Bodíky srážím za občas ne zcela zřetelný zvuk, hlavně v mluvených částech pánské části souboru (Režisér a 3 muzikologové). Velké plus navíc - vůně lesa:-) a G. Vermelho. (Archa, 10.12)

Ani zdaleka bych si netroufla říct, že jsem to pochopila, ale bavila jsem se hodně:-) Trochu mi sice chyběl Tomáš Dastlík na hromadě brambor jako na plakátě, ale s absencí brambor se nějak vyrovnám. Hodně se mi líbila Pavla Gajdošíková a Tereza Vilišová, která mě nepřestává fascinovat tím, co všechno je i na mikroprostoru schopná zahrát.

Vtipné, zajímavé, k zamyšlení. Chtělo by to trochu doladit zvuk, protože některým písním nešlo rozumět, ale to se snad dalšími reprízami vychytá.

10% za odvahu, 10% za zajímavě řešené "židle", 10% J. Medunovi, který jediný aspoň něco hrál - ostatní nebudu radši komentovat. Taky se přiznávám, že jsem vydržela jen první půlku, pak jsem to vzdala. Pro mě hodně velké zklamání, ale jen na režiséra bych to nesváděla, někteří herci spíš podle mě jedou neustále na jedné vlně výrazových prostředků a je jedno, v jaké je to hře.

V době, kdy Ostravak publikoval svůj blog, jsem se každý den těšila na nové dřísty. Takže k dílu mám dost citový vztah:-)Představení mě každopádně pobavilo.

Tak tohle provedení mě neoslovilo, hlavně začátek hodně rozplizlý. Celkově tak nějak nedotažené. Vizuálně Mikulášek přes kopírák.

Po poněkud oslavných recenzích a ohlasem jsem asi čekala víc. Moje chyba. Výkony (viděno 21.9.) byly poměrně nevyvážené a nesoustředěné, občas dost stěží uvěřitelné či na hranici parodie (např. Máša); kostýmy ani radši nebudu komentovat. Co se mi líbilo, byl pohled do hlediště Stavovského divadla, ale taky to okouzlení nevydrželo po celé představení. Svítící obruč na konci bez komentáře. Když to ale srovnám s hrůzami typu Zkrocení zlé ženy či Žebrácká opera, tak se to ještě hodně dalo:-)

Viděla jsem spolu s Merlin: Grál během jednoho večera. Na začátku jsem si trochu musela zvyknout hlavně na přízvuk některých herců a pomalejší rozjezd, ale pak se mi to líbilo, dokonce moc:-)

Kdybych odešla o přestávce, dala bych výrazně víc procent. Druhá "půle" nijak neurazila, ale byla celkem zbytečná - kdo chtěl, našel si představovanou rovinu už v půlce první. Místy hodně vtipné, ovšem s občasným mrazením. Herecky vyrovnané. Oceňuji zajímavý hlas Z. Onufrákové a procítěný výkřik K.Halbicha "Jsem Magor".

Tak tohle se moc nepovedlo. První půlka dost připomínala besídku zvláštní školy. Jinak úděsné kostýmy a neskutečné, zbytečné přehrávání, zpěvu nešlo moc rozumět (ale to byl možná záměr, který jsem jen nepochopila). Nevím, zda mohu tiše doufat, že se inscenace ještě usadí nebo ne, ale absence jasné režijní koncepce byla až příliš zřejmá. 50% dávám jen z nostalgie po staré Dlouhé, jinak by to asi šlo níž.