Blogy

Po dvou letech se do MeetFactory vrátil režisér Filip Nuckolls. Opět společně se skladatelem Ondřejem Švandrlíkem a kostymérkou Lucií Šperlovou. V zimě 2017 měla ve zkušebně MeetFactory premiéru hra Počátek veškeré lásky německé spisovatelky Judith Hermann. Inscenaci, stejně jako poté její knižní předlohu, jsem ohodnotil více než kladně, a tak má očekávání z výsledku nastudování nové hry stejným tvůrčím týmem nebyla malá. Předlohou pro nejnovější inscenaci na repertoáru MeetFactory se stal původní scénář, jenž napsal Matěj Samec, místní dvorní dramaturg. Hra s názvem Shooting Up může ve svém ...

Nezávislé divadelní uskupení s názvem 8lidí vzniklo před dvěma lety a na sklonku loňského roku uvedlo v Divadle Disk hru, jež se věnuje navýsost aktuálnímu, a zároveň nanejvýš důležitému tématu, kterým je otázka lidské svobody. Ta je momentálně uprostřed veřejného prostoru a s obavami čeká, zda jej na svoji stranu urve státní moc reprezentována často vůdci se sklony k autokracii nebo zda za pomoci nezávislé žurnalistiky zůstane v dostatečné míře dostupná pro všechny ostatní. Jelikož si tvůrčí skupina 8lidí vybrala pro svůj divadelní tvar příběh ruského novináře Arkadije Babčenka, je téma situo...

V autorské inscenaci Burnout aneb Vyhoř! naplnila dvojice Jan Frič a Dagmar Radová dramaturgický koncept A studia Rubín zvolený na tuto sezónu vrchovatě. Jedná se o generační výpověď reflektující téma, jež je pro současnou společnost aktuální, a odráží také název dramaturgické koncepce „S kým žijem?". Sebeironická zpověď čtyř vyhořelých třicátníků pracovně se pohybujících na různorodých českých divadelních scénách sarkasticky leč s jemností ukazuje vyčerpanost v její ryzí podobě. Ačkoliv se inscenace částečně tváří jako dokumentární divadlo, o tom, že se jedná o divadlo na divadle, svědčila ma...

Román Mýcení Thomase Bernharda patří přesně k tomu druhu textů, jehož povaha režiséru Janu Mikuláškovi sedí. Výborně si totiž rozumí s jeho režijním rukopisem, který se vyznačuje vizuálně silnými obrazy a neustále přítomnou ironii. Kritika maloměšťáckého snobismu, povrchnosti a sebevzhlíživosti je velmi dobře vyjádřena už ve scéně Marka Cpina. Ten malý obývák přecpal spoustou předmětů, na stěnách visí absurdní množství obrazů a trefný je také fakt, že z tohoto místa nevede žádný východ. Postavy tak jsou uzavřeny ve své povrchnosti, stále opakují tytéž rituály a stále více se zpřítomňuje směšn...

Hra Floriana Zellera Otec je velmi zajímavě komponovaným divadelním textem. Upozorňuje na problematiku Alzheimerovy choroby, která se bohužel týká stále většího počtu lidí, vytváří přitom třaskavý divadelní koktejl. Je v něm v počátečních fázích i dost úsměvných momentů, které se ovšem vytrácí v přímé úměře s postupem nemoci. Ráz inscenace je tak stále depresivnější. Je to celkem emocionální bomba a to i pro otrlého diváka. Na druhou stranu nelze říci, že by režisér Petr Svojtka nějak lacině ždímal slzy. Není potřeba být zbytečně patetický, téma samo emoce vyvolá, i když se netlačí na pilu. N...

První premiérou v sezóně 2018/2019 katedry činoherního divadla pražské DAMU byla v Disku adaptace románu českého exilového spisovatele Egona Hostovského Cizinec hledá byt. Pro mě se jednalo o seznámení se s třetím dílem tohoto autora. Po knize Nezvěstný, jež se stala také předlohou pro dvoudílný televizní film, a která v detektivně-špionážní atmosféře přibližuje dobu komunistického převratu v roce 1948, jsem před deseti lety navštívil dramatizaci románu Všeobecné spiknutí v pražském Divadle Komedie. Pod zkráceným názvem Spiknutí jej tam uvedl Dušan D. Pařízek. Kromě skvělých výkonů všech tvůrc...

Americký dramatik Mark St. Germain libující si ve fiktivních historických dialozích se již pevně usadil ve sklepních prostorech Divadla V Řeznické k intimním rozhovorům přímo vybízející. Po sezení doktora Sigmunda Freuda s C. S. Lewisem a ještě před setkáním Ernesta Hemingwaye s F. S. Fitzgeraldem se mohli diváci této komorní scény vplížit i do soukromí zakladatele moderní fyziky a tvůrce teorie relativity, a to přímo do pracovny Alberta Einsteina. Všechny tři inscenace jsou stále na repertoáru, takže neváhejte seznámit se se specifickou tvorbou Marka St. Germaina. Po roce se na zdejší scénu ...

