala Matěje, čímž ale nepřebili myšlenkový základ díla o jedné velké životní krizi.

Pod dramatizací novely Jana Otčenáška Romeo, Julie a tma z konce 50. let minulého století jsou v Divadle v Dlouhé podepsáni režisérka Hana Burešová a spisovatelův syn, dramaturg Štěpán Otčenášek. A dramatizace je to vydařená – umně kombinuje konkrétní lidský příběh s výpovědí o atmosféře doby.

Zas a znovu se divadelníci utkávají s rozsáhlým veršovaným dramatem Johanna Wolfganga Goetha, Faust láká každou generaci tvůrců, kterým se nabízí nesčetně cest k výkladu dvoudílné hry. Ve Stavovském divadle stvořil režisér Jan Frič moderního, i když obtížně uchopitelného Fausta, který dokáže být fascinující i frustrující zároveň.

Jen necelých pět let po premiéře v New Yorku se do Brna dostává kus, který je debutem světoznámého zpěváka Stinga na poli muzikálu. Nutno podotknout, že Poslední loď na Broadwayi úspěch nezaznamenala, hrála se pouze tři měsíce. Pro evropskou premiéru ve Velké Británii došlo k přepracování libreta, pozměněná verze je k vidění i v Brně.

V rámci české sezóny uvedlo Jihočeské divadlo České Budějovice na komorní scéně Na Půdě ve světové premiéře dramatizaci románu Petry Soukupové Pod sněhem. Autorem adaptace je David Košťák, jehož text se stal hlavní vstupní devízou zdařilé inscenace, kterou režírovala bývalá šéfka souboru Jana Kališová.

Dodo Gombár se po osmi letech rozloučil s postem uměleckého šéfa Švandova divadla. Vybral si k tomu adaptaci románu Roberta Schneidera Bratr spánku. A byla to celkem šťastná volba. Ve více než tři hodiny trvajícím představení se snoubí motivy a postupy předchozích Gombárových režií, jeho prozatím poslední smíchovská inscenace je divácky silným zážitkem.

Broadwayský muzikál BIG podle úspěšného filmu s Tomem Hanksem je nejnovějším přírůstkem na poli muzikálu (nejen) pro děti v Městském divadle Brno. Zaznamenal jsem odkazy, že je to na repertoáru Hudební scény nástupce populární Mary Poppins. S tímto pohádkovým kusem ovšem BIG nemá moc společného, je určen pro starší publikum, bavit bude puberťáky i jejich rodiče.