Z tiskových konferencí

V Divadle Ungelt se repertoár většinou rodí tak, že umělecký ředitel scény Milan Hein ke konkrétní herecké osobnosti hledá vhodný text, často takový, který u nás ještě nebyl uveden, hru pak doobsadí a přizve režiséra. Tentokrát postup byl opačný, nejdříve byl vybrán text. Novinkou Divadla Ungelt bude hra australské autorky Joanny Murray-Smithové Mezi úterým a pátkem (v originále pojmenovaný Honour, čili „Čest“), která by podle slov Milana Heina mohla oslovit každého, protože každému se může přihodit to, co „mezi úterým a pátkem“, v čase rozchodu ústřední dvojice manželů, zažívají postavy hry. V příběhu manželského trojúhelníku a rebelující dcery uvidíte Reginu Rázlovou, Jitku Čvančarovou, Petru Nesvačilovou a také Milana Heina, který se rozhodl po mnoha letech vystoupit v činoherní roli. Režíruje Janusz Klimsza.

„Vzpomněl jsem si na svých 24 let, kdy jsem začínal jako herec v Těšínském divadle. Tehdy jsem měl dva sny: potkat se s Martou Kubišovou a zahrát si po boku Reginy Rázlové. Ta první je už mnoho let stálicí naší scény a mou osobní přítelkyní. Sen druhý si plním až teď,“ vysvětluje Milan Hein. „Na obsazení ústřední postavy Honor jsem měl několik tipů, nakonec v mém uvažování vyhrála Regina Rázlová, která souhlasila a pro kterou to bude již druhá role v Ungeltu. Snad nám diváci uvěří, že hrajeme manžele...“

Jitka Čvančarová, Regina Rázlová, Milan Hein, Petra Nesvačilová (foto: Michal Novák)

Režisér Janusz Klimsza zmínil, že zkoušení hry Mezi úterým a pátkem probíhalo v ne zcela standardním režimu. „Zkoušení jsme měli rozdělené na dva bloky, v prvním jsme spíš dělali jakousi analýzu a ty finální zkoušky započaly až dva měsíce nato.“

Milan Hein také představil dvě nové tváře Ungeltu, herečky Jitku Čvančarovou a Petru Nesvačilovou. „Hraju tady vedle v Kašparu v Celetné, často jsem tudíž chodila kolem Ungeltu a vždycky jsem si říkala, že Ungelt to je osobnostní a dramaturgicky zajímavé divadlo, tak jsem asi vyslala telepatickou myšlenku a Milan Hein mi zavolal a nabídnul rovnou dvě role,“ říká s lehkou nadsázkou Jitka Čvančarová, která nastuduje roli ještě ve hře Království boží na zemi, což bude hlavní titul Letní scény 2015. K nynější premiéře uvedla: „Zmíněné diskuse a vůbec povídání o hře byly hodně zajímavé a podnětné. Ta hra má v sobě jedno důležité téma, které je navíc hodně současné, trefujeme se do toho, čím žije spousta lidí. Je o pohledu na pravdy, v nichž žijeme, a sděluje nám, jaké je to vlastně štěstí a požehnání potkat někoho, kdo mluví a žije tu pravdu a naučí vás žít pravdivě i ten svůj život. Věřím, že tato hra může přispět k hledání pravdivého žití.“

Janusz Klimsza, Jitka Čvančarová (foto: Michal Novák)

„Autorka píše tak, že neodsuzuje žádnou postavu, není to nalajnované, že všivák chlap zblbne a utíká od rodiny. Svou pravdu má manželka, má ji milenka, která je přínosem pro prozření vlastně všech, také dcera má svou pravdu. Publikum by se mohlo po svém na každou postavu napojovat a nikoho neodsuzovat. S tím souvisí i otevřený konec... Každý divák by si spolu s postavami mohl dopřát potřebný mezičas a vykročil někam dál. Proto jsem také jako režiséra oslovil Janusze Klimszu, protože jednak vyvažuje tu ženskou přesilu a především z postav doluje jejich člověčí podstatu, hledá podtexty pravdivé lidské bytosti. Taky by to asi šlo udělat jako konverzačku, neboť hra je celá postavená na 18 dialozích, ale to jsme nechtěli,“ přibližuje Milan Hein.

