Z tiskových konferencí

Muzikál z brněnských pověstí a legend
vydáno: 14.6.2017
Opět se otevírají brány letních divadelních scén, které i přes čas dovolených, a tedy jiných lákadel, přitahují čím dál početnější zástupy diváků. „Vždyť kdo by odolal divadlu pod hvězdami?!,“ lakonicky shrnuje pravděpodobný důvod rostoucího trendu dramaturg Městského divadla Brno Jan Šotkovský. Tradice uvádění inscenací Městského divadla Brno v romantickém „open air“ prostoru Biskupského dvora Moravského zemského muzea (čili přímo pod siluetou mohutných věží petropavelské katedrály) vznikla před osmi lety a je stále oblíbenějším a vyhledávanějším zpříjemněním letních večerů v Brně.

ze zkoušky inscenace Brněnské kolo
ze zkoušky inscenace Brněnské kolo - Dušan Vitázek


A stejně jako v předchozích letech pro své diváky připravilo Městské divadlo Brno zcela novou inscenaci, která vznikla přímo pro tento jedinečný prostor – zpěvohru Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou venuši. Program samozřejmě nezapomíná ani na divácky úspěšné tituly z let minulých, jako jsou Radúz a Mahulena, Noc na KarlštejněMy Fair Lady (ze Zelňáku).

ze zkoušky inscenace Brněnské kolo
ze zkoušky inscenace Brněnské kolo - Michal Isteník


ze zkoušky inscenace Brněnské kolo
ze zkoušky inscenace Brněnské kolo - Dušan Vitázek & comp.


Brněnské kolo je dalším počinem osvědčeného autorského tria Stanislav Slovák – Jan Šotkovský – Petr Štěpán. Lepší garanty dobré zábavy v Brně zřejmě nenajdete, o jejich posledním muzikálu Bítls se po celém Brně mluví opravdu hodně (a pochvalně), i když najdou se hnidopiši, kteří v libretu začali hledat drobné faktografické chybky. Tvůrci Brněnského kola připouští, že nějaká ta nepřesnost se může objevit i v této další inscenaci, přece jen dobu Věstonické venuše nezažili a koláře Birka také fyzicky nepotkali.
Divadelním příznivcům netřeba připomínat, že tento tým pro letní hraní Městského divadla Brno na Biskupském dvoře v minulých letech připravil několik původních kusů, jakými byly zpěvohra Mendel aneb Vzpoura hrášků, činoherní drama Baron Trenck a činoherně-baletní Dobrodružství písma o cyrilometodějské legendě. „Všechny měly společný vztah k lokální tematice, respekt ke geniu loci a touhu využít unikátní atmosféru a historickou patinu překrásného prostředí Biskupského dvora,“ připomněl Jan Šotkovský.

ze zkoušky inscenace Brněnské kolo
ze zkoušky inscenace Brněnské kolo - Dušan Vitázek & comp.


ze zkoušky inscenace Brněnské kolo
ze zkoušky inscenace Brněnské kolo - Jakub Uličník, Ondřej Studénka


Muzikál Brněnské kolo (autorem hudby, stejně jako v případě Barona Trencka či Mendela, je Karel Cón) se dotýká opět historických i místních vazeb, a to hned na několik způsobů. Jan Šotkovský naznačil více: „Jednak se v něm zjevuje příběh zřejmě nejslavnější brněnské legendy (té o koláři Birkovi, který údajně během jediného dne dokázal porazit strom, vyrobit z něj kolo a dokutálet jej z Lednice až do vzdáleného Brna). Dále se v něm objevuje řada postav spojených s Brnem, ať historických či legendárních (od Babinského přes Natašu Gollovou až k bratřím Pospíšilům). Také vypráví legendu novou, příběh o tom, že „brněnské kolo“ je vlastně krycí název pro tajemný stroj, utajeně v Brně zkonstruovaný na konci 19. století samotným Thomasem Alvou Edisonem. Konečně pak se jeho příběh týká i instituce, jíž je Biskupský dvůr součástí. Moravské zemské muzeum slaví totiž v letošním roce 200 let své existence. A právě muzejní budova na Zelném trhu skrývá v našem příběhu večer po uzavření nejedno tajemství týkající se brněnských pověstí a legend. Navíc v ní zůstane ukryta jak trojice dětí, které pátrají po svém zmizelém „strejdovi“, tajemném vědci Cajthamlovi, tak dvojice grázlíků Vingl a Maňas, kteří si dělají zálusk na nejproslulejší artefakt muzea, samotnou Věstonickou venuši...“

ze zkoušky inscenace Brněnské kolo
ze zkoušky inscenace Brněnské kolo - Lukáš Janota, Dušan Vitázek


Bláznivé fabulace si diváci tedy užijí dosytosti. I když... některá „odhalení“ mohou být jistojistě pravdivá.

