Blogy

Inscenace nezávislé umělecké platformy Studio Rote Zjevení pudla měla premiéru v rámci festivalu ...příští vlna/next wave... v září 2018 a její životnost se nakonec ustálila na sedmnácti měsících. Mě její zhlednutí míjelo celou tu dobu až jsem nakonec stihl alespoň její derniéru. V každém případě jsem rád, že mne poslední repríza této hry neminula a já jsem tak v době, kdy už se nad divadelním nebem začal pomalu vznášet nebezpečný vir COVID-19, mohl prožít ještě jeden nezapomenutelný kulturní zážitek. Samotného mě překvapilo, že mi Zjevení pudla tak dlouze unikalo, neb předchozí tvorba Studia ...

Po inscenaci Dva sešity, v níž se divadelní uskupení Handa Gote research & development zaměřilo na retrospektivní průzkum konkrétní doby, a kterou uvedlo v loňském roce, se nyní tento spolek časově rozmáchl po celou existenci civilizace a skrze nejrůznější rituály se snaží divákovi nabídnout svůj pohled na jednotlivé historické etapy dohromady však skládají celek představující společnost ve své ryzí podstatě. Tou může být odkaz málo známé čtvrté opice Šizaru. Jistě všichni znají buddhistické vyobrazení trojice opic se zakrytýma očima, ušima a ústy aneb zkráceně pojmenované jako Nevidím zlo...

V úvodu představení Vladař se z úst pěti účinkujících herců divák dozví, že Divadlo Komedie je teď jejich a budou s ním nakládat podle svého uvážení. Přestože se herci oslovují křestními jmény, a snaží se tak navodit uvolněnou atmosféru, je vcelku brzy jasno, že se nejedná o žádný improvizační výstup na forbíně. Toto mohou objasnit jednak narážky na dění v revolučním roce 1989 nebo hraná přílišná křečovitost, úmyslně jdoucí až k hranicím trapnosti. Po rozpačitě působícím úvodu by divák mohl očekávat inscenaci vycházející z Machiavelliho textu Vladař, jakéhosi manuálu pro politické vůdce sepsan...

Na jaře 2020 by měla mít v Divadle Disk premiéru adaptace nesmrtelného románu Kena Keseyho Přelet nad kukaččím hnízdem. Knihu nezaměnitelným způsobem proslavil svým filmem Miloš Forman a příběh o lidské svobodě a důstojnosti v roce 1975 slavil úspěch mimo jiné i na předávání Oskarů. V tehdejším celorepublikovém československém komunistickém vězení bylo jeho uvedení pochopitelně tabu, ale tu a tam se načerno promítnul na nekvalitních domácích přehrávačích a silně rezonoval. Miloš Forman se rázem stal nejproslulejším Čechem na poli filmu, zůstal jím i po zbytek svého života a bude tomu i nadále,...

Friedrich Dürrenmatt napsal svoji hru Komplic v roce 1973. Ta je věnována věčnému tématu korupce, jež prostupuje celou společností. Pohled, který Friedrich Dürrenmatt pro tuto problematiku zvolil, obsahuje prvky černého humoru a univerzálnost tématu zase zajišťuje de facto stálou aktuálnost. Přesto samozřejmě velice záleží, jakým způsobem tvůrci látku uchopí, a jakým stylem chtějí divákovi Komplice představit. Zatímco v české premiéře v roce 2008 jej v Divadle Na zábradlí uvedli jako podobenství divokých českých devadesátých let, jež symbolizovaly mimo jiné tzv. Orlické vraždy a na vzniku insc...

Britský herec Luke Norris je rovněž dramatikem a scénáristou. Název jeho hry Growth z roku 2015 by se dal do češtiny přeložit například jako „vývoj", což by docela odpovídalo tomu, čím prochází osobnost i život hlavního hrdiny. Překladatel a režisér Šimon Dominik ovšem zvolil vábnější český název Řekni mi něco hezkýho připomínající prosbu, která za různých okolností opakovaně zaznívá. Osmadvacetiletý Tobes (Ondřej Novák) žije poměrně obyčejný život, nevymyká se svým vrstevníkům, po důstojném a nevyhroceném rozchodu s přítelkyní si dopřává krátkodobé známosti. A také zjistí, že mu na varleti v...

Eyolfek patří k těm méně uváděným (a obecně je řezan k méně zdařilým) hrám Henrika Ibsena. Přesto myslím, že má co říct i dnešnímu publiku, v tomhle byl Ibsen mistr a když se jeho hry dobře uchopí, není na nich časová propast od doby vzniku znát. V HaDivadle ovšem hru uchopili hodně nešťastně, respektive mě osobně tento výklad zcela minul. Problém je patrně již v definici toho, co je pro koho v divadle zajímavé. Pro mě je to jednoznačně kontakt s živým hercem a divadlo bez něj mě nebaví a nezajímá. Režisér Ivan Buraj to má patrně zcela jinak, nepřítomnost herců na jevišti pro něj není negativ...