Zdá se, že máme co dočinění s tuctovým dramatickým materiálem: manžel, manželka, milenka, situací ovlivněná dcera - rebelka. Sama autorka se nechala slyšet, že její hra nepřináší nic originálního. Není jím ani manželský trojúhelník ani metoda, kdy na jevišti každá z postav demonstruje právě ten svůj pohled. „Manželský trojúhelník je takzvaně banalita, ale jen do chvíle, než to potká vás, nebo někoho blízkého,“ říká Regina Rázlová. „Pak se rázem tato banalita, která je pro nezúčastněné často k smíchu, promění v noční můru. Kdo byl touto takzvanou banalitou nějak dostižen, bude i ten náš příběh sledovat jinak, podle toho, jak on sám něco takového pozoroval nebo dokonce prožil. Věříme, že pro tenhle přesah bude inscenace mít u diváků úspěch.“

„Koukám, že většina z vás tu zkušenost má...,“ usmívá se Janusz Klimsza a významně se rozhlíží po tvářích přítomných novinářů. „Autorka ve své hře z mnoha úhlů reflektuje tento problém. A zároveň poměrně razantně relativizuje, zadali konvence toho našeho civilizačního okruhu jsou tím nejlepším, zdali ta vzájemná smlouva dvou lidí má mít všeplatnost navždy, nebo jestli jsou situace v životě, kdy ta smlouva vyprší.“

Regina Rázlová, Milan Hein, Petra Nesvačilová (foto: Michal Novák)

Žití v nepravdě je velké téma, které Smithová přetavila do své hry. Milan Hein k tomu říká: „Nepravdy ve svazku dvou lidí a nevyřčená slova velmi často pak působí na děti, s nimiž se to může táhnout až do dospělosti. Zde postava dcery vyrůstá v navenek ve šťastném, plnohodnotném, zajištěném domově, kde je všechno růžové, ...až na to, že pravda není pravda, což může toho mladého člověka srazit na dno, není pak schopen žít vlastní život v pravdě. Hra nás zavádí do vyšších pater intelektuální společnosti, ale vzhledem k tomu, co se odehrává v těch lidech a jaké vztahy či situace řeší, věřím, že osloví široké spektrum diváků.“

„Je to žití v schizofrenním milieu, kde se běžně říká se něco, ale myslelo se něco jiného. Tady hledejme impulsy k lidské křivosti. Člověk pak snadno ztrácí vlastní emancipaci a táhne si tu schizofrenii za sebou. My, kdo žili v době normalizace, máme toto téma s bonusem,“ hořce poznamenal Janusz Klimsza a pokračuje: „Vznikají uměle objektivní nezpochybnitelná fakta a není tam žádná reflexe. Reflexe přijde v okamžiku katastrofy, kdy do toho vstoupí ten další člověk a naprosto všechno to rozmetá. Což je v této kauze případ té milenky, která ukáže na všechny ty lži, která si ta rodina tahá za sebou.“

Jitka Čvančarová, Regina Rázlová, Milan Hein, Petra Nesvačilová (foto: Michal Novák)

„V textu jsou zakódovány traumata, zábrany, bloky, které se často vztahují právě k těm nejbližším, vznikají z nevyřčených slov, nepravd a samozřejmě žití v systémech, který má své vzorové konvence,“ doplnila Petra Nesvačilová.

„Ale jinak je to veselé a zábavné představení,“ vstoupila do debaty Regina Rázlová.
„No, uvidíme, George bude v hrozně složité situaci. K nám do Ungeltu chodí hlavně divačky, tudíž bude složité tu postavu manžela na jevišti obhájit. Obhájit ho chci!,“ prohlásil Milan Hein.

Doufejme, že Divadlo Ungelt nespustí touto inscenací lavinu rozvodů. Tvůrci i herci by si spíše přáli, abychom na základě zhlédnutí této hry méně zavírali oči při posuzování vztahů nebo pravdy a byli méně benevolentní ke křiváctví.

-mys-