Blogy

Konverzační vztahové drama je standardně napsanou hrou. Nepřináší nic objevného, ale kdo měl nebo má podobné problémy, může být osloven. Režisér Janusz Klimsza hru uchopil za správný konec a směroval herce vhodným směrem. Inscenaci však bohužel částečně ublížilo nepříliš šťastně vybrané obsazení. S rolí Honor se Regina Rázlová nesetkala ve správném věku a postavě o přibližně deset let mladší se zcela nepřizpůsobila. Zejména v první polovině se občas uchylovala k hereckým „fíglům“, které ubíraly na autenticitě jejího projevu. Ve druhé části již hrála přirozeněji a mnohem přesvědčivěji a odkryl...

O závěr letošního jedenadvacátého ročníku festivalu Divadlo evropských regionů se v Hradci Králové postaralo bratislavské Divadlo Aréna. To je v Klicperově divadle častým festivalovým hostem, letos přijelo s inscenací bývalého uměleckého šéfa brněnského HaDivadla Mariána Amslera Lesk a bieda kurtizán. Amsler ve své hře vycházel ze slavného románu francouzského spisovatele Honoré de Balzaca. Román z devatenáctého století je však pro autora a režiséra v jedné osobě jen inspirací k veskrze modernímu vyprávění o lásce, pokrytectví, touze po moci a bohatství. Básník Lucien de Rubempré se zamiluje...

Většinou se člověku na každém festivalu stane, že najde představení, se kterým se zkrátka "nepotká". V mém případě to letos v Hradci byl antimuzikál Švandova divadla Popeláři. Švandovo divadlo je sympatické tím, že jde svou vlastní cestou a nebojí se experimentovat. Jako jedno z mála uvádí i nové české texty (Vladimírova děvka, Dům bez Boha), podporuje malé scénické projekty ve Studiu a herci se nebojí ani extrémního naturalismu (Idioti). Jenže všechno to zkoušení a hledání nových cest zkrátka někdy nevyjde a pro mě jsou tímto nepovedeným kusem právě Popeláři. Pohrávání si s žánrem muzikálu ...

Hlavní hrdinka Štěpka Kiliánová touží po lásce a rodině, nemá to ale vůbec snadné. Není už nejmladší ani nejkrásnější, navíc je její chování pro maloměstskou společnost příliš výstřední. Nakonec uzavře sňatek se svým bratrancem Pavlem, kterého v mládí milovala, ale on si ji nikdy nevšímal. Happy end se ale nekoná, jelikož Pavel kvůli zákeřné chorobě postupem času propadá šílenství. Psychologická dramata z venkovského prostředí jsou pro Martina Františáka velkým lákadlem a programově se jim věnuje. V Petrolejových lampách ovšem dokázal potlačit svůj osobitý režijní rukopis plný symbolů a ornam...

Stárnoucí Arnulf se ze všeho nejvíc děsí, že by se v manželství mohl stát paroháčem a ztratit tak svou čest. Vymyslí proto rafinovaný plán. Vezmi si do opatrovnictví pětiletou Anežku a tu vychovává tak, aby z ní vyrostla bezelstná dívka, která nebude schopná žádné intriky. Jenže právě v okamžiku, kdy se Arnulf rozhodne si svou vyvolenou vzít za ženu, se objevuje mladý Horác, který dívku poblázní a ta začne rychle dohánět vše, co jí nedopřála Arnulfova přísná výchova. Tvůrci využili povedeného překladu Jiřího Zdeňka Nováka z roku 1969, který sem tam obsahuje nějaký archaismus, ale hercům „jde ...

Zelenkova hra obsahuje nepřehlédnutelnou kritiku současné společnosti zaměřené na výkon. Vzestup a pád chladné a cílevědomé podnikatelky, která se neštítí jít přes mrtvoly, v sobě skrývá jistou tezovitost. Zelenka je naštěstí obratný autor, který ji dokáže zamaskovat dobře vypointovanými dialogy a především suchým anglickým humorem. Jediné, co mu v budějovické inscenaci poněkud nevychází, jsou zdlouhavé přestavby. Neustálé přesouvání nábytku zbytečně rozvolňuje tempo, které klipovitě vyprávěný příběh  potřebuje.Jedním z důvodů může být snaha dopřát odpočinek představitelce hlavní role Věře Hl...

Český les je pásmem gagů, skečů, písní a také přímočarou satirou na českou národní povahu. Stojaté vody jedné poklidné lesní mýtiny rozčeří zpráva, kterou přináší sojka – na les se valí pohroma z východu v podobě medvěda  a jeho medvědice. Česká zvířátka se nejprve kasají, jak medvěda lstí a silou porazí. Po zplundrování slovenského lesa ovšem převládne defétismus a snaha nějak se s nevítaným návštěvníkem domluvit. Bránit lesní mýtinu se rozhodne jen malá odbojová skupina v čele s neurotickým myšákem.Svérázný rukopis Davida Drábka je rozeznatelný na první pohled. Už jen kostýmy Jana Štěpánka b...

