Blogy

Dalším představením Mezinárodního festivalu DIVADLO byla inscenace Strýček Váňa brněnského HaDivadla. Děj je zasazen do chaty v zahrádkářské kolonii, kde si lze na zahrádce po večerech opékat buřty. V chatce mají nejen lednici, varnou konvici a v zavařovačkách okurky, ale i mohutný koženkový gauč, patrně pozůstatek lepších časů. Do výzdoby chatky patří i dvě náboženské ikony, které dokládají, že v domě s vírou ještě není vše ztraceno. Postavy mají velmi domácké ležérní kostýmy, pouze Jelena na sebe ještě dbá a občas se oblékne jak na manažerskou schůzku. Což v prostředí, kde jí všichni ostatní...

Surrealistický román Borise Viana Pěna dní se na našich jevištích začala objevovat až v devadesátých letech minulého století. Avšak v novém tisíciletí, a to v roce 2012, vznikly hned dvě inscenace Vianovy Pěny dní, a čtyři roky poté se do tématu pustilo i duo SKUTR.  U královéhradecké inscenace dua SKUTR patřím mezi ty, kteří jsou poněkud na rozpacích. Hlavní postavy Chloé a Colin jsou roztomile pubertální, ač už by se jako měly chovat dospěle, a Myška je taková, jak jsem si ji představovala při četbě románu. Další mé představy SKUTR příliš nenaplnil, což by mi nevadilo, kdyby mě inscenační ta...

Páteční festivalový den začal jednoduchou, nenáročnou a líbivou hříčkou hostitelského divadla Alfa. Inscenace Lékařem proti své vůli, uvedená samotným Moliérem (loutka nad jevištěm), je plná zpěvů, vtipných situací, loutkových nápadů a slušných hereckých výkonů. Velkou roli hraje i povedená hudba provozovaná přímo na jevišti. Následovala inscenace Dvojí domov / Z Čepa, scénická koláž inspirovaná texty katolického prozaika a esejisty Jana Čepa. Jedná se další inscenaci trojice Jan Nebeský, David Prachař a Lucie Trmíková, a z jejich tradiční tvorby se vymyká poklidností a srozumitelností. Herec...

Druhý červencový víkend proběhl v Roudnici nad Labem třetí ročník benefičního divadelního festivalu OLDstars on the ROUD. Pravděpodobně jste o tomto festivalu dosud neslyšeli, dost možná ani o uskupení OLDstars, jež ho organizuje. Tento text budiž zčásti snahou o nápravu, zčásti zprávou jednoho přiznaně nadšeného účastníka. Na úvod jen drobné varování a reklama. Tento blog je dlouhý, vážně dlouhý, dost možná nejdelší, co jsem kdy napsal (a kdo má nějakou představu o mých blozích, jistě chápe, že to znamená opravdu, ale opravdu dlouhý). Pokud vás samotný tento fakt odrazuje a bojíte se popasova...

Tento text má jediný účel, poděkovat letošnímu absolventskému ročníku KALD DAMU za těch nadmíru příjemných více než deset hodin, jež jsem úhrnem v posledních měsících strávil v hledišti při jejich inscenacích. To by se však dalo odbýt jednou větou, proto volím cíl zástupný, totiž hájit tezi, že ony inscenace jako celek měly svou smysluplnou dramaturgii, byť si toho dost možná herci samotní (ani další zainteresovaní) nejsou vědomi. Přiznávám, že původní důvod, proč jsem se začal do tohoto hlediště vracet v míře větší než obvyklé, byl nedivadelní, konkrétně oči Sáry Märcové, v nichž jsem se cht...

Text Jana Vedrala je možno číst jako středověký politický thriller s dlouhou expozicí. Kašpar se zjeví uprostřed lidí a polovinu hry sledujeme, jak se na jeho čisté přirozenosti odrážejí lidské nešvary. A pak se konečně začne něco dít a není to vůbec špatné. Pokud byste chtěli textu pomoci, možná byste přemýšleli, jak diváka přes onu první část přenést, aby si mohl vychutnat druhou. Natália Deáková se však vydala zcela opačnou cestou. Uvést onen sáhodlouhý úvod v jejím podání jako samostatnou inscenaci v nějakém alternativněji založeném prostoru, snad by to mohl být důvod k radosti. Na Vinohr...

Představení chybí vnitřní provázanost a myšlenkový cíl. Vše se odehraje ve svěžím tempu za skvělého hudebního doprovodu, ale to je právě dnes na Kabaret málo. Je politováníhodné nevyužít naplno přímo se vybízející přesah k dnešku a nenaservírovat divákům paralely Německa třicátých let a dnešních společenských nálad. Alena Bazalová v roli Sally Bowles je výborná pěvecky, ale bohužel ve ztvárnění Sally již slabší herecky. Sandře Černodrinské naproti tomu herecky patří celé jeviště v roli Fritzie Kost, kterou si přinesla ze svého absolventského představení Kabaret v pražském DISKu. Vedle jejího ...