Divadlo Letí slaví v letošním roce úctyhodných patnáct let své existence. Dovolím si tvrdit, že pokud se lidé, kteří tímto nezávislým divadlem prošli nebo jsou stále jeho součástí, ohlédnou za svojí prací, mohou na ni být právem hrdí. Jsem dokonce přesvědčen, že mezi divadly věnující se s takovouto iniciativou, nadšením a důsledností pouze současným textům, je Divadlo Letí absolutní špičkou. Není tedy překvapením, že jubilejní sezónu obohatí aktuální repertoár tři nové, původní hry, z nichž ta s názvem Homo 40 je první z nich. Jejím autorem, byť pod scénářem je podepsán spolu s kolektivem, je...

Když jsem byl na premiérové afterparty dotázán (někým mimo tvůrčí tým) na své dojmy z Černé vody, odpověděl jsem, že s ní mám stejný problém jako s jinými inscenacemi Lucie Ferenzové, totiž že nemá názor (inscenace, ne Ferenzová). A byť si za tím stojím snad u všech zhlédnutých inscenací uskupení Kolonie, v případě Černé vody je to nesmysl. Poučení? Neptejte se mě na bezprostřední dojmy, dost možná plácnu něco, čemu sám nebudu další den věřit. I tak se z tohoto prvotního omylu dá vyjít. Obecně řečeno Ferenzová ve svých inscenacích publiku předkládá množství pohledů na dané téma a nechává na k...

Jméno britského dramatika Dennise Kellyho není pro českého diváka nijak nové. Jeho hry jsme mohli zaznamenat na jevištích Dejvického divadla, Divadla v Dlouhé nebo Moravského divadla v Olomouci. Po Kellyho tvorbě sáhly i spolky Divadlo Letí a Spoluhra, a jeho hru Rituální vražda Gorge Mastromase nastudovali jak studenti katedry činoherního divadla DAMU, tak ti z Vyšší odborné školy herecké. Aktuálně je možné Kellyho tvorbu spatřit na scéně Divadla Bez zábradlí, a již brzy také v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Před pěti lety vznikla inscenace Sirotci divadelního spolku Kašpar v kopr...

Amadeus v Městském divadle Mladá Boleslav má několik neobvyklých prvků, které toto nastudování značně odlišují od jiných inscenací skvělé Shafferovy hry. Začnu těmi méně povedenými. Velmi zvláštní je scéna, která působí eklektickým dojmem, přičemž není úplně jasné, jaké to má přínosy pro jevištní dění. Na forbíně jsou dvě "jámy" - jedna je na začátku představení použita jako Mozartův hrob, druhá je jakýmsi brlohem zestárlého Salieriho. Levou stranu jeviště zdobí stěna jak z nahrávacího studia, naproti ní jsou vysoká a značně ošoupaná otočná zrcadla. Zadní část jeviště je tvořena rovněž ošuntě...

Mamma Mia!, celosvětový fenomén, jeden z nejznámějších a po celém světě nejuváděnějších muzikálů si svou českou premiéru odbyl před téměř pěti lety v Kongresovém centru v Praze. V prostoru ne právě šťastně vybraném a zcela nezvládnutém. Na velké a široké scéně navíc bez výraznější scénografie vynikala slabá choreografie, nevýrazné a nervózní (z pohledu zpět k premiéře) výkony. Tragický zvuk pak vedl k tomu, že většině účinkujících nebylo pořádně rozumět, ať už zpívali sólo, či sborově, což stran kvality překladu patřilo k tomu nejlepšímu, co se inscenaci mohlo stát. Oznámení o nově chystaném ...

aneb jak nedělat výpravný pohádkový muzikál... Byla nebyla jednou jedna malá holčička, Dorotka, žijící u svého strýčka a tety v Kansasu, kterou i s jejím domem jednoho dne uneslo magické tornádo do země Oz. V kouzelné zemi rozdělené do čtyř částí – Východní, Jižní, Západní a Severní – si dívenka brzy našla tři věrné přátele, Plecháče bez srdce, slaměného Strašáka bez mozku a Zbabělého lva. Společně s nimi se ve snaze dostat se zpět do Kansasu vydala do Smaragdového města, aby se setkala s mocným Čarodějem ze Země Oz, který jediný by jí mohl pomoci zpět domů a jim pomoci s jejich trápeními. Ce...

