Blogy

Novinkou, která měla premiéru letos v lednu, divadelního spolku Lachende Bestien a jeho principála Michala Háby v pozici režiséra je původní česká hra Romana Sikory Jako lvi aneb Sestup a vzestup pana B.. Tento kus nastudovalo již v roce 2014 Divadlo Letí, ale i vzhledem k jemu jepičímu životu, jsem jej nestihl zhlédnout, takže inscenace uváděná v prostorech Divadla X10 byla i pro mě první příležitostí seznámit se s tímto textem. A musím říct, že se jedná o pozoruhodný text formou i obsahem. Vzhledem k dřívějším inscenacím spolku Lachende Bestien a Michala Háby bych neznaje skutečnost se snad ...

Pátou režií, kterou se Miroslav Bambušek se svým divadelním spolkem Mezery, o.s. představuje divákům ve Studiu hrdinů, je hra odkazující k osobnosti kněze Josefa Zvěřiny, jehož duchovní přesvědčení bylo natolik inspirativní a pevné, že nemohlo ve své době jinak než krutě narazit na údernost primitivního nacistického a posléze pochopitelně i komunistického režimu. Inscenace Zvěřinec je tak po Pustině a Kacířských esejích věnujících se Pavlu Zajíčkovi, respektive Janu Patočkovi již třetí hra Miroslava Bambuška na této pražské divadelní scéně, jež pracuje s bohatou životní filozofií konkrétní a ž...

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě jako první v Česku uvedlo na velkou scénu hororový muzikál Stephena Sondheima Sweeney Todd - Ďábelský lazebník z Fleet Street. Náročná hudební partitura prověřila orchestr, obtížné pěvecké party zase sólisty i company. Sondheimova hudba nepatří k těm, které se člověku zalíbí na první poslech. Je náročná, často obsahující spoustu disharmonických pasáží, ale vždy skvěle podporuje příběh. To je i případ Sweeneyho Todda, tématem tohoto muzikálu, založeném na šestákovém hororovém románu na pokračování, je pomsta a její schopnost člověka zničit a zcela ro...

Chemické divadlo se pod vedením svého uměleckého šéfa Vojtěcha Bárty vrhlo do projektu, v němž diváky pomocí imerzivního divadla pomohla seznámit se s kulturou Lužických Srbů. A jelikož, jak je u Vojtěcha Bárty dobrým zvykem, proběhla nejprve pečlivá studie a návštěva míst, jichž se inscenace týká, je výsledek příjemně autentický. Pokud by si někdo chtěl udělat výlet dále než jen do Lužického semináře sídlícího na Malé Straně, kde je inscenace těžba snů k vidění, a toužil tak získat dojem přímo z míst, v nichž malý slovanský národ přebývá, měl by vyrazit na německé území kol Chotěbuze a Budyší...

Probíhající válka na Ukrajině a nedávná covidová pandemie vytvářejí ideální podhoubí pro uvedení Bílé nemoci. Režisér Michal Dočekal s dramaturgyní Barborou Hančilovou se v Divadle ABC prozřetelně rozhodli pokrátit dialogy vedlejších postav, a tím dát inscenaci Čapkovy hry slušné tempo. Místo klasických dialogů nabízejí operní vsuvky zpívané v latině. Důvod tohoto řešení mi zůstal utajen, ale působí to efektně, takže proč ne. Ostatně hudba Ivana Achera je na celé inscenaci asi tím nejlepším, i vizuální řešení scény v krvavě rudé barvě je docela podmanivé. Inscenační tým se rozhodl ozvláštn...

S inscenacemi Višňového sadu se v posledních letech roztrhl pytel, poslední Čechovova hra jakoby dramaturgy uhranula. Ono vlastně není moc divu, protože společenské změny jsou cítit ve vzduchu a nejistá doba téhle tragikomedii přeje. Je těžké vymýšlet stále něco nového, aby se člověk odlišil od mnoha jiných interpretací stejného textu a aby zároveň jemné předivo hry nerozmetal režijní svévolí. Režisér Petr Mikeska usadil diváky na jeviště, což se ukazuje jako šikovný tah. Mohl totiž při budování mizanscén využít nejen forbínu, kde se odehrávala většina dialogů (herci se tak dostali divákům sk...

Matilda (Matilda) vyprávěla, aby unikla podivnému rodinnému zázemí, její příběhy ožívaly a propojovaly se s reálným světem. Daniel Warshowsky (Představ si...) vyprávěl, aby on a jeho blízcí unikli tvrdé realitě varšavského ghetta a aby jim dodal odvahu. Robert Louis Stevenson (Ostrov pokladů) ve svém vyprávění unikal před svou nemocí a své příběhy pak měnil v knihy, které těšily a stále těší celé řady svých čtenářů. Liliina babička (Let snů LILI) vyprávěla a vytvářela svým vyprávěním kouzelné fantaskní světy a na svou fantazii a příběhy nezapomínala ani, když její vnučka začala dospívat a už j...

