Recenze

Výchova slečny Rity v Dialogu: Chytrá komedie s výbornými hereckými výkony
vydáno: 21.12.2016, psáno z představení: 1.11.2016, Gabriela Špalková
foto: archiv Divadla Dialog
foto: foto: foto: foto: foto:
Je až k nevíře, že hra britského dramatika, skladatele a zpěváka Willyho Russella Výchova slečny Rity, která měla premiéru v plzeňském Divadle Dialog letos v únoru, není stálicí komorních scén. Dialog je teprve druhou scénou v Čechách, které tuto vtipnou, inteligentní variaci na pygmalionovské téma pro dva herce uvedla. Dialog ji má na repertoáru už téměř rok a diváky stále nepřestala bavit. Není divu.

Režisér a dramaturg inscenace Jakub Zindulka měl šťastnou ruku hned několikrát. Při volbě samotného titulu, při jeho režii a inscenování (je i autorem scénického řešení) a při obsazení rolí. Výtečným způsobem v nich hrají Olga Ženíšková a Bronislav Kotiš. V Dialogu tak najdete zábavnou inscenaci nesklouzávající k laciné podbízivosti, ke zbytečnému přehrávání či afektu. Která naopak přináší současně se vtipem a ironií i zajímavé přesahy a nevtíravě vybízí diváka ke ´čtení mezí řádky´. A kterou charakterizují do nejmenšího detailu vypracované postavy.

Jakub Zindulka představení skvěle vystavěl. Nemá jediné hluché místo. Trvá s přestávkou více než dvě hodiny, ale ani na minutu neztrácí tempo, gradaci, napětí, švih. Atmosféru a originalitu mu dodávají i odlišná hudební provedení studentské hymny Gaudeamus igitur, která zaznívají při změnách jednotlivých scén.

Hra o poněkud znuděném, ne právě precizním profesorovi literatury, který má vyučovat externí studentku, kadeřnici Ritu, hraje na pygmalionovskou strunu, ale přináší i další ´pohledy do zrcadla´. Vzdělání, které si Rita tolik přeje, ji mění, deformuje, naopak profesora osvěžují její jednoduché a polopatické soudy a úvahy. I její dětské nadšení. A naopak jej začne děsit Ritina vnitřní proměna vlivem studia, ztráta oné naivní bezprostřednosti a jednoduchosti. A i on se mění.

Nasazení obou protagonistů je obdivuhodné. Bronislav Kotiš, někdejší opora muzikálového souboru DJKT, v charakterní činoherní roli profesora Franka dokázal, že je výborným hercem s neobyčejným citem pro zachycení drobnokresby, kratičkých hnutí mysli, drobných nuancí. A hercem s perfektní dikcí. Během večera bravurně vystřídal jako Frank několik duševních rozpoložení. Skvělou spoluhráčkou mu je Olga Ženíšková jako Rita. Na jevišti musí zvládnout několik životních kotrmelců - od svérázné kadeřnice toužící docela obyčejně po vzdělání přes exaltovanou studentku, která nekriticky propadne pocitu své vlastní důležitosti a intelektuální nadřazenosti, až k ženě, která musí najít sebe samu a srovnat si svůj žebříček hodnost. Ke všemu stačí hercům jen stůl a dvě židle. Scénu dokreslují v pozadí zavěšené lahve mezi knihami, představující Frankovu knihovnu, v níž se za každou knihou klasika skrývá jiná značka alkoholu.

Výchova slečny Rity je komedie, kterou byste neměli minout. Chytrého humoru je totiž na divadlech jako šafránu a herecky do detailu vypracované role také nejsou takovou samozřejmostí, jak bychom si přáli. Výchova slečny Rity v Dialogu v režii Jakuba Zindulky s Olgou Ženíškovou a Bronislavem Kotišem však toto všechno má. A v míře více než bohaté.

Tato recenze vyjadřuje stanovisko jejího autora, nikoli celé redakce.