Recenze

Autorem povídkové sbírky Příběhy nečekaných konců je Roald Dahl. Pro jeho tvorbu je typický černý suchý humor, který místy hraničí s absurditou. Jeho povídky jsou oblíbené po celém světě a přímo si říkají o nějaké zpracovaní. Jen u nás již vzniklo několik rozhlasových adaptací vybraných povídek z této knihy. Bylo tedy otázkou času, kdy se toto dílo dostane i na divadelní prkna. Prvním, kdo se o tento krok v rámci České republiky pokusil, je režisér Jakub Nvota, který se

Poslední premiéru letošní sezony v Divadle v Dlouhé připravil kmenový režisér Divadla Na zábradlí Jan Mikulášek. Po Macbethovi a hře Láska a peníze to byla třetí Mikuláškova spolupráce s Dlouhou. Vybral si hru v Čechách nepříliš známého francouzského spisovatele Rogera Vitraca. Vitracův text z roku 1928 má sice stavbu klasického dramatu ibsenovského ražení, je ale silněn ovlivněn surrealistickým proudem, do kterého se autor řadil, než byl spolu s Artaudem z hnutí vylouče

Jako poslední premiéru letošní sezony uvedlo Klicperovo divadlo v Hradci Králové bestiální kabaret Český les. Jedná se o další z autorských počinů uměleckého šéfa, dramatika a především svérázného režiséra Davida Drábka, který ve výsledku někoho nadchne, někoho očekávání nesplní a někoho donutí k opětovné návštěvě, protože ho (jako nejedno Drábkovo dílo) vede k přemýšlení a hledání dalších na první pohled neobjevených jinotajů. Český les má vesměs jednoduchý příběh, zví

Po velmi úspěšné Papežce se do Městského divadla Brno vrátil německý muzikálový tvůrce Dennis Martin. Ve světové premiéře byl v Brně uveden dobrodružný muzikál Ostrov pokladů na motivy románu Roberta Louise Stevensona. Ještě letos v létě se muzikál objeví rovněž v německé Fuldě, jeho cesta je tedy opačná než u Papežky, která putovala z Fuldy do Brna. Známý příběh, pěkné melodie a atraktivní prostředí budou jistě lákadlem pro diváky, Ostrov pokladů navíc přesně zapadá do lin

V současnosti je stále aktuální nasazování Molièra na divadelní dramaturgické plány, což někdo s nadšením kvituje, někdo shledává jako přežitek a někdo v tom vidí výzvu, jak se s francouzským klasikem ze 17. století dokáže současné divadlo „poprat“. Do boje se aktuálně pustilo Klicperovo divadlo v Hradci Králové, které uvedlo premiéru Školy pro ženy, a přestože nepůjde o vrcholný titul sezony, souboj vyhrálo. Škola pro ženy patří k prvním hrám Molièra a nalezne

Pidivadlo je vůči DISKu Popelkou pražského studentského divadla. Dost možná neprávem, důkazem čehož je inscenace Průstřel Rackem. Hned úvodem položím několik otázek: Lze Racka inscenovat úplně jinak, nově? Může jednu postavu hrát v rámci představení více herců? Dokázal by někdo vměstnat tohoto typického zástupce několikahodinových inscenací do sedmdesáti minut? Odpověď zní třikrát ano. Tomáš Petřík s Kristýnou Frejovou připravili pro studenty Vyšší odborné školy herecké net

Německý scenárista a režisér Rainer Werner Fassbinder dokázal za svůj krátký život vytvořit působivou kolekci filmů i divadelních her, které provokovaly tehdejší společnost. Brémská svoboda, kterou nastudoval soubor Městského divadla Kladno, patří k jeho méně známým kusům. Fassbinder se v této hře inspiroval skutečným případem sériové vražedkyně Gesche Margarethe Gottfriedové, která byla roku 1831 popravena za to, že zavraždila 15 lidí vesměs rodinných příslušníků. A prá

Klicperovo divadlo v Hradci Králové se nebojí do svého repertoáru zahrnout opravdu tu nejklasičtější klasiku, jak každou sezonu dokazuje ve svém dramaturgickém plánu. Od Shakespeara přes Goldoniho a Molièra až po Puškina nabízí divákům tituly mnohdy na první pohled přežité, ale chopí-li se jich kreativní tvůrci, dokážou být ozdobou repertoáru divadla. Nejčastěji (po svém) uchopuje klasiku umělecký šéf divadla David Drábek, čas od času jsou oslovováni ke spolupráci dalš

V dramaturgickém plánu letošní sezony původně Městské divadlo Brno avizovalo německý muzikál Prodaný smích. Nakonec se letos na jeviště dostal jiný kus s faustovským námětem – světovou premiéru si v Brně odbyl muzikál zdejšího ředitele Stanislava Moši Johnny Blue. Moša byl osloven berlínskou agenturou Gallissas, aby napsal hru s písněmi známého německého hitmakera Ralpha Siegela, jehož písně patří k pravidelným účastníkům soutěže o eurosong. Vznikl tak klasický hitm

Setkání s význačným českým filosofem a spisovatelem Ladislavem Klímou nejsou na našich jevištích příliš běžná. Lidská tragikomedie je drama, které z velké části shrnuje Klímovo učení a životní postoje. Napsal ho jen pár měsíců před svou smrtí a dlouhou dobu bylo považováno za nehratelné. Brněnské HaDivadlo dokázalo v devadesátých letech minulého století opak a nyní po látce sáhl sehraný pár z Dlouhé – režisérka Hana Burešová a dramaturg Štěpán Otčenášek. Klíma ve své hře

