Blogy

| Pravidla slušné diskuse a korektního vedení blogu |
Vedení blogu - tematická náplň příspěvků je zcela libovolná, držte se jen intencí zaměření webu. Může se týkat např. nejen osobních (neformálních) pohledů na inscenace, ale i na divácký servis divadel, ceny vstupenek, rozdělte se s ostatními o zajímavé či neobvyklé zážitky z divadel, komentujte otázky kulturní politiky, zamýšlejte se nad trendy v oblasti divadla, rozebrte dramatické dílo nebo rovnou celého autora :) Polemiky ano, vzájemné útoky, velice prosíme, ne.

NOVÝ ČLÁNEK
Všechny blogy | Uživatelské blogy | Redakční blogy
Jinak podivný případ
Teoretický úvod Jsme lidé. Banální fakt, že? Ale co přesně to znamená? Pro účely tohoto textu řekněme, že tři věci. Myslíme, cítíme a z rozličných důvodů udržujeme kontakty s jinými lidmi. Tím jsou definovány tři sféry (intelektuální, emocionální a sociální) a v každé z nich jistě existují určité dovednosti, měřítka úspěšnosti jejich zvládnutí a z nich plynoucí škály (inteligence měřená jako IQ, emoční inteligence, sociální inteligence), v každé z nich můžeme být výjimečně zdatní, výjimečně špatní či cokoliv mezi tím. Je-li někdo v některé oblasti výrazně podprůměrný (natolik, že to znemožňu...
zapsáno: 30.12.2016 | viděno: 30.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Dianiškovi zvrhlí bobříci
V Praze můžete v současné době vidět dvě inscenace, pod jejichž texty je podepsán Tomáš Dianiška - Zvrhlou Margaret v A studiu Rubín a Mlčení bobříků v Divadle pod Palmovkou (tedy odmyslíme-li si obnovené liberecké inscenace po Dianiškově přesunu do Prahy). Kromě autora je spojuje i to, že jsou jejich fabule příliš absurdní na to, abychom uvěřili, že byly vymyšleny za střízliva. Je tu ale drobný háček, z většiny jde o zachycení skutečných událostí, autorská licence se uplatňuje v míře mnohem menší, než by se zdálo. Inu, bůh má boží matroš. Pohled do historie Abych následující úvahy stavěl na...
zapsáno: 30.12.2016 | viděno: 30.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Hřebíčková, Onufráková, Gombár, svět
Už dva roky plánuji přetavit téměř soukromou reakci na kritiku této inscenace ve standardní blog. Vzdávám to, tady to máte syrové, jen s pár kosmetickými úpravami: Inscenace jako celek je pokračováním Gombárových snah o uchopení Anděla/Smíchova, vystižení genia loci (viz Eskalátor a Nebe nad Berlínem), zde zachovává místo a jde napříč časem. Návaznost tu je též na druhou linii táhnoucí se oběma předchozími inscenacemi, totiž studii outsiderství. Druhou se třetí scénou pojí otázka, kdo a proč je/byl na okraji společnosti, ve druhé scéně to jsou fetující prostitutky, ve třetí jinak počestná na...
zapsáno: 30.12.2016 | viděno: 30.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Skutečný Den opričníka
Minulost Přiznávám, na Den opričníka od Tygra v tísni jsem se přes půl roku bál vyrazit, protože inscenace Studia Hrdinů. Nebo přesněji protože Karel Dobrý. Sice přinesu pár sov do Atén, ale musím zmínit, že Dobrý je prostě démon. Je démon na jevišti i mimo ně, kdo jiný by mohl ztvárnit ústřední postavu Sorokinova románu? A učinil-li tak on, má vůbec smysl, aby to zkoušel ještě někdo jiný? Za svůj výkon před třemi lety posbíral všechny (pro mě) zajímavé ceny, dostal Radoka, Cenu Divadelních novin, zvítězil i v naší výroční anketě, utekla mu jen Thálie, což ale považuju spíše za potvrzení osta...
zapsáno: 30.12.2016 | viděno: 30.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Trochu života do toho umírání
Jako dobrý... O nejnovější inscenaci Morčata uskupení Tygr v tísni by se dalo napsat leccos pozitivního. A tak tak učiním. Sáhnout dnes po tomto románu Ludvíka Vaculíka je až překvapivě dobrý krok. Vaculík jej sice dopsal v roce 1970, avšak témata, jež se v něm objevují, jsou vskutku pozoruhodně aktuální, na jedné straně obraz prototypicky šťastné rodiny, z něhož se však postupně vynořuje mnohem temnější stránka (což můžeme vykládat ať už konkrétně jako "slušné Čechy s šibenicemi v rukou" či obecněji třeba jako nahlédnutí pod pokličku reklamou patřičně uhlazeného neoliberálního obrazu), napr...
zapsáno: 30.12.2016 | viděno: 30.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
29.12.2016, Pomezí: Pomezí
Takže imerzivní divadlo...
