Recenze

Absolvent našel své místo
vydáno: 4.12.2014, psáno z představení: 29.11.2014, Hana Rubišarová
foto: archiv Klicperova divadla
foto: foto: foto: foto: foto:
Někdo může divadelní adaptace filmových předloh považovat za dramaturgickou nouzi, ovšem toto tvrzení si dovoluji popřít. Ne všichni jsou znalí oněch filmových předloh, proto pro nás „neznalce“ můžou být divadelní dramatizace obohacujícím přínosem. A jedním z těchto přínosů je divadelní adaptace Terryho Johnsona Absolvent, vytvořená podle předlohy novely Charlese Webba a filmového scénáře Caldera Willinghama a Bucka Henryho, v režii mladé, ale již ostřílené režisérky Terezy Karpianus. Premiérové představení uvedlo Klicperovo divadlo v Hradci Králové ve studiu Beseda.

Scéna Jana Štěpánka je tvořena šikmou potaženou světlým kobercem, na němž je umístěna tmavá pohovka. Za ní se nachází skříň s televizorem. Vpředu pod šikmou stojí dvě křesla a stůl. Minimální vybavení vystačí na zastoupení všech prostředí, v nichž se děj odehrává a proměnlivě vytváří jednotlivé mizanscény. V důmyslném aranžmá nechává režisérka herce i drobnými operacemi s nábytkem vnést do vážnějších situací nadsázku a vtipné odlehčení.
Kostýmy (též Jan Štěpánek) jsou stejně jako celková výprava laděny do raných sedmdesátých let. A spíše jen střídmě dolaďují jednotlivé charaktery – Elaine (Natálie Holíková) ve svém růžovo-bílém kostýmu a dekorativně vyčesanými vlasy je dokonalou předlohou neposkvrněné dívky hodné vstupu do kláštera. Oproti Mrs. Robinson (Martina Nováková), která nosí elegantní šaty s výstřihem, ale ve většině případů spíše jen sexy černé negližé, v němž svádí mladého Benjamina Braddocka (Matěj Anděl). A není divu, že svodům mladý Ben podlehne.

Herecké podání nevyrovnané a s životem nespokojené madam, marně hledající štěstí extrémními způsoby typu alkoholismus a svádění nezkušených jinochů, je ze strany Martiny Novákové ztvárněno vskutku autenticky a zcela věrohodně. Na scéně se několikrát objeví pouze ve spodním prádle, ale i to se dá divákům předložit, jak herečka dokazuje, se sebejistotou a grácií. S Matějem Andělem vytváří výrazově symbiotickou hereckou dvojici. Jeho Benjamin Braddock v prvních chvílích působí jako pubertální chlapec, který je jako loutka ovládán svými rodiči. Setkání s Mrs. Robinson jako by do něj vlilo neznámé pokušení a rozšířilo životní možnosti, touhu se konečně odpoutat a být svůj. Ačkoli zvolená cesta vztahu se starší vdanou ženou, která má navíc mladou atraktivní dceru Elaine, nepatří k těm nejlepším volbám. Každý však dosahuje cílů různými způsoby.

Matěj Anděl zcela zřetelně a jasně za použití minimálních výrazových prostředků dokáže přiblížit roztěkanost mladého chlapce uvedeného do rozpaků starší ženou a záhy se proměnit v napovrch sebejistého „samce“, kterému však po celou dobu ponechává nepatrné záchvěvy nejistoty a obav z celého jeho životního obratu. Když se Ben následně zamiluje do Elaine a rozhodne se ji získat, ať to stojí, co to stojí, nebojí se Anděl opřít o hlas a gesta. Z nerozhodného Benjamina najednou čiší odhodlání jít i přes mrtvoly.

Natálie Holíková nejen kostýmem působí čistě a nezkaženě. Samotným výrazem a postojem přesvědčivě zpodobňuje naivní dívku milující život, které posléze matčin poměr s Benem otevře oči a ukáže i stinné stránky života. Holíková v tu chvíli rozpustí svůj natupírovaný „bob“ a vytvořením obyčejného culíku rozváže i zakřiklost a svázanost své postavy. Ovlivnění negativními poznatky u Elaine změní celkový uhel jejího pohledu. V postavě Elaine, ale zároveň i v Benjaminovi, lze jasně spatřit kromě revolty k životu ovlivnění jedince rodiči a snahy se těmto vlivům vzepřít, najít svůj vlastní názor, budovat sám sebe.

Velkou devízou inscenace je její hudební složka z rukou člena souboru Davida Smečky. Podařilo se mu vytvořit chytlavý remix hitu Simona a Garfunkela The sound of silence, který provází většinu inscenace a scény podkresluje až filmově. Zpěv patří též herečce z Klicperova divadla Isabela Smečkové Bencové.

Inscenace Absolventa přinese zážitek, po němž já jako filmový analfabet zůstanu dál filmovým analfabetem a raději si zopakuju divadelní adaptaci Klicperova divadla, která spojením všech komponentů a samotného příběhu nabývá maximálních rozměrů.

Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.