Kočky patří mezi ta nejnáročnější díla zlatého fondu světového muzikálu, vyžadují od souboru pěveckou a taneční průpravu na nejvyšší úrovni. Ostravská inscenace režisérky Gabriely Petrákové splňuje ty nejvyšší nároky a v lecčems tyhle Kočky překonávají i repliku posledního londýnského nastudování, kterou jsem loni viděl ve Vídni. Děj je scénografem Davidem Bazikou přenesen ze smetiště na ostravské střechy, což atmosféře díla nijak neubližuje. Autor původní výpravy John Napier propracoval kočičí kostýmy a masky do nejmenších detailů. Ľudmila Várossová se ho nesnaží napodobovat, její kočky ma...

16. 6. 1942, 20 dní po provedení atentátu na Reinharda Heydricha, prošel Karel Čurda, jeden z na území Protektorátu vysazených parašutistů, bránou Petschkova paláce, kde dosud tápajícímu gestapu udal jména atentátníků, jimž se podařilo vykonat jeden z nejvýznamnějších odbojových činů, i jejich pomocníků. 18. 6. 1942 byli na základě toho v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici nalezeni skrývající se parašutisté (a mezi nimi i hledaní atentátníci), kteří při boji v kostele zemřeli, předtím a poté byli pozatýkáni všichni spolupracovníci, jejichž jména se gestapu podařilo získat, a...

Meziválečný španělský básník a dramatik Federico García Lorca, který zemřel v pouhým osmatřiceti letech, kdy byl v roce 1936 popraven pravicovými povstalci, je na českých jevištích dalo by se říct jako doma. Aktuálně mohou na jeho dílo narazit návštěvníci Divadla Rokoko, Divadla na Vinohradech a od konce loňského roku také ti, kteří mají rádi menší vinohradskou scénu, konkrétně tu s názvem Divadlo D21. Zde je aktuálně k vidění Lorcovo básnické drama Krvavá svatba. Jedná se o koprodukci tamější scény s loni vzniklým spolkem Didi Art založeným herečkou Dianou Šoltýsovou, která se v poslední době...

V loňském roce měla pod hlavičkou divadelního spolku Lachende Bestien premiéru hra Kohlhaas na motivy novely německého spisovatele z počátku devatenáctého století Heinricha von Kleista Michael Kohlhaas. Obsah hry je především autorské dílo zakládající dvojice Lachende Bestien Šimona Spišáka a Michala Háby, kteří jsou podepsáni pod textem, režií a rovněž oba v představení účinkují. Na jevišti je pak doplňuje dvorní skladatel tohoto divadelního spolku Jindřich Čížek, a také Simona Zmrzlá. Inscenační tým pak ještě doplnila Adriana Černá, která se věnuje scénografii také u všech děl Lachende Besti...

Před deseti lety vyšla kniha, jež obdržela cenu, kterou pravidelně uděluje běloruský PEN-klub a Rádio svoboda za dílo vzniklé ve vězení. Napsal ji mladý anarchista Igor Oliněvič, jenž byl poprvé zatčen v roce 2010 a bez důkazů odsouzen k osmi letům. V roce 2020, kdy si doufám ještě všichni pamatují na probíhající masivní protesty v zemi, v níž se nelidský diktátor Alexandr Lukašenko drží u moci téměř třicet let, byl běloruský anarchista znovu zatčen a o rok později odsouzen tentokráte ke dvaceti letům žaláře. Před rokem tuto knihu zpracoval do divadelní podoby v prostoru brněnského sklepení Ce...

Nový český muzikál Doktor Faust se těžko hodnotí. Na jedné straně tu jsou zřetelné limity a problémy této produkce uváděné v Divadle na Maninách, na straně druhé mi ovšem přijde veskrze sympatická snaha mladého tvůrčího týmu nijak si cestu neulehčovat a jít za svým cílem. Dílo, které patrně vznikalo ve skromných podmínkách, tak třeba diváci uslyší za doprovodu živého orchestru, což není v Praze samozřejmostí, z nahrávky často zní i ambiciózní hudební kusy. Divadelní prostor poblíž holešovické tržnice není úplně přizpůsoben pro velkolepou muzikálovou show, nemusí být tedy vůbec jednoduché na...

