Redakce

Lukáš Holubec

souhrnná stránka redakce

Volby

Profil

rok narození: 1983

místo vzniku: Praha
zájmy: kromě divadla i sport, příroda, kultura, pivo a sepisování dotazníků
oblíbená hudba: death metal, jazz, klasika, grind, Jiří Dědeček a zvuky nádražních restaurací
oblíbená cizí země: Sázava, Čerčany, Krhanice, Velké Popovice, Filipova Huť, Balkán a všude, kde se dá lyžovat

oblíbená kuchyně: rohová, černobílá, ve světlém dřevě, uklizená, italská, mexická a česká (Wiener Schnitzel)
oblíbení dramatikové: Anton Pavlovič Čechov, Martin McDonagh, Miroslav Bambušek a řada dalších

oblíbení spisovatelé: Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Cormac McCarthy, Petr Šabach a řada dalších

oblíbení publicisté: tak jednoznačně nejlepší jsou na tomto portále v redakci


momentálně nejoblíbenější divadla*: Divadlo X10, MeetFactory, OLDstars, A studio Rubín, Dejvické divadlo, Divadlo Letí, Studio Hrdinů, Venuše ve Švehlovce, Divadlo Spektákl, Divadlo Na zábradlí, Komorní činohra, 3D Company, Divadlo Disk, Tygr v tísni, Divadlo D21, Divadlo pod Palmovkou, Divadlo Ungelt, Divadlo v Celetné, Divadlo v Dlouhé, Divadlo v Řeznické, NoD, Švandovo divadlo, Činoherní klub, Jihočeské divadlo, Pomezí, Bambuškův Spolek Mezery...


herečky - oblíbené královny jeviště, jejichž výkony mě (téměř) vždy chytí za divácké srdce*: královnou je bezpochyby Anita Krausová, princeznou pak Elizaveta Maximová, ale obdivuji a vážím si mnoho hereček. Například: Zuzana Stivínová, Pavla Beretová, Natália Drabičšáková, Dana Marková, Bio Masha, Diana Šoltýsová, Ivana Uhlířová, Klára Cibulková, Hanka Vágnerová, Tereza Dočkalová, Eva Josefíková, Anna Císařovská, Magdaléna Sidonová, Pavlína Štorková, Kateřina Dvořáková, Gabriela Pyšná, Jindřiška Křivánková, Klára Melíšková, Martha Issová, Beáta Kaňoková, Kamila Janovičová, Jana Plodková, Ljuba Krbová, Tereza Hofová, Lenka Krobotová, Simona Babčáková, Eva Salzmannová, Vanda Hybnerová, Markéta Dvořáková, Lenka Vlasáková, Vilma Cibulková, Marie Málková, Gabriela Míčová, Dana Poláková, Karolína Vaňková... a mohl bych pokračovat ještě dlouho, navíc se rodí další a další...

herci - oblíbení borci, jejichž výkony mě (téměř) vždy chytí za divácké srdce*: tak tady by to byl ještě delší seznam než u žen. Náhodně to tedy stopnu u osmatapadesátého jména a ostatní mají smůlu. Ivan Lupták, Jakub Gottwald, Hynek Chmelař, Michal Balcar, Richard Němec, Jiří Panzner, Miloslav König, Petr Jeništa, Jan Plouhar, Tomáš Bambušek, Jan Grundman, Tomáš Kobr, Daniel Bambas, Lukáš Příkazký, Jaroslav Plesl, Vladimir Benderski, Ladislav Hampl, Jan Teplý, Matěj Nechvátal, Roman Zach, Stanislav Majer, Martin Myšička, Václav Neužil, Ivan Trojan, Jiří Štrébl, Leoš Noha, Jiří Černý, Martin Pechlát, Jan Hájek, Jan Lepšík, David Novotný, Radek Holub, Jakub Žáček, Karel Dobrý, František Němec, Michal Dlouhý, Jiří Lábus, Karel Roden, Martin Finger, Jan Vlasák, Alois Švehlík, David Švehlík, Martin Huba, Jan Vondráček, Miroslav Táborský, David Prachař, Jan Potměšil, Jakub Špalek, Richard Fiala, Marek Němec, Jiří Langmajer, Igor Chmela, Marek Taclík, Pavel Šimčík, Ondřej Vetchý, Jaromír Dulava, Juraj Kukura, Ondřej Kulhavý... a dost, musím to zastavit.