23. června 2016 - čtvrteční den letošního festivalu Divadlo evropských regionů jsem si našla komornější kulturní vybití a navštívila studio Beseda. Tak trochu ze zvědavosti a trochu z nostalgie vedly mé kroky tímto směrem, jelikož zde hostovalo Východočeské divadlo Pardubice s nesmrtelným Albeeho dílem Kdo se bojí Virginie Wolfové.Inu, dlouho jsem tento pardubický stánek Thálie neviděla, tak mě velice zajímalo, zda se budu Virgine bát, nebo ne. Nebála jsem se. Ani trochu.Režisér Petr Novotný udělal z komorního díla ještě komornější jednak čtvercovým prostorem znázorňujícím obývací pokoj s křes...

Odpolední představení ve Studiu Beseda přineslo festivalovým divákům mrazivé drama švýcarského autora Reto Fingera Ledový hrot. Autor za hru dostal Kleistovu cenu pro mladé dramatiky a do Hradce ji přivezlo Činoherní studio Ústí nad Labem. Dominantou povedené scény Mariany Kuchařové je dům, který kvůli výraznému náklonu působí dojmem, že se propadá do země. Hezky tak symbolizuje osud jedné vesnické rodiny, která je na pokraji rozkladu. Každý z členů této rodiny se po svém vyrovnává s tragickou smrtí syna, který se zabil (nebo spáchal sebevraždu?) při výstupu na jednu z okolních hor. Hlavní h...

O večerní představení na hlavní scéně se postarali herci z Městského divadla Zlín, kteří přijeli s populárním zbojnickým muzikálem Malované na skle. Pro festivalovou dramaturgii je to celkem nezvyklý kus, jelikož se jedná o notoricky známou a často uváděnou divadelní hru. Ve Zlíně ji připravila tamější umělecká šéfka Hana Mikolášková a jde o inscenaci, která prověří herecké, pěvecké i taneční možnosti souboru. Malované na skle je hra, která si pohrává s principy lidového divadla. Příběh o zidealizované podobě Juraje Jánošíka je tak spíše vyprávěn, než že by byl přímo na jevišti ilustrován. Hr...

Od pátku 17. června 2016 se v Hradci Králové koná tradiční festivalové klání Divadlo evropských regionů, toho roku 22. ročník.Čtvrtý den, tedy v pondělí 20. června 2016, se na hlavní scéně Klicperova divadla objevilo Divadlo v Dlouhé, které bavilo hlediště i jeviště svými Úsměvy idiotů, jež vznikly z pera neúnavného Miroslava Hanuše v režijní spolupráci s Janem Bornou. Pražští umělci vytvořili více jak dvouhodinový literární kabaret, kde nechyběla potřebná interakce, nadsázka, humor a zároveň určité kouzlo osobnosti, pardon osobností.Dovolím si říci – program, který se odehrává na jevišti, při...

Studentská umělecká skupina OLDstars pořádá o prázdninovém víkendu 8.-10. července 2016 již třetí ročník benefičního divadelního festivalu OLDstars on the Roud. Festival probíhá v areálu bývalého augustiniánského kláštera v Roudnici nad Labem, v jehož prospěch bude darován výtěžek ze vstupného. Hrát se bude v tajemných sklepeních, barokní aule, gotickém ambitu i pod širým nebem. Letošní ročník festivalu grantem podpořila Nadace Život umělce a proběhne pod záštitou Jitky Sachetové, radní ústeckého kraje pro oblast kultury a památkové péče. Na programu jsou hlavně inscenace z aktuálního reper...

Shylock je inscenace, která se výrazně odlišuje od zbytku repertoáru Divadla Na Jezerce. Lákadlem tohoto monodramatu je jistě především Milan Kňažko v hlavní roli. Téma hry je velmi aktuální, je zpracováno nepodbízivě a s citem pro sebeironii (fotka principála Jana Hrušínského). Hra kanadského autora si bere na paškál bující politickou korektnost. Označovat věci pravými jmény se dnes nesluší, mít názory, které by mohly někoho urážet, je lepší neříkat nahlas. Podobný problém řeší herec Jon, který exceluje v roli Shylocka ve Shakespearově Kupci benátském. Jenže narozdíl od většiny svých hereck...