Ke stylu hry Petr Štěpán říká: „Diváci už zřejmě tuší, že je čeká naše fabulace, avšak založená na jistých faktech, která jsou pravda, nebo se tradují. Fakta jsme použili k tomu, abychom vybudovali příběh, který by mohl diváky zajímat a bavit, snad i poučit. Zásadní je ale historka, která se odehraje v prostředí muzea a na níž celý příběh stavíme. Záměrně nechceme být didaktičtí. Proto, prosím vás…, víme, že Věstonická venuše je uložená někde jinde nebo že pověstné kolo není v muzeu, ale ve Staré radnici, víme to, neopravujte nás. (smích)“

ze zkoušky inscenace Brněnské kolo
ze zkoušky inscenace Brněnské kolo - Dušan Vitázek


„Abychom předešli dalšímu nedorozumění,“ navazuje režisér Stano Slovák, „sice novinku anoncujeme jako muzikál z brněnských legend, výrazně zastoupena však bude hlavně ta jedna, o Birkovi. O tématu jsme uvažovali snad čtyři pět let, teď se realizace docela pěkně trefila do výročí, které si Moravské zemské muzeum v těchto dnech připomíná...“

„No, z původní představy se nám to celé posunulo do takové řekněme komediální pohádky, která se z větší části odehrává blíže neurčené noci roku 2017, s odskoky do času řekněme mytologického, dále například do roku 1882, kdy do Brna ingognito přijíždí Thomas Alva Edison. A pojem „brněnské kolo“ odkazuje k více předmětům, než je ten, který se nachází, ano, ve Staré radnici,“ doplnil Jan Šotkovský.

Petr Štěpán
Petr Štěpán


Inscenace čítá 10 hudebních čísel, z toho jedno rozsáhlé (zhruba osmiminutové stopáže). „Hudba by měla působit „muzikálově“, snažili jsme se vytvořit divadlo, které se bude přibližovat žánru, vyloženě muzikál však nečekejte,“ říká Stano Slovák.

Spoludramaturg Miroslav Ondra k tomu dodal: „Text je do jisté míry parodický, platí to i pro hudební stránku. Sklouzneme se do opery či operety, k popovým žánrým, do swingu..., zkrátka žánrům, které známe. Neandrtálská hudba tam tedy nezazní!“
„Karel Cón to lehké hudební parodizování opravdu umí, aniž by to vypadalo, že si snad z toho děláme srandu,“ podoknul Petr Štěpán.

na tiskovém setkání v Moravském zemském muzeu
na tiskovém setkání v Moravském zemském muzeu


Pro diváky možná bude lákadlem, že na jevišti budou defilovat proslulé předměty ze sbírek Moravského zemského muzea; zde nutno uklidnit kurátory sbírek - půjde o repliky vyrobené v divadelních dílnách. „Zmiňujeme tam i exponáty, které v MZM zatím ještě nejsou, ale chceme tím inspirovat vedení muzea...,“ nadechl se Jan Šotkovský. A co se týká věrohodnosti ztvárnění vpádu pravěku do inscenace, tvůrcům se od odborníka na slovo vzatého (bez ironie) dostalo tohoto výsledku konzultací: „Udělejte to, jak chcete, vše je v pořádku.“

Miroslav Ondra, Michal Isteník, Stano Slovák
Miroslav Ondra, Michal Isteník, Stano Slovák


V hlavních rolích nové open-air inscenace MdB se představí sourozenci Alena, Elena a Jan Juráčkovi (Alenka, Elenka a Janík), Michal Isteník (Cajthaml), Ondřej Studénka (Vingl), Jakub Uličník (Maňas), Zdeněk Junák (Strážce minulosti), Ladislav Kolář (Strážce legendy), Josef Jurásek (Strážce budoucnosti), Lukáš Janota (Thomas Alva Edison), Dušan Vitázek (Kolář Birk) a další.

.....
foto: Michal Novák