V tomto textu srovnám dva projekty imerzivního divadla (protože ke srovnávání prostě vybízejí) - Golema uskupení Tygr v tísni, jenž se hrál před pár lety ve VILE Štvanice, a Pomezí stejnojmenného uskupení, které můžete aktuálně navštívit pár kroků od metra Florenc (tedy mohli byste, pokud na březen, až se uvádění opět obnoví, seženete lístek). Imerzivní divadlo je pojem u nás spíše neznámý, tak začněme jím. Jde o divadlo, v němž se v rozlehlém prostoru kontinuálně odehrává komplexní příběh na mnoha místech zároveň a je na každém divákovi, aby si zvolil, kdy kde co uvidí, a našel si tak k dění...
zapsáno: 29.12.2016 | viděno: 29.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Smolíkovi neSmolíkovi
Když si pročítám hodnocení svých kolegů, přijde mi zajímavé, nakolik se mohou lišit naše vzpomínky na seriál Smolíkovi. Mé nízké hodnocení je dáno především tím, že jsem na tomto seriálu vyrůstal a měl jsem ho opravdu rád. Inscenace Studia Dva je příjemnou rodinnou podívanou, jež by i stála za doporučení určité cílové skupině, má však jeden "drobný háček" - Smolíkovi nejsou tak docela "ti Smolíkovi". S tímto pocitem jsem z divadla odcházel a pro jistotu se následně na všechny tři série znovu podíval, abych zjistil, zda se mé vzpomínky neliší od reality. Bohužel nelišily, pojďme si rozebrat, če...
zapsáno: 29.12.2016 | viděno: 29.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Tajemná detektivka bez tajemství
Anotace k inscenaci Nick slibuje zajímavý divácký zážitek, kdy si budete muset sami poskládat svou verzi příběhu, již přijmete, s níž z divadla odejdete. Viděl jsem, odešel jsem, leč odnáším si akorát otázku: V čem přesně by má účast měla spočívat? Možná takový byl původní záměr, ale to, co se na jevišti odehrává, lze jen těžko nazvat jedním příběhem ze tří úhlů pohledu, mezi nimiž bych se musel rozhodnout (jak tomu je třeba u Frielova Léčitele). Ano, přítomny jsou tři postavy, ano, v jednotlivých fázích se jejich pohled na určité jednotlivosti liší. Jenže ke skutečnému střetu buďto nedochází...
zapsáno: 29.12.2016 | viděno: 29.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Pochmurný kabaret Weilová
Inscenace Studia Hrdinů Mlčky křičet zobrazuje marné (a tragikomické) pokusy Simone Weilové najít si své místo ve světě. Můžeme ji číst jako zprávu o hledání smyslu života jedné konkrétní (a reálné) ženy, ovšem její zázemí nabízí (snad nejen pro mě) zajímavý přesah. Jak v inscenaci zazní, její prarodiče byli ortodoxní židé, její rodiče pak volnomyšlenkáři, bohémové. Tato fakta v kombinaci s osudy hlavní hrdinky ve výsledku vykreslují obraz, který bych nazval "syndrom třetí generace". Abstrahujeme-li od konkrétních projevů, v obecnosti můžeme sledovat příběh tří generací. První (Weilové prarod...
zapsáno: 29.12.2016 | viděno: 29.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Kryl versus Kryl
V Praze lze v současné době (ještě stále) viděl dvě inscenace zabývající se Karlem Krylem - Země Lhostejnost ve Švandově divadle a KRYL - Zmrdtvýchvstání zažít Divadla D21. Země Lhostejnost První inscenace vychází především právě z knihy Země Lhostejnost, sbírky Krylových posametových politických komentářů, a Půlkacíře, souboru jeho rozhovorů s Milošem Čermákem z téže doby. V jednom z nich se objevuje myšlenka, že před Krylem - občanem stojí úkol zbořit Kryla - pomník. To se mu - potažmo této inscenaci - nepodařilo, spíše došlo k upravení pomníku či jeho rozšíření. Z Kryla - bojovníka proti...
