Z tiskových konferencí

Mnoho povyku v Dlouhé
vydáno: 30.3.2014
Poslední „velká“ premiéra sezony na hlavní scéně v Dlouhé patří Shakespearovi a jeho komedii Mnoho povyku pro nic. Hru v překladu Jiřího Joska nastudovala režisérka Hana Burešová a v hlavních rolích se objeví Marek Němec, Helena Dvořáková, Jan Meduna a Klára Sedláčková-Oltová.

„Pro uvedení Mnoho povyku pro nic jsme se s Hankou rozhodli už před časem, když jsme si přečetli nový překlad Jiřího Joska,“ prozradil dramaturg inscenace Štěpán Otčenášek. Se zařazením do repertoáru ale otáleli. Například proto, že v té době se tato komedie hrála v Národním divadle. Ke konečnému rozhodnutí uvést ji tento rok přispěl i fakt, že podle tvůrců se právě nyní v souboru Divadla v Dlouhé sešli ideální představitelé pro hlavní postavy. „Hlavně jsme ji ale nasadili proto, že nás tato hra baví a myslíme si, že je to jedna z nejlepších Shakespearových komedií.“

Mnoho povyku pro nic skutečně vyniká mezi ostatními Shakespearovými veselohrami a to nejen frekvencí uvádění. „Podařilo se v ní mistrně skloubit tři dějová pásma, která jsou každé v jiné žánrové poloze,“ popisuje kvalitu hry dramaturg. „To první, základní, je pásmo dramatické až tragické, tedy to, kde vystupuje Cladius a Héra.“ V něm je intrikami zmařena svatba zamilovaného páru, který ale samozřejmě nakonec všechny nástrahy (ne)přátel překoná. „Druhou linii spojuje vztah Benedika a Beatricie a je více komediální. A nakonec tu máme třetí pásmo, ve kterém vystupují komičtí strážníci. To už je vysloveně groteskní až burleskní.“

Pozoruhodné na Shakespearovských hrách je to, že za celá staletí neztratila svou aktuálnost. Mnoho povyku pro nic jako obvykle obsahuje mnoho intrik a špehování, hrátky s identitou a maskou, a to ve všech třech dějových linií. „Jako obvykle i zde Shakespeare překračuje žánr komedie,“ glosuje Štěpán Otčenášek. Hana Burešová dodává: „Navíc jako každá jeho komedie je i tato o lásce. A právě téma lásky, která je pro všechny stále v nějaké podobě aktuální, způsobuje, že jsou jeho hry stále tak oblíbené.“


Štěpán Otčenášek, Hana Burešová (foto: Kateřina Jírová)


Tvůrci také zdůrazňují, že Mnoho povyku pro nic je především společenská komedie. Není pouze o jedné ústřední dvojici, ale i o mnoha dalších postavách z různých společenských vrstev, které vystupují jako neméně důležité. Navíc mravy a problémy se od alžbětinské doby příliš nezměnily. „Naše úprava se obešla bez velkých zásahů do textu. Museli jsme sice hodně škrtat, ale jiných úprav bylo velmi málo a všechny jsme je konzultovali s překladatelem.“

Moderní překlad a to, že pouze třetina textu je ve verších, přímo vybízí k uvedení v moderních kulisách a kostýmech. „Důležitým tématem u Shakespeara je i móda a těžko bychom mohli ukázat, co je módní, na renesančních kostýmech,“ podotýká Hana Burešová. „Celá hra je o svatbách. A stejně jako dnes i tehdy podléhaly módnímu diktátu a vše muselo být dobře zorganizováno. Navíc postavy jsou z vyšší společnosti, a tak si nemohou jen tak říct, že teď se vezmou. Organizátoři svateb mají stále plné ruce práce.“

Soubor divadla v Dlouhé je známý svou muzikálností a tak i tentokrát dojde na živou hudbu. Složil ji Milan Potoček, který ji na jevišti také spolu s dalšími interpretuje. Herci ale tentokrát zůstávají spíše stranou a jen občas se k malé jazzové kapele přidají na krátkou písničku.

À propos, herci... „Kromě hlavních dvojic jsme se snažili rozehrát i ostatní příběhy. Musíme se pokusit všechny osoby pochopit a odhalit jejich motivace. Ve skutečném životě na to často není čas ani prostor, a proto tu máme divadlo, aby nám pomohlo pochopit, co se kolem nás děje a aby nám nastavilo zrcadlo,“ zdůrazňuje režisérka. Z toho důvodu bylo náročné hru obsadit, navíc v průběhu zkoušek muselo z důvodu nemoci v souboru dojít k přeobsazení, takže v době tiskové konference před sebou měli tvůrci teprve první společnou zkoušku. „Poprvé půjdeme chronologicky, poprvé se všichni najednou potkáme. Už se na to moc těšíme,“ s úsměvem podotýká Štěpán Otčenášek. Navíc podobně jako ve Třech mušketýrech, i zde vystupují děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru.

Kromě toho se diváci mohou těšit i na zcela nové tváře: Malvínu Pachlovou, Denisu Pfauserovou a Filipa Cíla. „Na podzim u nás proběhl konkurs a tito tři herci nás zaujali a dáváme jim tímto možnost se ukázat i na jevišti. Bohužel to neznamená, že jsou u nás v angažmá, tolik míst nemáme, ale nějaké to omlazení náš soubor potřebuje.“ Jediná členka souboru, která vzešla z podzimního náboru, Veronika Lazorčáková se v této inscenaci neobjeví, ale už nyní zkouší hlavní roli Jany ve hře Vlčí jáma, kterou divadlo uvede na podzim.

Ze známých členů souboru Štěpán Otčenášek připomněl Vlastimila Zavřela, který vystoupí jako Dagobert: „To je taková vděčná komediální postava, kterou například na Vinohradech ztvárnil Jaroslav Moučka, a podle mě to byla jeho životní role. Navíc Vlastimil Zavřel letos oslaví šedesátiny a tak jsme rádi, že jsme mu mohli dát po čase zase takovou pěknou roli.“

Nesmíme zapomenout ani na scénu, kterou navrhl David Marek. Jejím nejvýraznějším prvkem je molo, většina děje se totiž odehrává v zahradě u moře. Jinak je jeviště celkem holé, protože čas, místo i počasí je podrobně popsáno v textu. Právě počasí, pro Anglii tak typické, pak tvoří podkres ke střídajícím se náladám na jevišti.

-ff-