Divadlo Brodway uvedlo v sobotu 14. 3. 2015 od 14 hodin reprízu muzikálu Mýdlový princ v nastudování Radka Balaše. Patřím k velkým příznivcům Václava Neckáře, proto mě dílo zajímalo, i když po přečtení, přiznám se, nabyla jsem jistých pochyb. Nedokázala jsem si představit Martina Dejdara a Terezu Kostkovou jako zástupce muzikálového žánru, ale zvědavost byla silnější. Již od prvního tónu jsem zjistila, že má skepse byla na místě. Martin Dejdar, ať je herec pro lidi jakkoli atraktivní, do muzikálu se vskutku nehodí, zvláště má-li interpretovat krásné a jemné písně Neckářovy. Nebyla snad písničk...

Poslední den Skupovy Plzně byl poznamenán značnou únavou. Viděla jsem pouze tři festivalová představení, a unikla mi dvě inscenace na plzeňské náplavce. Zde hrála dvě ostřílená divadla, slovenský Tyjátr inscenaci Don Juan a Marnotratný syn a plzeňské divadlo V boudě novou inscenaci Kašpárek s Honzou v zakletém hradě. Místo náplavky jsem viděla jednu krásnou inscenaci, a dvě poněkud diskutabilní. Na jevišti divadla Alfa se odehrála kouzelná slovinská inscenace s názvem Kachnička, smrt a tulipán Loutkového divadla Ljubljana. Kachnička je protřelá životem, a tak, když potká Smrt, skamarádí se s...

Už do sálu jsem přicházel s tím, že tato inscenace dopadne o mnoho lépe než Tři mušketýři (inscenace KD, premiéra 19. 12. 2015 na hlavní scéně), kteří byli výjimkou v režisérském a scénáristickém díle Davida Drábka. Po přečtení úvodního textu v programu k inscenaci, jsem si nedokázal představit, co myslí tím posledním násilím v Evropě.  Seskupení lidí okolo Davida Drábka jako je Simona Rybáková, Jakub Kopecký a Darek Král předznamenávalo kvalitu z hlediska kostýmů, scény a hudby. Můžu říct, nemýlil jsem se, zvláště scéna byla znamenitá a multifunkční. Vystřídalo se tam mnoho scén (např. lékař...

Čtvrtý den 32. Skupovy Plzně pro mě začal dosti razantně, „peckou", a to inscenací Hygiena krve brněnského Divadla Líšeň. Jedná se o dobře propracovanou inscenaci, svojí apelativností na hraně politického divadla. Slovenská inscenace Láska P. a vášeň B. mi naštěstí dovolila zapomenout na holocaust, ošklivé Němce, hodné Němce, homosexualismus, imperialismus, komunismus, a hrdiny z White Media. Hlavní protagonistka Maria Danadová předvedla vášnivé sexy slovensko-španělské divadlo. A ještě u toho dokázala dobře vést tři loutky. Úžasná dramatizace, úžasná scéna, úžasná performerka, úžasný hudební...

Třetí festivalový den nabídl podobnou skladbu, jako den předešlý. Pohádka, pak pár nervy drásajích pecek, a před spaním filmmakera. Perníková pohádka Miroslavy Bělohlávkové a dalších Bělohlávků, tentokrát pod hlavičkou Studia Damúza, vlastně nabídla již tradiční Mirčin styl. Jednoduchý příběh, postavený na původní kostře tradiční pohádky, jednoduché prostředky, primitivní, leč účinná scéna, která se musí vejít i do auta Twingo. K inscenačním nápadům, (perníková chaloupka coby neodolatelný barevný blikající cirkus, ježibaba coby mladá vystajlovaná dáma, vyhledávající pouze recepty "velmi snadn...

Skupova Plzeň sice byla zahájena večer ve středu 8.6., ale já jsem přijela až ve čtvrtek dopoledne na představení inscenace Stařec, moře a dívka. Jedná se o inscenaci Západočeského divadla Cheb, v režii Braňa Mazúcha, který byl kdysi v Západočeském divadle v angažmá. Inscenace byla velmi poetická, plná krásných obrazů. Sice nevíme, co tím chtěl básník říci, moc děje to nemělo, ale tvůrcům se podařilo vykouzlit na jevišti opravdu krásné obrazy. Například lodička, složená z papíru, plula na stříbrné folii, moře bylo neklidné, a loďkou to velmi zmítalo. Viděli jsme mořské hlubiny, krušný zápas o ...

Až se mě přátelé budou ptát, co je zač to představení s tajemným názvem Goldoniáda, které jako poslední premiéru před prázdninami na svůj repertoár zařadilo příbramské divadlo A. Dvořáka, budu muset chvíli přemýšlet, hluboce se nadechnout a pak říci: je to něco jiného. Není to totiž zdaleka klasická činohra. Není to muzikál, ale zpívá se tam. Není to nový cirkus, ale o kotouly a gymnastické prvky zde nouze není. Není to taneční představení, ale pár krokových variací herci předvedou. Není to groteska ani pantomima, ale kousek od každého divák nalezne. Takže tím bychom věděli, co Goldoniáda v re...