zapsáno: 29.12.2016 | viděno: 29.12.2016 | Jiří Koula (red.) | počet článků na blogu: 256
Na tomto divadle určitě neusnete
Dělat divadlo pro dětského diváka je nesmírně těžké. Publikum je to nesmlouvavé. Když se mu něco líbí i nelíbí, dá svůj názor ihned najevo. Tímto chci říct, že si velmi vážím všech, kteří se na tuto tenkou hranici dětského zaujmutí pustí. Sám už jsem trochu odrostlý chlapec, a nemám detailní přehled o všem, co se malým či větším dětem na divadlech nabízí, ale jsem přesvědčen, že jak dítě roste, mělo by postupně poznávat všechny divadelní formy, které mu tvůrci poskytují. Od loutkového divadla, přes klasickou činohru, dětské muzikály, až po třeba jedinečný operní projekt Čarokraj bratří Formanů...
zapsáno: 20.12.2016 | viděno: 21.9.2016 | Lukáš Holubec (red.) | počet článků na blogu: 226
OST-RA-VAR 2016: Král Ubu (NDM)
Král Ubu byl jednoznačně nejkontroverznějším představením letošního Ostravaru. Část publika během produkce zarytě mlčela, druhá část dávalo najevo až frenetické nadšení. Ze závěrečného, velmi živého aplausu byli viditelně překvapení i sami herci, kteří jsou asi zvyklí na výrazně rezervovanější reakce konzervativnější části publika. Jarryho hra byla ve své době velkou provokací a režisér Jan Frič se rozhodl být také kontroverzní, k čemuž už dnes jen Jarryho text nestačí. Frič dokázal Krále Ubu přenést do 21. století, ačkoliv ne všechny prostředky, které zvolil, byly úplně šťastné, zaslouží si ...
zapsáno: 11.12.2016 | viděno: 11.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Spalovač mrtvol (DPB)
Postavu Karla Kopfrkingla má asi většina lidí v mysli neodlučitelně spojenou s Rudolfem Hrušínským. Inscenátoři, kteří se rozhodnou uvést dramatizaci Fuksovy novely, pak mají dvě možnosti - buď jít zcela jinou cestou (jako to nejspíš plánuje Mikulášek v ND, který do hlavní role obsadil Martina Pechláta), nebo se pokusit Hrušínskému pojetí vyrovnat. Druhá varianta má sice mizivou šanci na úspěch, ale u Bezručů se o ni pokusili. A světe div se, ono to docela vyšlo! Když probírám v hlavě všechny české herce, asi žádný se mi do role Kopfrkingla typově nehodí tolik jako Norbert Lichý. To je ovšem ...
zapsáno: 11.12.2016 | viděno: 11.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Deník mého otce (NDM)
Oceňovaný slovenský režisér Lukáš Brutovský uvedl začátkem roku v Národním divadle moravskoslezském dramatizaci románu oceňovaného slovenského spisovatele Pavla Vilikovského. Zdá se tedy, že potenciál tomuto počinu nechybí, realizace je ovšem poněkud těžkopádná. Vilikovský vidí Slováky (a přiznejme si, Češi na tom budou podobně) velmi kriticky, odmítá optiku růžových brýlí a ve svém díle odhaluje nešvary zakořeněné v myslích Středoevropanů. Příběh opravdického člověka je psán deníkovou formou a je to jakási zpověď čtyřicátníka s milostnými i pracovními ambicemi z období normalizace. Každodenn...
zapsáno: 10.12.2016 | viděno: 10.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Mučedník (NDM)
Mayenburgova hra Mučedník zpracovává aktuální téma náboženského fanatismu. Celá Evropa se nyní bojí islámu a toho, co představuje. Mayenburg ale ukazuje, že stejná východiska lze nalézt i při ortodoxním výkladu Bible. Mučedník ovšem není nějaká jednoduchá protikřesťanská agitka, na to je hra příliš rafinovaně vystavěna. Největší fanatičkou se nakonec totiž stává učitelka biologie Rothová, která celou dobu racionálními argumenty bojuje právě proti náboženskému dogmatismu. Jak její boj končí působivě ukazuje závěrečná scéna. Tím vším se prolíná téma současné liberální výchovy a fakt, že učitelé...