Osvědčená tvůrčí dvojice Lucie Ferenzová a Dagmar Fričová je podepsána pod další novinkou A studia Rubín, kde se ve své pětapadesátileté sezóně zaměřují na témata spojená s názvem „Pouť budoucí je tvá“. Tentokrát se věnují obzvláště bolavým záležitostem, které se i mě osobně dotýkají. Enviromentální žal a probíhající klimatická změna jsou v inscenaci lakonicky nazvané Propast úzce spojeny s depresí, která sice není žádnou novým fenoménem, ale její výskyt v populaci nejen v naší republice, ale všude na světě roste. Je tedy přirozené, že i s ohledem na dramaturgický název sezóny došlo na tyto na...

Muzikál Medicus, který uvádí Městské divadlo Brno, je z dramaturgického hlediska velice zajímavou volbou. Jak často se stane, že by se na česká jeviště dostal muzikál španělské provenience? V režii Stanislava Moši se navíc jedná o velkolepě pojatou historickou fresku o nezdolnosti lidských snů a touze po vědění. Libreto Félixe Amadora vychází ze známé knihy Noaha Gordona Ranhojič, která se odehrává ve středověku od větrného Skotska až po orientální Persii. Výpravnost má tedy tento muzikál v genech a v Brně patří vizuální stránka k největším přednostem inscenace. Christoph Weyers vytvořil boha...

Spojení německé spisovatelky Judith Hermann a českého dramaturga Matěje Samce už jednou na tuzemském jevišti velmi dobře zafungovalo. Před šesti lety měla v pražském MeetFactory premiéru dramatizace románu Počátek veškeré lásky. Hlavní hrdinka v něm čelila nástrahám stalkingu, ale také úvahám o samotě a strachu. Nyní si Matěj Samec nevybral jeden konkrétní text Judith Hermann, ale sestavil velmi zajímavou koláž z několika povídek a knih německé autorky. Ta není pro diváka jednoduše přístupná, ale tato divadelní scéna nenabízí lehce stravitelné kousky, čímž je doufám že nejen pro mě sympatická ...

Jak může být román bez výhrad aktuální třicet let po svém vydání je právě nyní možné na vlastní oči sledovat při návštěvě pražského Divadla X10, kde na sklonku minulého roku uvedl režisér Dušan D. Pařízek dílo ukrajinského básníka a prozaika Jurije Andruchovyče s výmluvným názvem Moskoviáda. Tento román, a přirozeně i jeho nynější divadelní zpracování, začíná nepříjemnou kocovinou ukrajinského básníka Otty von F., jenž se právě probudil v nejvyšším patře moskevského ubytovacího zařízení, literárního institutu. Následuje jeho jednodenní pouť v prostorách budovy, v níž básník naráží na různorodé...

26. března to bude 94 let, co se narodil v Brně v Králově poli jeden z nejvýznamnějších odborníků českého hudebního divadla, Ivo Osolsobě. Je to už 11 let, co nás tento vzácný člověk opustil.  Poprvé jsem se s ním setkal v roce 1975, když jsem jako začínající dramaturg Nové scény v Bratislavě chtěl uvést komickou férii Opera Mafioso Vasila Stanilova, a to společně s brněnským Národním divadlem, na scéně divadla Reduta. Povedlo se to a Ivo se stal mým výborným kamarádem a hlavně učitelem. Byl snad jediným z dramaturgů v Československu, který, byť sporadicky, oživoval také žánr operety (jenž dn...

Jan Frič inscenuje na jevišti Stavovského divadla klasickou, antickou tragédii Bakchantky ve velmi moderním hávu. Za zvuků hudby, jako by se minimálně v některých momentech chtěla stát spíš muzikálem než činohrou. V barevné scénografii odkazující k sedmdesátým létům. Promlouvající o stále aktuálních tématech zcela dnešním jazykem v novém překladu Petra Borkovce a Matyáše Havrdy. S herci předvádějícími velmi vyrovnané výkony, poněkud odcizené, v mnoha momentech jako by jen s ironickým nadhledem glosovali jevištní dění. Bůh Dionýsos přijíždí do Théb, svého rodného města, aby zde – tak jako na j...

V pražském Divadle Hybernia se rozhodli oprášit klasický broadwayský muzikál Zpívání v dešti, režisér Oldřich Kříž přitom využil svou režijní koncepci, s níž tento populární kus nastudoval před lety v Liberci. Vzniklo tak příjemné, odpočinkové retro, které těží z propracované choreografie a dobrého vedení herců. Hudba zní sice jen z nahrávky, což zamrzí, ale nazvučení sálu je na dobré úrovni, písním je tudíž hezky rozumět. Romantický příběh odehrávající se v Hollywoodu v době, kdy došlo k přechodu z němého na zvukový film, nenabízí žádné spletité dějové oblouky, v Hybernii ho pojali v lehké n...