Stalo se v Brně už dobrým zvykem, že v nádherném prostředí Biskupského dvora pod chrámem Petra a Pavla na Petrově budou v létě realizovány inscenace, ze kterých většina byla napsána právě pro tato kouzelná místa. Také letos bude Městské divadlo hostovat pod věžemi Petrova. Premiérou tohoto léta bude hra Mendel anebo Vzpoura hrášků. V inscenacích uváděných v unikátním prostoru Biskupského dvora se pravidelně dramaturgie věnuje výrazným osobnostem moravské historie. Autorský tým Slovák – Šotkovský – Štěpán by měl inscenací Mendel aneb Vzpoura hrášků završit jakousi volnou, žánrově rozrůzněnou t...

Hra založená na rozhovorech ruské novinářky Varvary Fajer s vězeňkyněmi. Zpočátku se zdá, že se rozhovory budou točit jen kolem drsného vězeňského života, spáchaných zločinů a vztahů vězeňkyň k mužům. Nakonec se ale ukazuje, že tato práce je pro novinářku (čím dál zajímavější K.Leichtová) něčím víc - je to svérázná terapie, která jí má pomoci pochopit, jak by se ona měla vypořádat se svým neutěšeným vztahem. Jak má získat zpět svého přítele, po kterém stále touží, ale on se jí straní a ponižuje ji? Nebo se má spíš pomstít? Rozdíly mezi novinářkou a odsouzenými ženami se smazávají. Všechny cht...

Shakespearův Othello se dá interpretovat z mnoha různých úhlů. Pro někoho je to především drama o manipulaci a touze po moci, jiný režisér může akcentovat linii rasismu a xenofobie, další zase lidské city a vášně. Inscenace Daniela Špinara ve Stavovském divadle stojí někde na pomezí. Režisér se úplně nevzdává žádného z témat, ale ani žádné nestaví okatě do popředí. Špinar využil pro svou inscenaci moderní a dobře znějící překlad Jiřího Joska, který ovšem znatelně krátil. Výsledkem je, že Othello působí moderním dojmem, je to akční thriller o tragickém vyústění jedné velké lásky, která se sta...

75% Dle mého názoru vůbec jedna z nejlepších her, která za poslední roky na česko-slovenském území vznikla. Bez sebemenších náznaků jakéhokoli názorového hodnocení totiž formou televizní talkshow pohlíží na činy jedné z nejrozporuplnějších postav světové kinematografie Leni R., což dává navíc do souvislosti s prací moderátora ovlivňujícího prostřednictvím vysoce sledovaného pořadu široké masy lidí. Režisér V. Polesný se spolehl na výpovědní hodnotu textu, a tak se soustředil hlavně na herce a spolu s nimi vytvořil nadmíru „hereckou“ inscenaci, v níž nejvíc překvapí soustředěný výkon bezchybnéh...

Přihodilo se, že mne z přání ředitelky Vyšší odborné školy herecké Věry Kmochové oslovila ředitelka Pidivadla Lucie Radimerská, zda bych nebyl ochoten zúčastnit se coby porotce festivalu soukromých hereckých škol PidiFEST 2015. Tuto úlohu jsem s povděkem (čímž oběma děkuji za prokázanou čest a projevenou důvěru) přijal, a když se to doslechla sestřička moje milená a zároveň spoluredaktorka Pavla Haflantová, ponoukala mě, abych sepsal blog "Jak jsem byl porotcem". Coby chytrá horákyně její prosbu vyslyším, jak je však zřejmé z nadpisu, nebude mé porotcování hlavním tématem následujícího textu.P...

Příjemná muzikálová komedie mající dar diváka nabít pozitivní energií. Málokdy se stane, aby v jukebox muzikálu do (pro tyto účely napsaného) příběhu zapadly léty prověřené hity daného interpreta takhle přirozeně. Jednoduchý příběh, jehož autorem je režisér inscenace R. Balaš, má spoustu vtipně vygradovaných, ale i dojemných scén, na než se i při opakovaném zhlédnutí prostě těšíte. Prostým a umírněným civilním projevem mile překvapil S. Tofi v hlavní roli Martina, stejně tak T. Kostková, která sice trochu zápasí se zpěvem, nicméně její podání mladé mámy od rodiny je hřejivější, než celkově chl...

