Z tiskových konferencí

Herecké bytí v kleci, bytí šelmy
vydáno: 10.5.2017
Iva Janžurová, Jana Preissová, Johanna Tesařová, Taťjana Medvecká a Eva Salzmannová společně pátrají, co znamená být ženou, být herečkou. A jediným mužským průvodcem na této cestě jim je démonický Karel Dobrý – navíc ve spojení s výjimečnou taneční skupinou 420PEOPLE. Inscenace je poctou velkému herectví a velké činohře, ale je v ní také ironie, zpěvy a tance.

Téma vybral umělecký šéf Činohry ND Daniel Špinar a inscenace vznikala velmi netradičně. Nejdříve vznikl název „Křehkosti, tvé jméno je žena“, což je citace ze Shakespearova Hamleta. Aniž by se vědělo „co dál“... „Na začátku byl prostě jenom bonmot. A to ještě vypůjčený!,“ glosuje dramaturgyně Marta Ljubková.

foto Petr Neubert
foto Petr Neubert


„Následoval rok a půl práce, tehdy jsem akorát věděl, že chci udělat inscenaci o ženách, přesněji o ženách z našeho hereckého souboru, které mají tolik zkušeností a které zanechají (už zanechaly!) v českém divadle a filmu nesmazatelnou stopu, jsou to ženy, které nebudou chybět v žádných dějinách zabývajících se herectvím. A my jsme je chtěli vidět všechny na jevišti, ale nechtěli jsme jim hledat hru. Chtěli jsme jim napsat text přímo na tělo. A taky jsme chtěli, aby ten text přímo z jejich ,těla‘ vycházel,“ říká o inscenaci její režisér a spoluautor scénáře Daniel Špinar. „Ale od začátku jsem věděl, že inscenace bude propojená s pohybem.“

Iva Janžurová, Nataša Novotná, Johanna Tesařová
Iva Janžurová, Nataša Novotná, Johanna Tesařová


„Scénář je plný vzpomínek, časem prověřených pocitů, ale také neuskutečněných snů. To, že gravitace v čase táhne kůži k zemi, se může nejprve jevit jako svého druhu noční můra. Do doby, než se probereme ke hledání té protisíly, která dá šanci vše trochu pozvednout a odlehčit,“ říká Nataša Novotná, tanečnice, choreografka a zakladatelka 420PEOPLE.

Daniel Špinar
režisér Daniel Špinar


Tvůrci postupně opouštěli řadu úvah. Jako například formu kabaretu, během něhož téma bude glosovat jeden muž. „Zjistili jsme, že to není ono...,“ přiznává Daniel Špinar. „Nakonec jsme se přiblížili ke koláži... o rolích, o stárnutí, rodině, o umělkyni a jak je těžké vše skloubit. Do protikladu pak dáváme tanečnice, které jsou naopak na vrcholu svých sil. Tento základ rozšiřujeme o řadu dalších textů, přidali jsme monolog, který napsala Elfriede Jelinek na tělo jedné herečky z Burgtheateru a který nám přišel jako obecně platná definice zvláštního hereckého bytí v kleci, bytí šelmy. Hned na počátku zazní emancipační pamflet z roku 1905. A pak tu máme ten úžasný materiál, ze životů našich skvělých hereček. V různých souvislostech pojmenovávají, co to znamená být herečkou, hrají samy sebe, ale je to hyperbolizované já – záměrně pracujeme s teatrálním velkým gestem, nečekejte vyprávěcí večer pod lampou...“

Iva Janžurová
Iva Janžurová


Marta Ljubková vše pak ještě více rozvádí: „To, co se o divadle v inscenaci řekne, ale i to, co se řekne o mateřství, kráse, stárnutí, o mužích, o Národním, nakonec přišlo od samotných hereček, i když jsme to museli pracně hledat. Na té cestě jsme odvrhli jak Shakespearovy sonety (mj. o stárnutí), tak i poezii dalších českých i světových autorů (Mikuláška, Becketta a jiných). Opustili jsme i Evou Salzmannovou milovaného Thomase Bernharda a jeho herce Minettiho. Naopak nás inspirovala Elfriede Jelineková. Jestli o herectví a divadle někdo něco ví, a jestli má někdo smysl pro ironii a černočerný humor, tak je to právě tahle dáma, provokující a fascinující autorka. Na druhé straně našeho textu, tj. vlastně v samém začátku, jsme si na pomoc přibrali taky muže, a to Františka Václava Krejčího. Tenhle představitel generace kritiky devadesátých let 19. století se sem dostal díky své přednášce „O ženě jako novém činiteli kulturním“, kterou přednesl na valné hromadě Jednoty moravských učitelek. Třeba nám to připomene lecjaký proslov v lecjakém parlamentu, jen ten étos je hodně jiný. A ten příšerný text písně, kterou uslyšíte, je zas od anonyma z internetu...“

Jana Preissová
Jana Preissová


Texty jsou tedy fixované, žádné improvizace. A možná už tušíte, co bylo tím největším úskalím projektu. Herečka si vždy bude jistější, když je schovaná za rolí...

Jana Preissová s netradiční formou prý bojovala nejvíce. „Jsem jako herečka, která snad hraje mě… (???) Najít tu míru samozřejmě bylo těžké a klíčové bylo nalézt někde v sobě odvahu na to přistoupit.“
„Odvaha je zásadní,“ usmála se dramaturgyně inscenace Marta Ljubková.

„Já s tím nemám problém, mnoho let svého hereckého života jsem strávila na okraji. Jen se nerada oblékám a až uvidíte, co šíleného mám na sobě, pochopíte, proč jsem škrtila kostýmní výtvarnici,“ nechala se slyšet Eva Salzmannová.

Johanna Tesařová, Taťjana Medvedcká, Daniel Špinar
Johanna Tesařová, Taťjana Medvedcká, Daniel Špinar


„Poslední dobou se v Národním divadle účastním samých experimentů,“ říká Taťjana Medvecká, která naráží na takové inscenace, jako Po sametu, Experiment myší ráj nebo Krvavá svatba (což je původně klasika že ano…). „Všechno při zkoušení je jakoby na hlavu postavené, vše je jinak, ale nakonec zjistím, že jako divadlo to funguje. A to jsem ještě nevěděla, co mě čeká při tomto zkoušení; bác, text s rolí „Taťjana Medvecká“… já se styděla jako pes. Místo myšlenek autorů říkám sama sebe a bojuju s tou záměrnou teatrálností, neboť celý herecký život slyším nebuď teatrální.“

„Vyrostla jsem v operním prostředí, kde té tetrálnosti bylo, takže s tím nemám problém. Ale už mám ráda klid, toho tady moc není,“ dodala Johanna Tesařová.

„Podepisuju vše, co řekly dámy přede mnou,“ směje se Iva Janžurová.

„Já nemám problém s ničím,“ ozval se Karel Dobrý.

Karel Dobrý
Karel Dobrý


Marta Ljubková pak ještě vzpomněla, že místo pětice hereček jich mělo být na jevišti šest. Původně se totiž počítalo také s účastí Jany Bouškové, rovněž dlouholeté členky činohry souboru Národního divadla, která si bohužel při lyžovačce přivodila komplikovanější úraz s dlouhodobější rekonvalescencí. Ale i to je herecký život... Na fermanu figurovala, ale objevila se tam poznámka, že ze zdravotních důvodů nedozkoušela.

pozn. foto ze setkání s tvůrci a herci bylo pořízeno krátce po skončení generální zkoušky, kostýmy a líčení patří do inscenace :)
.....
foto: Michal Novák