Kniha mladé české spisovatelky Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně se stala bestsellerem, bylo tak jen otázkou času, kdy si ji všimnou filmaři či divadelníci. Režisér a autor dramatizace Dodo Gombár připravil ve zlínském divadle rozsáhlou fresku o životě tzv. bohyní na česko-slovenském pomezí. Tučková se ve své knize zabývá fenoménem bohování, které bylo v oblasti Bílých Karpat na jižní Moravě v minulosti rozšířené. Ženy, které měly dar léčit, ale i uřknout, se nazývaly bo

Matthieu Delaporte a Alexandre de la Patelliére jsou ve Francii známou dvojicí divadelních dramatiků a především filmových scenáristů. Jejich komedie JMÉNO byla v české premiéře uvedena na Činoherní scéně Městského divadla Brno. Dvojice autorů píše své texty s odvázaným, ale někdy hodně černým humorem. Den po premiéře, když píšu tyto řádky, mně ještě bolí břišní svaly. Večer jsem se smál tak, až jsem byl sám překvapen. Humorné situace jsou v inscenaci neskutečně pravdivé, n

Mnozí bratři se zapsali do dějin českých zemí, bratři Thámové, bratři Veverkové, bratři Mrštíkové, Čapkové a dali by se vyjmenovat další. Jedna z bratrských dvojic stala se však legendární v hudební sféře, kde svého času „ovládala“ folk a dávala lidem radost a entusiasmus i v dobách nepřiznívých. Tou dvojicí jsou bratři Nedvědové, o nichž nově vypráví hra Simony Petrů Medvědi v režii hostující Anny Petrželkové. Klicperovo divadlo ji uvedlo ve Studiu Beseda. Nutno říci, ž

Na Nové scéně Národního divadla v Praze se objevil projekt, který bezpochyby každému rozšíří obzory, co se týče dobrodružných děl. Také já, byť dospělá žena, jsem se na chvíli stala malým chlapcem uhranutým objevy, technikou, pohádkou, fantazií... Oním podnětem byla inscenace Podivuhodné cesty Julese Verna, již režíroval neotřesitelný režisér a dramatik David Drábek. Na scénáři spolupracovala Markéta Bidlasová. Tvůrci děj situovali do filmového studia, v němž se honosný

Divadlo REDUTA Národního divadla v Brně pod dramaturgickým vedením Ilony Smejkalové uvedlo dramatizaci románu Nassima Nicholase Taleba Černá labuť. Je nepřesné nazývat dílo románem. Jde o filozofickou práci, velmi zajímavou, netradiční. Místo popisu si vypůjčuji stručný pohled na knížku od Libora Dvořáka, výborného novináře z ČRo 6: Bestseller amerického akademika a investičního poradce libanonského původu analyzuje fenomén "černých labutí", tj. nepředvídaných jevů a událos

Román britského spisovatele Simona Mawera se odehrává v Brně, mezi roky 1925 a 1968. Podkladem příběhu je osud lidí kolem slavné vily Tugendhat, světově uznávaného architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Meziválečné období bylo pro Československo i přes nutnost překonávat různé překážky mladého státu obdobím hospodářského rozmachu. V Brně se úspěšně rozvíjel průmysl. Tkalcovský, motorový, zbrojní, brněnští podnikatelé iniciovali výstavbu mnoha objektů, na kterých se podíl

Muzikál pro dětské publikum je poměrně specifický žánr, který je ovšem v kolébkách muzikálu na Broadwayi či West Endu cíleně rozvíjen. Show pro celou rodinu sklízejí úspěchy, navíc si divadla vychovávají budoucí diváky. V českých poměrech lze nějakou kontinuální práci s dětským divákem v rámci muzikálových produkcí nalézt v podstatě jen v Městském divadle Brno. Na Hudební scéně se pravidelně objevují světové hity (Mary Poppins, Kráska a zvíře), ale i novinky z vlastní dílny

Soubor Divadla Komedie se ve svém zkoumání východní dramatiky přesunul v nejnovější premiéře na jih. Kostru repertoáru tohoto pražského divadla tvoří především hry polské provenience, Divoké maso představuje českým divákům takřka neznámou makedonskou dramatiku. Dramatik a scenárista Goran Stefanovski napsal Divoké maso na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, hra byla tehdy přeložena do češtiny, je proto s podivem, že ji pro české divadlo objevila až dramaturgyně Marké

Někdo může divadelní adaptace filmových předloh považovat za dramaturgickou nouzi, ovšem toto tvrzení si dovoluji popřít. Ne všichni jsou znalí oněch filmových předloh, proto pro nás „neznalce“ můžou být divadelní dramatizace obohacujícím přínosem. A jedním z těchto přínosů je divadelní adaptace Terryho Johnsona Absolvent, vytvořená podle předlohy novely Charlese Webba a filmového scénáře Caldera Willinghama a Bucka Henryho, v režii mladé, ale již ostřílené režisérky Terezy

Pětadvacáté výročí pádu komunistického režimu neuniklo dramaturgům Národního divadla, a tak byla 17. listopadu na Nové scéně uvedena koláž nazvaná Po sametu. Rekapitulace 25 svobodných let České republiky se ujal režisér Jiří Adámek, kterému jako podklad posloužila oblíbená rubrika Minulý týden, která vychází již od roku 1992 na poslední straně týdeníku Respekt a jejímž autorem je editor a bývalý šéfredaktor Respektu Ivan Lamper. Jeden z nejlepších českých novinářů má c