režiséři, na jejichž práce se vždy těším (nebo mne alespoň vždy zajímá)*: Michal Hába, Jakub Šmíd, Martin Vokoun, Miroslav Bambušek, Jan Holec, Radim Špaček, Ondřej Sokol, Jan Frič, Ewa Zembok, Jan Nebeský, Jiří Pokorný, Jiří Ondra, Kamila Polívková, Michal Vajdička, Miroslav Krobot, Jan Mikulášek, Natália Deáková, Lucie Ferenzová, David Jařab, Martina Schlegelová, Dušan D. Pařízek, Adam Svozil, Filip Nuckolls, Jakub Špalek, Vojtěch Bárta, Katharina Schmitt, Thomas Zielinski, Petr Zelenka, Jiří Havelka, Tomáš Staněk... a pěkná řádka dalších tvůrců.

*zde samozřejmě čekejte těžkou a zcela neprofesionální zaujatost


oblíbení mistři – legendy, které jsem viděl, ale již nejsou mezi námi: Boris Rösner, Vladimír Dlouhý, Jiří Ornest, Leoš Suchařípa, Marie Spurná, Petr Lébl, Kristina Maděrovičová, Josef Žluťák Hrubý, Michal Pavlata, Lubomír Lipský, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Petr Pelzer, Bronislav Poloczek, Pavel Landovský, Boris Hybner, Jiří Zahajský, Květa Fialová, Jan Tříska, Marián Labuda, Ilja Racek, Stanislav Zindulka, Václav Postránecký, Jaroslav Weigel, Hana Maciuchová, Nina Divíšková, Vladimír Marek, Milan Stehlík, Blanka Bohdanová, Josef Somr, Zdena Hadrbolcová, Norbert Lichý...

cesta k zájmu o divadlo...

...nekončící, intenzivní, a kde začala? Jsem přesvědčen, že to ve mně bylo už v útlém dětství, protože má křehká duše přirozeně potřebuje nakrmit uměním.

největší divadelní zážitky...

...když jsem šel poprvé sám do divadla na Zločin a trest do Divadla v Řeznické, poprvé uviděl Osiřelý západ v Činoherním klubu a následně Pana Polštáře, čímž jsem zjistil, že na některé inscenace budu chodit opakovaně, viděl profesionalitu Jana Třísky v Králu Learovi na Pražském hradě, s intenzitou ve svém srdci prožil poslední výstřel Bohumila Klepla jako Ivanova v Léblově inscenaci v Divadle Na zábradlí, zamiloval se do Dejvického divadla, objevil Pařízkovu Komedii, začal se orientovat v alternativních projektech pana Bambuška, na něhož navazovali další a další... nebo pochopil, že kvalitní divadlo mohou dělat i amatéři či adepti herectví. A přirozeně největším zážitkem je, když jsem chycen za srdce tak, že se leckdy neubráním slze, jež se sice skryje v temnotě divadelního sálu, ale dojetí ve mně zůstává a zůstává...

nejútrpnější divadelní zážitky...

nebudu se zmiňovat o inscenacích. Až na výjimky je to minimálně snaha, ale nejútrpnější jsou diváci. Počet kreténů roste alarmující rychlostí. Z vypnutých telefonů se staly vibrující, z vibrujících zvonící. Z tichých diváků se stali šeptající diváci, z šeptajících mluvící, z mluvících pokřikující. Je to vlastně zvláštní, že jde člověk do divadla objevovat lidské osudy, a odchází s pocitem, že žije uprostřed netolerantního, namyšleného stáda. A jak budu stárnout, budu pořád naštvanější a naštvanější.