Pod hlavičkou divadelního souboru 11:55 vznikla inscenace nahlížející na nejmodernější vedení válek pomocí dronů s rozkošným názvem O krásách bezpilotního bombardování. Čtyřčlenný inscenační tým, v němž režisérka Nina Jacques a dramaturg Boris Jedinák jsou mi momentálně blízcí svým působením v tvůrčí skupině 8 lidí, doplnili Jan Tomšů, podepsaný pod výpravou a Ian Mykiska, který má na svědomí hudební složku. Úvodem mohu sdělit první klad hry. Tak jako je sehraný soubor 11:55 i kvarteto Jacques – Jedinák – Tomšů – Mikyska těží ze svých předchozích spoluprací. Respektive je z inscenace znát urči...

Dodo Gombár si jako svoji poslední inscenaci nastudovanou v pozici uměleckého šéfa Švandova divadla vybral románovou prvotinu rakouského autora Roberta Schneidera Bratr spánku. Volba to byla jistě dobrá. Ať už z pohledu výběru tématu střetu jedince s uzavřenou komunitou nebo sázka na povedenou dramatizaci, které se přímo pro Švandovo divadlo ujala výjimečná česká spisovatelka Kateřina Tučková. Děj je zasazen do odříznuté horské vesnice, jejíž obyvatelé tvoří společenství, které je naprosto v souladu se syrovou scénou, atmosférou i vyzněním celé inscenace. Jejich spjatost s půdou by mohla sice...

Román Jáchyma Topola Noční práce jsem nečetl, takže jsem k jeho adaptaci pod názvem Kouzelná země přistupoval bez jakýchkoliv očekávání. Dle samotného spisovatele jde o halucinační výron, takže celkem chápu, že dramatizace musela být dost obtížná. Režisér Jan Mikulášek a dramaturgyně Marta Ljubková se snaží zachovat lehce fantaskní atmosféru, chronologickou neukotvitelnost a poetické obrazy vzdálené od běžného jevištního realismu. Pro diváka je takový tvar celkem náročné usledovat, párkrát zabloudí, ne všechny výjevy je možné jednoduše interpretovat. Na druhou stranu základní myšlenky a dějov...

Sepsání blogu po téměř padesáti dnech od doby zhlédnutí představení může snadno doprovázet komplikace nedokonalosti vlastní paměti. Řada obrazů či myšlenek obsažených ve hře se vám mohou lehce zabalit do mlžného oparu a není úplně jednoduché si je znovu vybavit. U poslední premiéry Divadla X10 však mlha stoupala z prostoru pražského DUPu39  společně s mými kroky bezprostředně po konci premiéry a během několika minut mi v hlavě zůstaly jen chaoticky poskládané fragmenty inscenace s názvem Krásné místo. Knižní předlohu, jež má svědomí předloni zesnulý německý spisovatel Tankred Dorst, jsem ne...

Existují umělecká díla, v nichž vás konkrétní představitel ústřední role zaujme natolik, že vyslovíte tradiční větu: „V tomhle si nikoho jiného představit nedokážu.". Je to myslím vrcholné uznání pro každého herce. Netřeba zde uvádět koho všechno jsem již zmíněnou chválou obdařil, byť se to dotyční samozřejmě nikdy nedozvědí, ale jedno jméno napsat musím. Jan Libíček. Krále Ubu jedinečným způsobem ztvárnil v šedesátých letech v Divadle Na zábradlí pod režijní taktovkou Jan Grossmanna a já musím poslat obrovské „Děkuji." televizním technikům, kteří si tajně pořídili kopii divadelního záznamu a ...

Dočekalova inscenace Kafkova nedokončeného románu Amerika lehce připomíná režisérovu předchozí práci v Huse na provázku - inscenaci Dynastie. Oba kusy vypráví o emigrantech na americkém kontinentu, Kafkova varianta je ale nepřekvapivě podstatně depresivnější. I když adaptace Michala Dočekala a dramaturgyně Ivy Klestilové se nezříká ani černého humoru a obsahuje v sobě i záblesky naděje. Při adaptaci Kafkova románu našli i další inspirační zdroje - především povídku Touha státi se Indiánem, která tvoří pointu inscenace, zazní i reminiscence na postavu Josefa K. z patrně nejslavnějšího díla Fra...