zapsáno: 10.12.2016 | viděno: 10.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Budovatelé říše (KSA)
Vianova hra mísí prvky absurdního divadla s poetickým jazykem plným metafor. Tříčlenná rodina se služkou neustále utíká před tajemným Hlukem. Nikdo neví, co se může stát, ale útěk je lepší než vyčkávání na krutý osud. Vize apokalyptického světa je hmatatelná v podařené výpravě, jejímž autorem je Milan David. Na stěnách visí už jen cáry tapet, zdi jsou místy děravé, oblečení postav dává znát útrapy jejich posledních dní. Do toho všeho je součástí mobiliáře pokoje záhadná postava muže, na kterém si členové rodiny vybíjejí vlastní frustraci a všemožně ho mučí. Těžko vysvětlitelné, ale přesto znek...
zapsáno: 10.12.2016 | viděno: 10.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Richard III. (DPB)
U Bezručů hrají Richarda III. celkem klasicky - s důrazem na dialogy a citem pro Shakespearův básnický jazyk v povedeném překladu Jiřího Joska. Jenže bohužel také bez nějakého výraznějšího režijního výkladu. Lukáš Melník je v úloze titulního "hrdiny" výborný. Přirozený, místy až sympatický, s velkým darem přemlouvat ostatní. Vždyť to je přiznačné i pro dnešní dobu - nezvítězí ten, kdo nabízí nejlepší produkt, ale ten, co má nejlepší PR. Melník ovšem nedělá z Richarda kreaturu, ostravská verze se Shakespearem zveličeným Richardovým fyzickým handicapem vůbec nepracuje, takže pro něj tato indisp...
zapsáno: 10.12.2016 | viděno: 10.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Úklady a láska (DPB)
První, co zaujme na bezručovské inscenaci Schillerovy hry Úklady a láska, je efektní scéna Karla Čapka. Nacházíme se na stupňovitém ochozu fotbalového stadionu s plastovými židličkami, který je nejspíš v rekonstrukci. V inscenaci se posléze ovšem s paralelou sportovního klání (mezi dobrem a zlem?) moc nepracuje. Schody nejspíš značí odlišné společenské postavení jednotlivých "hráčů" - zatímco první ministr přichází vždy shora, odkud shlíží na ostatní, rodina muzikanta Millera se pohybuje v nižších patrech schodiště. Hra má výrazné shakespearovské rysy. Láska majora Ferdinanda s prostou dívkou...
zapsáno: 10.12.2016 | viděno: 10.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Top Dogs (KSA)
Outplacement je pojem označující péči firem o propuštěné zaměstnance. Právě tento fenomén se objevuje ve 20 let staré hře Urse Widmera Top Dogs. Hra byla určena pro curyšské divadlo, každý tvůrčí tým v ní tudíž musí udělat nemalé změny. Dramaturg Tomáš Vůjtek zasazuje švýcarskou hru do ostravských reálií a vkládá do hry soudobé konotace (narážka na Agrofert apod.). Herci si ponechávají svá celá jména, což je nejen zdrojem několika komických etud, ale také výrazným zpřítomněním a přiblížením problémů člověka propuštěného z práce. Inscenace je koncipována jako psychoterapeutické sezení skupink...
zapsáno: 10.12.2016 | viděno: 9.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249
OST-RA-VAR 2016: Divoká kachna (KSA)
Za okny panelákové sídliště, nově, ale fádně vybavený byt, schody na půdu, kde má rodina vybudovánu nápodobu lesa k uspokojení loveckých tužeb starého Ekdala... Tak vypadá scéna, jejímž autorem je Nikola Tempír a do které režisér David Šiktanc zasadil svou ibsenovskou variaci. Základem ostravské inscenace Divoké kachny je propracovaná psychologie postav, které jsou velmi přesně ztvárňovány herci Komorní scény Aréna. Jako téma se celou inscenací prolíná varování před fanatickým lpěním na ideálech. Svoboda člověka dozvědět se pravdu nemusí být vždy tou nejlepší variantou, zvlášť v prostředí, kt...
zapsáno: 9.12.2016 | viděno: 9.12.2016 | Lukáš Dubský (red.) | počet článků na blogu: 249