Z tiskových konferencí

Jiný pokus o totéž
vydáno: 15.5.2015
Na repertoár Činoherního klubu se vrací hra Americký bizon (v originále American Buffalo) významného amerického dramatika Davida Mameta. Není obnovená premiéra jako obnovená premiéra. Inscenace to bude komplexně přepracovaná. Divadelní příznivci si jistě všimli také nového obsazení (Martin Finger, Ondřej Sokol, Václav Šanda) a kdo bude chtít dále srovnávat, ať zaměří pozornost na scénografii (také je pozměněná) nebo hudbu a znalci mohou hledat rozdíly dramaturgické.
Stejný text, ale naprosto jiná a nová inscenace, to byla určující představa režiséra Ondřeje Sokola. Nazvěme to ne jako obnovenou premiéru, ale jiný pokus o totéž...

Ředitel a dramaturg Činoherního klubu Vladimír Procházka k tomu poznamenal: „Pokud sledujete práci Činoherního klubu, víte, že tuto inscenaci neděláme poprvé. S úžasem jsme zjistili, že je to už devět let, co jsme tuto Mametovu hru premiérovali, a že je to již šest let, co jsme se s tou inscenací rozloučili. Vrací se po několika letech ve zcela jiném obsazením, ve zcela jiné koncepci, a není to proto, že jsme s tehdejší inscenací, v níž excelovala trojice Nárožný, Pavlata a Taclík, nebyli spokojeni. Měli jsme jen svorně pocit, že ta hra má tolik možností výkladu, které jsme nedokázali, ani to nebylo možné, odhalit. Nebývá to v našich divadlech běžné, ale zkrátka pustili jsme se do ní znova. Vždycky říkám, že divadla je pro politiku v českém slova smyslu škoda, tato hra je však natolik mimořádná a navýsost aktuální v tom, že postihuje určitý obecný životní pocit řady lidí.“

na tiskovém setkání v Činoherním klubu (foto: Michal Novák)
na tiskovém setkání v Činoherním klubu (foto: Michal Novák)


„Text pro účely minulé inscenace byl výrazně krácen, a jako vždycky jsem se co nejvíc snažil vycházet z osobností herců, kteří vytváří dané postavy. Tím pádem v této chvíli vzniká při zkoušení úprava úplně odlišná a i výsledek bude určitě jiný a originální. Mametův text nabízí pro herce výjimečný materiál, a tak je tu velká šance dojít ještě dál, než kde jsme skončili s inscenací předchozí,“ myslí si režisér Ondřej Sokol.

Ondřej Sokol, Václav Šanda, Martin Finger (foto: Michal Novák)
Ondřej Sokol, Václav Šanda, Martin Finger (foto: Michal Novák)


„Je tu ještě jedna dimenze toho textu - neexistuje snad textově náročnější hra, než je Mametův Americký bizon. Alespoň co mohu soudit podle mých hereckých zkušeností,“ uvedl Ondřej Sokol, který si zároveň zahraje jednu z rolí. „Ta náročnost byla jedním z důvodů, proč jsme tehdy šli s touto inscenací pryč. Pro repertoárové hraní dvakrát třikrát měsíčně to není úplně dobrý titul. Autor hru napsal v hovorovém až vulgárním jazyku, použil k tomu navíc jakýsi volný verš a právě ta zvuková stránka je něco, co celé hře dává mimořádné kouzlo. Od začátku tohoto zkoušení jsem chtěl, abychom docílili brilantní interpretace, proto jsem vybral tři herce, kteří problémy s textem obvykle nemají... (smích) Ne proto, že je to náročný, ale protože chceme být mimořádně přesní. Kolikrát ty repliky, ačkoliv vyjadřují spoustu věcí o těch lidech, tak na sebe vůbec nenavazují. I zdánlivě jednoduchá hra může rozvíjet paralelní děje a stává se, že postavy často mluví přes sebe o něčem jiném. Je to úžasné, když se to povede, je peklo to hrát. Hra má mnoho rovin a je zajímavá v tolika směrech, že jsme nepostihnutí všeho tehdy ani nevnímali jako prohru. Nyní se společně snažíme o to, abychom přinesli více Mameta. A také touto inscenací navazujeme na Zradu, kde jsme s Martinem Fingerem možná objevili určitou cestu, o níž si myslíme, že je tou pravou pro směřování, kterým se hraní v Činoherním klubu má ubírat. Tedy maximálně autentické, přitom střídmé, ne falešně efektní, a přesto něco, co je pro diváky fascinující.“

Václav Šanda, Martin Finger, Ondřej Sokol (foto: Michal Novák)
Václav Šanda, Martin Finger, Ondřej Sokol (foto: Michal Novák)


„Předchozí inscenace vzhledem ke svému obsazení víc směřovala k určitým pointám, které byly zřetelnější, než jak je uvidíte teď v mnohem věcnějším podání. Výsledný účinek přesto očekáváme hlubší, existenciálnější a svým způsobem drtivější, než u předchozího pokusu...,“ dodal Vladimír Procházka.

„Ale úspěšného pokusu...,“ zbystřil pozornost Ondřej Sokol.
„No ano, dovolím si připomenout, že Michal Pavlata byl za roli Teache nominován na Cenu Thálie a získal také hlavní Cenu Divadelních novin, tehdy ještě zajímavě honorovanou. Petr Nárožný mu to pak velmi záviděl...,“ doplňuje jistě zaručený fakt Vladimír Procházka.

-mys-