Přestože jsem po přečtení různých recenzí a vyprávění přátel šla na tuto hru se sníženým očekáváním, čekalo na mě milé překvapení. Pominu-li neukázněné diváctvo dovezené "z venkova" a nadbytečné komediální výstřelky Vojty Dyka, bylo to veskrze pěkné. Asi nejvíc působily hudba a scénografie, které hře daly patos a fantazii. Herecky nejvíc působila Pavla Beretová a obě matky byly ztvárněny přesvědčivě. Už delší dobu se mi zdá, že herci ND tak nějak hrají spíš každý sám za sebe než spolu... škoda, mohlo to být ještě lepší.

Vynikající. Hravé i mrazivé představení se spoustou nápadů v bezchybném a sebejistém provedení. Svého Radoka si určitě zaslouží. Viděla jsem na hostování v Hradci králové.

Představení stojí a padá s výkonem Terezy Bebarové, která je sice vynikající, ale tak nějak je na to sama. Zbytek rolí obsazen obstojně, nikdo však není hlavní postavě rovnocenným partnerem. Celkově představení působilo dobře, krásné kostýmy a bujará nálada.

Celé tři týdny mi trvalo najít slova hodnocení pro toto představení a ani teď si nejsem jistá, jak to pojmout. To, že se jedná o skvěle napsanou hru ve vynikajícím a vyváženém podání všech tří představitel se zdá bez debat. Přesto bych se ráda dotkla ještě něčeho dalšího. Kodaň totiž pomocí fyzikálních teorií zavede diváka na vratkou půdu lidskosti, kdy člověk sám neví, proč udělal nějaké rozhodnutí, motivace ztrácejí jasné obrysy a každý může podat svědectví o všem kromě sama sebe... a pořád mám pocit, že jsem neřekla všechno.

Kdo si prožil aspoň jednu velkou neopětovanou lásku, bude rozumět... kdo si ji neprožil, má jedinečnou příležitost nahlédnout nešťastníkovi do duše. Uchvacující výkon Jankovského, svěží režie a vynikající práce se zvukem. Prostě skvělé divadlo.

Fraška se vším všudy. veselá až za hrob. kdo tohle čeká bude spokojen. kdo čeká víc, už podle názvu představení usoudí, že tam mu pšenka nepokvete. všechno je tedy v pořádku. chvílemi se zdálo, že režisér zapomínal říkat hercům "sem už ne" a tak se několik opravdu dobrých gagů ztratilo v závalech ne tak dobrých gagů. Jinak hra byla velmi dobře obsazená. silná komediální stránka Findlovačky dostala prostor k rozletu... prostě dobrá fraška

Jiří Langmajer sice podal velmi slušný výkon, ale celé představení jelo jako one man show... a to mi nestačilo.

Trochu zmatené a nekompaktní. Chvílemi působilo jako legrace za každou cenu.

Výjimečný zážitek. Představení plynulo ve zvláštních obrazech, které ve mě zanechaly dojem zamlženosti, která z komiksu také trochu čišela.

Představení na mne dolehlo jako deka. Bezútěšné a syrové. Temné a dusivé. Postupně se modernizující kostýmy byly skvělý nápad.

Nejsem si jistá jestli zpětně představení hodnotit. Tajemné, nepochopitelné a fascinující.

Žádný velký dojem ve mě představení nezanechalo, nezanechalo ale ani dojem negativní...

Uleví se nám! Uleví se vám! Silné a jímavé.

Je to už velmi dlouho, co jsem představení viděla, ale ten temný pocit a fascinace, tím co se na jevišti odehrává, ten mi v hlavě utkvěl. Neuvěřitelní David Prachař a Jan Vondráček

Zajímavé a velmi dobře zahrané předsdtavení co pobaví i zamrazí.

Chvílemi velmi vtipné, celkově velmi vážné. Herecké výkony a scény, které diváky zasáhnou až nečekaně hluboko. Doporučuji.

Po shlédnutí Claudia a Gertrudy jsem na Hamleta šla se sníženým očekáváním, snad proto jsem vlastně byla mile překvapená. Petr Lněnička mi v roli Hamleta prostě nesedl a to platí u obou představení. Některé monology působily až příliš civilně, skoro jakoby Hamletovi ani nezáleželo na tom, co říká. Zejména scény s Ofelií v podání Elišky Bouškové působily prázdně a nudně. Oproti tomu slušné výkony podali tradičně Milena Steinmasslová, Jan Potměšil a Marek Němec. Líbilo se mi také opětovné využití kovové konstrukce na scéně a projekce.

Představení mě okouzlilo, hned jak jsem vstoupila do bambusového pavilonu vystavěnému na jevišti. Poetická atmosféra mě uchvátila natolik, že jsem si doopravdy přála, aby představení trvalo alespoň dvakrát tak dlouho.
Jen škoda, že v programu není napsáno, odkud pochází jednotlivé básně - docela by mě to zajímalo.

Je příjemnou změnou jednou sedět na jevišti a ne v hledišti. Blíž hercům a všemu dění... Hra se většinu času nese lehce groteskním duchu (tedy pokud se pletu a muži tohle skutečně prožívají, tak se omlouvám) a několikrát se zaměří na zapojování publika, které si zase až tam moc hrát nechce. To vše je velmi zábavné a příjemné. Jen na konci je na diváky poměrně nečekaně vznesena velmi těžká otázka a tenhle vážný obrat ukradne kus hravého pocitu, který byste si z divadla mohli odnést. Škoda.

Byť šlo o studenty, čekala jsem víc. Živá hudba se mi líbila, ale hlavní "hamlet" pro mě celou hru zůstala spíše "havlem"