Přesně před rokem měla v NoDu premiéru Bible 2, nejvyšší čas se k ní vyjádřit. Na úvod nechť tedy konečně veřejně zazní, co jsem po zhlédnuté repríze psal soukromě režisérovi Jankovi Lesákovi a dramaturgyni Natálii Preslové, ta inscenace je prostě boží, pro mě jednoznačně nejlepší komedie, co jsem loni viděl. A teď si pojďme rozebrat proč. V anotaci a též snad v každé recenzi se objevila informace, že je inspirována komiksem Adventures of God. No, řekněme to trochu příměji, bere si z něj ty nejlepší fóry (opravdu, přečetl jsem ho celý (k určitému datu) a místy to bylo dost úmorné). A též jeho...

V Divadle D21 sáhl její umělecký šéf Jakub Šmíd po předloze, která je mému srdci nejbližší. To je samozřejmě zcela zbytečná informace, ale mám potřebu ji úvodem zdůraznit, neb Zločin a trest ve mně vždycky rozechvěje mé nejniternější a nejskrytější city, a to je pak člověk v takovém rozpoložení, že může klidně i nevědomky ublížit. Jedním dechem tedy musím raději dodat, že si práce Jakuba Šmída a celého Divadla D21 nesmírně vážím. Snad nebudou následující řádky subjektivnější než obvykle, ale jedná se prostě o Zločin a trest a to jsem evidentně předem zaujatý. Zločin a trest je první román, kt...

Koukám, že u nás má Král Ubu v Divadle D21 vesměs pozitivní ohlasy. Jo, částečně tomu rozumím a mohl bych se přidat ve stejném duchu. Tleskám režii Jakuba Šmída, který dokázal různými triky na malém jevišti vyvolat zdání mnohem většího prostoru. Drží se groteskní stylizace, ovšem tak, že je to stravitelné i pro mě, který tomuto žánru nijak zvlášť nefandím. Petr Pochop a Hana Mathauserová ústřední pár zobrazují správně nízce a odpudivě, Vojtěch Hrabák coby kapitán Obruba je akvizicí roku (už se těším, až ho uvidím ve Zločinu a trestu), Lukáš Šolc v roli cara mě opět donutil si trochu poopravit ...

Miroslav Bambušek tentokráte svoji bohatou energii a obdivuhodný a nekompromisní entuziasmus zaměřil na život, dílo o odkaz jednoho z nejvýraznějších českých filozofů dvacátého století Jana Patočky. Ačkoliv skutečné osobnosti naší historie zřejmě nikdy nedosáhnou popularity například sportovců, věřím, že i pro značnou část konzumem odsouzené společnosti není jméno Jana Patočky zcela cizí. Přirozeně, že nejde jen o znalost díla. Filozofické spisy koneckonců jistě nikdy nebudou většinově přitažlivým čtivem, ovšem osoba Jana Patočky vystoupila ze své pracovny a vstoupila do veřejného života. V ro...

Inscenace Divadla D21 obvykle zhlédnu hned při premiérovém uvedení či brzy poté, v případě Války s mloky mi ale trvalo téměř čtyři měsíce, než jsem se k tomu odhodlal. Proč? Inu, protože mi myšlenka zpracovat tuto látku formou kabaretu přišla sama o sobě tak neatraktivní, že jsem se toho bál. O to větší radost mám, že nyní mohu (ano, s téměř ročním zpožděním) konstatovat, že mé obavy byly liché, tento přístup má několikerý smysl. Tím asi nejbanálnějším je, že kabaretní rozvolněnost umožňuje si vybrat klíčové myšlenky a obrazy předlohy, momenty, které o něčem skutečně vypovídají, aniž by bylo ...

Nová umělecká šéfka Husy na provázku Anna Davidová se svým inscenačním týmem naťukla velmi aktuální téma, kterým je stárnutí obyvatelstva a s tím spojené problémy. Stáří a neduhy z něho vyplývající se dnes zhusta zavírají za zdi domovů pro seniory, naše na výkon a produktivitu orientovaná společnost si s tímto fenoménem neumí úplně poradit. Lékařská věda značně pokročila a lidé se dožívají čím dál vyššího věku, což ale také znamená, že je mnohem víc lidí, kteří se na konci života potýkají třeba s Alzheimerovou chorobou a jejich blízcí nemají kapacitu na to, aby se o ně postarali v domácích pod...

Význam přísloví Láska hory přenáší se obvykle vykládá způsobem, že člověk pro lásku udělá takřka cokoliv a dokáže překonat ledasjaké nástrahy a potíže. To je sice krásná idea, ale já si název tohoto blogu vymyslel z důvodu, že mi přišlo spojení láska a hory jako ideální kombinace pro zdůraznění, že se v inscenaci s názvem Láska v době globálních klimatických změn hraje jednak o lásce, a pak o cestování. Tak to jen úvodem. Ona stejně přísloví většinou za realitou běžných dnů dosti pokulhávají. Inscenace, která měla premiéru v rámci festivalu ...příští vlna/next wave... v roce 2019, je adaptací...