Na Krobotově inscenoaci Audience oceňuji intenzivní gradaci napětí mezi oběma postavami. Zvlášť A. Texel dokázal v roli Vaňka precizně propracovanou mimikou odvést skvělou práci. Vaňkova závěrečná touha být z dohledu sládka co nejdál (umocňovaná zcela odlišnými životními i osobnostními postoji obou mužů), měla patřičnou sílu. J. Kolařík sládka sice vybavil adekvátní opileckou šablonou (nemyšleno pejorativně), na jakou jsme z jiných inscenací Havlovy hry zvyklí, nicméně díky Krobotově zarámování příběhu do dvou telefonních hovorů na začátku a na konci, se divák nemohl zbavit neustále se vtírají...

Zemětřesení v Londýně je hodně zvláštní hra a na Nové scéně Národního divadla z ní vznikla i poněkud netradiční inscenace. Text Mikea Bartletta má zajímavou strukturu, kde se jednotlivé děje nepředvídatelně prolínají, krátké repliky spoluvytváří zběsilé tempo inscenace a autor ve své hře kombinuje realistické prvky s těmi surreálnými. Celé je to břitká kritika dnešní společnosti, místy zdařile vyšperkovaná drobnými odpozorovanými detaily. Všechno to hemžení má apokalyptické rámování, jelikož v Bartlettově hře je lidstvo těsně před hrozící ekologickou katastrofou. Hra samotná se vzpírá jednoz...

Dospívání, lásky opětované i neopětované, přátelství, gymnázium, maturita, ideály, nevydařené ideály, revolta, deprese, underground, socialismus… A mnoho dalších motivů nalezneme v inscenaci Oněgin byl Rusák Divadla v Dlouhé, jejíž představení se uskutečnilo ve čtvrtek 16. dubna 2015. Volné pokračování oblíbené zpovědi mladé Helenky Součkové Hrdý Budžes zdramatizovala ve spolupráci s režisérem inscenace Janem Bornou Irena Dousková. Helenka Součková již skoro dospělá dokončuje poslední roky studia na gymnáziu. Se svými spolužáky prožívá sešněrovanost a nepohyblivost osmdesátých let dvacátého ...

45% Chybné obsazení B. Šimonové, která se pro roli spisovatelky Margot typově vůbec nehodí. Přestože se ji snažila podat co nejvěrohodněji, výsledek působil značně rozpačitě, což přičítám na vrub zejména dramaturgii a režii. Ačkoli nejsem přesvědčen o kvalitách zbytečně upovídaného textu, myslím, že by se z něj dala udělat celkem zábavná komedie, což se však v nastudování J. Kališové nestalo. Pro vyznění situací by bylo zapotřebí, aby inscenace udržovala jednotný styl a byla hrána buď v mírné nadsázce nebo navážno. Kališová vedla každého herce po jiné "stezce", takže na jevišti vznikl podivný ...

Osobně považuji Shakespearova Kupce benátského za jedno z nejzajímavějších děl alžbětinského dramatika. Obsahuje výraznou komediální linku, fantaskní pohádkové motivy, ale i tragické drama společensky vyloučeného židovského obchodníka. Pohled na tuto hru stále ovlivňuje prizma holocaustu, takže hrát jí tak jako kdysi je v podstatě nemožné. Režisér Stanislav Moša si ve své inscenaci pohrál se všemi třemi rovinami hry. Výrazně byla akcentována ta komediální, což je zřejmé i z toho, že nebylo škrtnuto poslední dějství. A ukázalo se, že Shakespearů text skutečně je vtipný a může být dnes hrán jak...

Nejdřív několik základních informací: BURANTEATR se zrodil někdy v létě 2003 v hlavách dvojice studentů Divadelní fakulty JAMU Michala Zetela a Jana Šotkovského – z potřeby realizovat své představy o divadelním provozu mimo existující divadla. Zakladatelé se tehdy nepovažovali za žádné revolucionáře nebo výlučné umělce – byli přesvědčeni, že hlavní povinností divadla je bavit a zaujmout diváka, ať dramaty, či komediemi, ať naléhavým tématem, nečekanou formou nebo „jen“ suverénním řemeslem… Divadlo se často stěhovalo. Uchýlil je po několika peripetiích brněnský knihkupec Dobrovský v prvním patř...

Kromě her autorů ze zemí východní Evropy se současné vedení Divadla Komedie snaží na repertoár zařazovat i úplné novinky české provenience. Ředitel a režisér Komedie Vojtěch Štěpánek se rozhodl zdramatizovat úspěšnou knihu Pavla Göbla s podivným názvem Penis pravdy. Román je novodobou variací na pohádku Dařbuján a Pandrhola a z větší částí se odehrává kdesi na Ostravsku, kde na hlavní hrdiny shlížejí těžební věže - "Eiffelovky chudých". Spletitý příběh je plný fantaskních motivů, absurdních situací a vtipných dialogů. Inscenace se sice dotýká některých neradostných témat, jako je třeba vysok...