V MeetFactory v poslední době sází na dramatizace rozmanitých knižních předloh. Dramaturgie je na této scéně čitelná a přiznávám, že pro mě osobně zajímavá. Ač mají jednotlivé inscenace přirozeně různorodou kvalitu, nedá se lidem, kteří za směřováním divadelní produkce v MeetFactory stojí, upřít sympatickou snahu předložit návštěvníkům bývalé továrny na výrobu skla v nápaditých zpracování závažná témata, jež jsou v jednotlivých knižních předlohách obsažena. Poslední novinkou, kterou na této pražské scéně připravili, je Aluminiová královna, jejíž předlohou je stejnojmenná kniha české spisovatel...

V Jihočeském divadle se po podzimní premiéře hry Elity vrhli na další kus, u něhož je třeba zatleskat už jen pro odvahu jej nastudovat. Po nemilosrdném tepání do estébáckých struktur, které definitivně převzaly v naší zemi vládnutí, došlo na faustovský text Václava Havla Pokoušení. Nápad napsat Pokoušení dostal Václav Havel v roce 1977 ve vazební věznici po přečtení knih Faust od Johanna Wolfganga von Goetha a Doktor Faustus Thomase Manna. Pro mne se tedy jedná o dvě rozdílná díla, ale následný Havlův život a nabyté zkušenosti posunuly nápad k realizaci a zcela logicky jako odraz doby vznik...

Rodinné drama Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů patří k nejlépe napsaným hrám současnosti (či spíše nedávné minulosti). Složitý vztahový propletenec jedné rodiny ukazuje různé podoby mezilidských vztahů, optimistický pohled to není, ale Letts umí napsat nesmírně vtipné dialogy, čímž tíživost zobrazovaného rozrušuje. Scénické a kostýmní řešení v Liberci je symbolické, je to kontrapunkt k realisticky vystavěné hře. Scéna Karla Čapka člení jeviště do menších celků představujících jednotlivé pokoje v domě Westonových. Vzadu za jevištní konstrukcí je pak vidět ohromný větrák, který je nefunkční ...

Drama Tankreda Dorsta je vystavěno na půdorysu neobvyklého vztahu. Sebevědomý a bohatý Fernando Krapp si vezme mladou Julii. Ta je nejprve rozhořčena, že ji otec prodal jako housku na krámě, aby splatil své dluhy. Později se ale do nepřístupného Krappa skutečně zamiluje, ten jí ale její city nijak neopětuje. Julie si tak začne románek s povahově spřízněným Hrabětem. Milostný trojúhelník ji ovšem nakonec přivede až do psychiatrické léčebny. Na první pohled může synopse Dorstova příběhu znít jako román z červené knihovny, ale dramatik do něj dokázal dostat řadu znepokojivých otázek. Milostný vz...

Jukebox muzikály patří k zaručeným tahákům, a tak není divu, že se po Neckářovi a Gottovi dočkala svého titulu i Helena Vondráčková. Autor libreta a režisér Radek Balaš je zkušeným muzikálovým tvůrcem, což je ale v případě Kvítku mandragory ne vždy vidět. Hlavním lákadlem jsou pochopitelně notoricky známé songy. Balaš jich do inscenace nacpal celkem 26. Mnoho hitů ovšem zazní jen ve formě fragmentů. Méně by tady asi znamenalo více. Jistě není náhodou, že nejlépe vyzní píseň Dvě malá křídla tu nejsou, jež zazní kompletní. Různorodé popové hity je pochopitelně obtížné sladit do kompaktního celk...

Kaleidoskop mikropříběhů nazvaný trochu tajnosnubně Znovusjednocení Korejí ukazuje, že je Joël Pommerat zručný dramatik. Krátké jevištní útvary nutí na ploše několika minut představit vystupující postavy, vztah mezi nimi a ještě dojít k nějaké pointě. Všechny příběhy propojuje téma lásky, která je tu představena v mnoha různých podobách - od partnerské přes mateřskou až k silnému přátelství. Jak to u podobných skládaček bývá jednotlivé příběhy mají různorodou nosnost a kvalitu. Řekl bych, že jedním z inspiračních zdrojů mohly být sondy do partnerských a rodinných vztahů od Ingmara Bergmana, os...

Hru dánské autorsky Znalci uvedlo v české premiéře před šestnácti lety Švandovo divadlo. Osm let poté po ní sáhl Tomáš Staněk a uvedl ji v OLDstars. Nyní se ke hře v překladu Františka Fröhlicha vrátil, což není zvlášť velké překvapení, jelikož opětovná uvedení v nových hereckých sestavách jsou u Tomáše Staňka poměrně běžná. Text jsem neznal, ale minimálně obsazení mne zaujalo natolik, že jednu ze tří premiér Znalců v bytovém divadle H2O, v němž od nové sezóny OLDstars sídlí, jsem si nemohl nechat uniknout. Hra ukazuje životní situace pěti zřejmě celkem dobře postavených třicátníků. Ač „znalc...